V zámecké zahradě a výstup na věž

Každý rok navštívíme několik historických památek. Při loňské dovolené jsme zajeli do Kroměříže, historického města na řece Moravě. 

Důležitá informace je ta, že město založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku kolem roku 1263. Po staletí bylo město a zámek významným centrem církevní správy a sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů. Městu se také říká "Hanácké Athény". 

Zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou byl zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. 

 

 

Biskupský zámek a město Kroměříž v 17. století. (zdroj Wikipedie)

V polovině 16. století nový způsob života v evropských zemích přináší stavbu komfortních zámků, kdy ani církev nechce zůstat pozadu. Mnohé zámky jsou obklopeny nádhernými parky a zahradami, ve kterých se vysazovaly vzácné dřeviny, byly tam umísťovány sochy a zajímavé architektonické objekty. 

Dnes představím Podzámeckou zahradu, jejíž pojmenování vzniklo podle její polohy pod zámkem olomouckých arcibiskupů. 

 

Plán Podzámecké zahrady.

 

Chrámek přátelství je jednou z romantických staveb v Podzámecké zahradě. Postaven byl v roce 1800 jako kruhová kopulová stavba se  šesti sloupy s iónskými hlavicemi.

 

Sochu Úrodná Haná vytvořil sochař Antonín Ivanský při příležitosti konání kroměřížské zemědělské výstavy v r. 1948.

 

Pohled na arcibiskupský zámek, který se zrcadlí v Chotkově rybníku. Rybník vznikl ve 30. letech 19. století, v minulých letech byl revitalizován. Byl pojmenován podle 4. olomouckého arcibiskupa Ferdinanda Marii Chotka.

 

Stříbrný most v Podzámecké zahradě.

 

Ozdobná konstrukce na pnoucí růže.

 

Podzámeckou zahradou k Pompejské kolonádě vzadu.

 

Pompejská, také Maxmiliánova kolonáda, byla postavena podle návrhu Antona Archeho na mírném pahorku v letech 1845–6. Nad nápisem je erb stavebníka - byl to arcibiskup Maxmilián Josef Sommerau-Beckh.

 

Volně se v zahradě pohybují pávi.

Čínský pavilón na ostrově Divokého rybníka je stavba v čínském stylu z 19. století. V období od 18. století po celé 19. století vrcholil zájem o orientální tématiku a rozvíjelo se zahradní umění. S největší pravděpodobností byl původní návrh pavilónu zpracován architektem Antonem Archem. Cílem obnovy je zachování autentických prvků.

 

Pohled na arcibiskupský zámek z Podzámecké zahrady.

 

 

Andělská fontána a její detail.

 

V roce 1832 se olomouckým arcibiskupem stal Ferdinand Maria Chotek, který začal s přeměnou zahrady na přírodně-krajinářský park. Prováděl to zahradní architekt Anton Arche. Z barokní sochařské výzdoby zbylo jen torzo, plány byly veliké, ale po čtyřech letech Chotek nečekaně umírá na choleru.

V úpravách parku a jeho rozšiřování pokračoval arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh, který má v zahradě tuto bustu:

 

Během tohoto období zaznamenala zahrada největší rozkvět a získala současné uspořádání i rozlohu více než 60 ha.

 

Zakoupili jsme si prohlídku zámku, jejíž součástí byla věž a klenotnice. Na fotografiích je vidět ochoz, na který můžete vystoupat. Věž je vysoká 84 metrů, na vyhlídkový ochoz ve výšce 40 metrů vede 206 schodů. Jdete bez průvodce a ve věži si prohlédnete i klenotnici.  Za příznivého počasí je krásný výhled nejen na město a blízké okolí, v dáli jsou vidět Jeseníky a Javorníky.

 

Zde je klenotnice, která původně sloužila jako kaple někdejšího biskupského hradu. Tato místnost ve věži vznikla za olomouckého biskupa Stanislava Thurza  přibližně kolem roku 1500. Zaujme tam zaklenutý strop, který tvoří hvězdicovitá žebrová klenba. 

V klenotnici si návštěvník může prohlédnout 4 obrazy renesančního malíře Lucase Cranacha. 👍

 

Po točitých schodech dojdete do místa, kde je původní hodinový stroj, dále po dřevěném schodišti až na ochoz ve výšce 40 metrů.

 

Kostel sv. Mořice, Arcibiskupské gymnázium a Mlýnská brána.

 

Velké náměstí a kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Výhledem ze zámecké věže dnešní příspěvek končí.