Zima ...

Z hlediska sněhu se letošní zima vyvedla, v našem kraji je sněhu dostatek. Nejen "Únor bílý - pole sílí", ale užili si jí i bruslaři na zamrzlých vodních plochách. Samozřejmě řidiči to odmetání a škrábání námrazy z oken vozů rádi nemají. Nebudu zastírat, že městskou zimu nemám ráda, jsou pak jen problémy - náledí či břečka. Na zimní rekordy máme ve zdejších končinách Lysou horu, kde sněží průměrně 108 dnů v roce, ale v zimním období 1974/75 sněžilo celkem 213 dnů. Průměrně za rok napadne na Lysé hoře 521 cm sněhu. V březnu 1911 tam leželo 491 cm sněhu. Nejvíce 959 cm to bylo v zimním období 1952/53. Nejvíce za jediný den (90 cm) napadlo sněhu 8. listopadu 1952. Tyto údaje jsem vyhledala a přidám vzpomínku na zimu, kterou už asi nikdo nepamatuje:

Nejkrutější zima zasáhla Evropu v roce 1929. V neděli 11. února klesla v Ostravě rtuť teploměru na minus 38° C, na Těšínsku bylo ještě o 3,5°C chladněji. Takový mráz údajně nebyl v našem regionu 133 let. Mrazivých dnů bylo neuvěřitelných sedmdesát šest!

Jaké to bylo konkrétně? Samozřejmě špatně jezdily vlaky. Masy sněhu zavály koleje, tratě z Olomouce a Přerova do Ostravy byly téměř neprůjezdné, zpoždění bylo i půldenní. Navíc v Ostravě onemocněla pětina železničářů a doprava se snížila na třetinu. Parní lokomotivy nemohly nabírat vodu, pumpy zamrzly. Ve Svinově vykolejily dva vlaky, na mnoha místech praskaly koleje. V Bohumíně uvízl vlak s exportovanými živými prasaty z Polska a mrznoucí zvířata vydávala žalostný ryk. Železniční experti upozorňovali, že v ložiscích kol vagonů zamrzává mazivo a lokomotivy se nemohou rozjet. Ložiska se rozehřívala smolnými pochodněmi. Na trati zůstaly stát tisíce vagonů naložených uhlím pro ostatní kraje republiky.

Doly zkrátily pracovní dobu na šest hodin, protože se uhlí hromadilo na skládkách. Vídeň doslova prosila Ostravu o uhlí. V Moravské Ostravě byly uzavřeny školy pro nemožnost třídy vytopit, ministerstvo školství nařídilo uzavření všech škol až do konce února.

Rybníky a řeky zamrzaly téměř až na dno, v některých obcích v okolí Ostravy zamrzly i studny a chyběla pitná voda. Lidé si ji opatřovali rozpouštěním sněhu. Ve Vítkovicích prasklo na třech místech vodovodní potrubí. Kina a divadla nehrála, zrušeno bylo konání plesů.  Bylo přerušeno telefonní spojení např. s Brnem, Orlovou a částečně i s Opavou.

Lékaři nestačili ošetřovat omrzliny. Kominík od moravsko-ostravské firmy Renar, který byl narychlo zavolán do Brušperka, byl nalezen polozmrzlý na silnici. "Nešťastník byv přiveden k životu třením sněhem, skončil v nemocnici," psal ostravský Duch času. Sedláci z okolních vesnic museli topit i ve chlévech, dojnicím omrzala vemena. 

V novinách vyšlo upozornění norských vědců: "Nynější krutovládu mrazu zavinilo odchýlení Golfského proudu, takže Evropa je odsouzena k úplnému zničení, modleme se." 

 

 

Animace změn sněhové pokrývky v průběhu roku.

(Autor: Původní dílo: NASAOdvozené dílo: User:Reisio – Created with NASA's Blue Marble (Next Generation) satellite composite and GIMP., Volné dílo)

Kdyby v Moravské Ostravě v těchto dnech bez vody vypukl požár, bylo by jistě došlo ke katastrofě nedozírné hlavně proto, že ostravský vodovod tehdy byl zastaralý.

V Brně došlo k požáru Zemského muzea. Oheň zničil etnografické sbírky ve druhém poschodí a poškodil prehistorické oddělení. „Na místě požáru zasahovalo šest hasičských sborů. Sotva hasiči počali pracovati na zdolání požáru, propadla se část oddělení etnografického v důsledku prohořelé podlahy do I. patra, kde se nalézají prehistorické sbírky dr. Červenky. Toto oddělení bylo plameny značně poškozeno. Hasiči pracovali za tuhého mrazu, mrazem praskaly hadice."

Jak se mají lidé chránit? V tisku vycházely rady: "Strava samotná ničeho nezmůže proti zimě, nemáme-li dobrý oblek. Především nesmíme obléci nic, co by nás tísnilo a překáželo správnému oběhu krve. I v těch nejteplejších, kožišinou podšitých rukavicích budou nám mrznouti prsty, jsou-li nové a úzké. Totéž platí o obuvi. Lépe se zahřejete v lehkých botách a tenkých rukavicích, jsou-li volné, než v „zimních“, jsou-li nám úzké a tísní nám klouby.

Nikdy si nenavlékejme rukavice až na ulici, neboť se naplní ledovým vzduchem a pak je již těžko ruku zahřát. Nutno si také dobře uvědomiti, že dva kusy letního prádla více zahřeji, než jeden kus vlněného, nejlepší ovšem je kombinace bavlněného prádla s vlněným."

Na Ostravsku zahynulo mnoho zvěře. Část dokonce přímo ve městě, kde srnky, bažanti, zajíci a koroptve hledali teplo a potravu u lidských příbytků. Nalezeno bylo deset zmrzlých srnek, stovky zajíců a tisíce koroptví. Myslivci pak potvrdili, že v "sibiřských mrazech" roku 1929 zahynulo 70% veškeré zvěře.

Staré pranostiky tvrdí: "Jaká zima, takové léto." To se v roce 1929 skutečně potvrdilo. Léto bylo nesmírně suché a teplé, v červenci dosahovaly v Ostravě teploty až 37°C (nad nulou). Horké dny pak přetrvaly až do konce září.

Nyní se podívejte na záběry z letošní zimy u nás: 

 

 

 

V dáli je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora, která je v textu také zmíněna. Kdo si k tématu chce přečíst víc, klikněte zde: Proč v lednu nemáme teplo?