Víte, kdo jsou protinožci? 🙇
Jako protinožci (též antipodi) jsou označováni obyvatelé na protilehlých stranách zeměkoule (s opačnou zeměpisnou šířkou a zeměpisnou délkou rozdílnou o 180°). Dvě protilehlá místa mají opačné denní časy – např. v poledne na jednom místě je na opačné straně Země půlnoc; a opačná roční období - u nás léto, tam je zima. V Evropě se za protinožce vesměs označují Australané nebo Novozélanďané. (Wikipedie)
Už jsem představila českého cestovatele Josefa Kořenského. (rozklikněte) Z jeho knihy dnes vybírám "Co mě lákalo do zemí našich protinožců". Kniha z r. 1902 mě zaujala i proto, že v jeho době mnohé poznatky byly nové. 😊
Vyobrazení jsou z knihy Josefa Kořenského.
"Již pouhé pomyšlení, že v dálce 20 000 kilometrů od nás spatříme země protinožců, nám připadá jako sen díky úžasným přírodním zvláštnostem. Žhavé slunce tam praží, když u nás vše svírá krutý mráz! Svět našich protinožců je vskutku podivuhodný. Copak není podivné, že tam sluneční kotouč neputuje po nebi jižním, ale po obloze severní? 😉 Že tam jižní vítr je studený a severní teplý a kolikrát tak palčivý jako vzduch z rozžhavené pece? Že tam rtuť v tlakoměru stoupá za větru jižního a padá za větrů severních? Copak není divné, že na jižní polokouli žijí ještě tvorové, vyskytující se v jiných světadílech již jenom jako zkameněliny?
Kdo by se nepodivil, že skoro všichni tamější savci přechovávají mláďata ve zvláštních kapsách břišních po několik měsíců, a že i největší autralští savci rodí mláďata veliká jako malíček? Koho by nezarazilo, kdyby tam spatřil savce, jenž má zobák jako kachna a je napůl vydra a napůl pták? Neměli by zastánci učení Darwinova jásat, že mají konečně v rukou hmatatelný důkaz svého tvrzení o postupném vývoji organismů?
Co je tam savců s podivuhodným vakem, např. mladému vlkovi podobný psohlavec, zvaný pro svou krvežíznivost tasmánským tygrem. Vačnatý medvídek, vačnatý rejsek, vačnaté myši s ohonem jako peříčko, vačnaté veverky, vačnatí klokani.
Jak se nemá člověk divit, doví-li se, že kraje vzdálených protinožců nemají žádného původního kopytnatce? Že tam lesům a polím schází chutná zvěř nízká i vysoká, že kolonisté si z nasazených králíků a zajíců vychovali největší škůdce polního hospodářství?
Náklad králíků k přípravě konzerv.
Kůň tam byl přivezen, a vyvinul své přednosti v nové vlasti. Také brav splácí vděčně námahu věnovanou k jeho zdomácnění a vede přistěhovalce dále do australského vnitrozemí. Bez vepřů byly by zůstaly mnohé kraje posud zemí tajemnou a vypadaly by do dneška jako poušť, jež tam do nedávna bývala.
Ale zakládáním artéských studní a umělým zavodňováním země kdysi vyprahlé položil se základ k výnosnému pastýřskému zaměstnání. Přibývá ovčáckých stanic a vnitrozemí australského kontinentu nehrozí již cestovatelům hladem, záhubou a bídnou smrtí. Velká artézská pánev v Austrálii je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Pusťte si krátké video - ZDE.)
Pro anglicky hovořící čtenáře je toto video:
"Kdo by se byl před padesáti lety nadál, že kraje našich protinožců, kdysi jen neblahé země pro odsouzence a trestance, budou zásobovat Evropu masem, připravovaným k vývozu v četných závodech!
Kdo také někdy slyšel, že jsou země s labutěmi nikoli bílými, ale černými jako krkavci? Jak neměli holandští plavci nazvat tohoto podivuhodného opeřence "avis rara" (vzácný pták)?"
Kdo tehdy viděl, že jsou pevniny, kde jazýček ptáků začíná něžnou štětičkou k vystírání medové šťávy, vypadá to jak zdrobnělé košťátko?
Že jsou pralesy, hostící ptáky břichomluvce, kteří mají chvost jako lyra a umějí štěkat, plakat jako děti a skřehotat jako žáby? Je to lyrochvost nádherný (Menura novaehollandiae). Tento australský pták je nejlepší přírodní imitátor na světě. Tohle video stojí za to vidět, je to v angličtině.
Že jsou pralesy, hostící ptáky břichomluvce, kteří mají chvost jako lyra a umějí štěkat, plakat jako děti a skřehotat jako žáby? Je to lyrochvost nádherný (Menura novaehollandiae). Tento australský pták je nejlepší přírodní imitátor na světě. Tohle video stojí za to vidět, je to v angličtině.
Šestnáct per tvoří většinou stříbrná vlákna, která připomínají závoj a
dvě stříbrná pera. Jejich efektní vějířovitě roztažený ocas vypadá jako
lyra, podle níž ptáci dostali své jméno.
Na jižní polokouli žijí opeřenci, kteří snášejí vejce do teplého popela tamější živé sopky, aniž se dále starají o kuřátko. Že tam jsou ještěři skákající po zadních nohách jako klokani a vykrášleni mohutným nákrčníkem jako rytíři dávnověku?
Chlamydosaurus kingii, známý také jako agama límcová, je denní ještěr, který obývá savanu s blahovičníky, suché sklerofytní lesy, parky a venkovské zahrady.
Je to div divoucí, že žijí u protinožců savci, kteří snášejí vejce? Jak neměl se divit přírodozpytec z povolání, když slyšel poprvé, že byla v Austrálii objevena ryba mající jako dýchací ústrojí nejen žábra, ale pro všecky případy zápasu životního také plíce? Jedná se o bahníka australského (Neoceratodus forsteri).
"Dvojdyšné ryby, fascinující stvoření stojící na pomezí dvou světů, nám připomínají, že evoluce je plná překvapení a zdánlivě nemožné je často začátkem něčeho úžasného."
Mořské korálové dno za odlivu.
Pokračování




Zajímavé téma, které hodně napoví. Ranní objetí tobě, Andrejo!
OdpovědětVymazatTéma zajímavé, ale obsah zajímavější. ☺
VymazatDíky za pozdrav, také zdravím do dálky...
Very interesting post and you put a lot of work into it. Nature is so amazing on my side of the world, but then nature is amazing anywhere.
OdpovědětVymazatThere are so many places within Australia that doesn't have water at all. We did drink the water in some areas of the Artesian Basin, but we always boiled it and you couldn't drink it in many places where it was.
I watched the videos, both of them, the bird is so clever doing all the sounds. I have photos of black swans on my blog, or maybe you already did find them.
Take care,
Margaret D. překlad:
VymazatVelmi zajímavý příspěvek a stalo tě to spoustu práce. Příroda je na mé straně světa úžasná, ale příroda je úžasná kdekoli.
V Austrálii je tolik míst, kde vůbec není voda. V některých oblastech Artéské pánve jsme vodu pili, ale vždycky jsme ji převařovali a na mnoha místech, kde byla, se pít nedala.
Viděla jsem videa, obě, ten pták je tak chytrý při vydávání všech těch zvuků. Mám na svém blogu fotky černých labutí, nebo jsi je možná už našla.
Měj se.
Samozřejmě, že takový příspěvek dá hodně práce. Musím k tomu leccos přečíst a najít, ale baví mě to! Jsem ráda za vaše konkrétní zážitky, to je cenné doplnění. Videa snad anglicky mluvícím zájemcům ulehčí vnímat obsah článku a ten lyrochvost je báječný! Na vaše černé labutě se zkusím podívat.
VymazatZdravím do Austrálie, Margaret! ☺
Vydat se do takové země, to musela být tehdy pořádná senzace. Mě to sem tedy neláká, ale ráda jsem si početla o tak vzdáleném koutu země.
OdpovědětVymazatLili, vnímám to podobně, také se tam nevypravím, ale vím o pár lidech, kteří žijí už mnoho let na Novém Zélandě. K tématu bude ještě pár článků.
VymazatHezký článek Hani.Měla jsem bratrance Ivana a kamarádku Annu v Brisbane. Bohužel už nejsou mezi námi, ale oba tehdy psali, jak jsou tam přísná pravidla a nesmí se tam dovážet ani posílat nepůvodní druhy zvířat ami semena rostlin. Tam si původní přírodu opravdu chrání.
OdpovědětVymazatJari, tak jsi měla informace z první ruky, ale to, co píšeš, přišlo později. Pokud jsi článek četla pozorně, je tam o přemnožení králíků, ti byli dovezeni evropany jako nový druh, našli tam příhodné podmínky a přemnožili se. Proto ta fotografie s králíky. Podobně ani koně a jiní kopytníci v Austrálii nežili, ani prasata. Nešlo jen o zvířata, spousta rostlin byla přivezena, jen namátkou třeba šeřík. To k Tvé poslední větě, že si Australané původní přírodu chrání. Neplatilo to vždy a přišlo to až následně!
VymazatTo vím...však už nejsem žádná juniorka a ledacos si z dopisů od Ivana pamatuji. Žil tam od roku 1944. Znala jsem ho jen z rodinných fotografií a dopisů, které většinou přišly půl roku po tom, co je poslal a ještě to někdo četl před námi. Ale taková byla doba.
VymazatOpět zajímavý článek, dokumenty o přírodě moc ráda sleduji. Objevování v dobách bez dnešních technických vymožeností zaslouží obdiv. A také to, jak dokázali nakreslit co viděli do nejmenších detailů. Zdraví Eva z Ostravy
OdpovědětVymazatDěkuji, Evi, za pochvalu článku, také mě toto téma zajímá. Bude ještě několik článků o výpravě k protinožcům, kde bude popsáno víc a přejdu ke konkrétním věcem.
VymazatZdravím do Ostravy, Evo! ☺
It is completely fascinating to see what a massive shock to the system the southern hemisphere was for European travelers back in 1902. According to Josef Kořenský's writings, travelers were absolutely captivated by how the entire natural world seemed to flip completely upside down.
OdpovědětVymazatMELODY JACOB překlad:
VymazatJe naprosto fascinující sledovat, jak obrovským šokem pro evropské cestovatele v roce 1902 byla jižní polokoule. Podle spisů Josefa Kořenského byli cestovatelé naprosto uchváceni tím, jak se celá příroda zdála být zcela převrácena vzhůru nohama.
Díky za komentář naprosto konkrétní! Pan Kořenský byl povoláním učitel a tak při svých dalekých cestách po světě stále myslel na mládež, že je třeba jim v knihách předat poznatky o dalekých krajinách a také sbíral materiály a vzorky např. minerálů a hornin do muzea. Tehdy moc lidí nemělo možnost cestovat.
VymazatFascinating post. I love to learn about how people lived in the last two hundred years. Also from the early 1900s. Thank you so much for sharing.
OdpovědětVymazatLinda překlad:
VymazatFascinující příspěvek. Ráda se dovídám o tom, jak lidé žili v posledních dvou stech letech. Také od začátku 20. století. Moc děkuji za sdílení.
Děkuji, Lindo, jsem ráda, že Tě příspěvek zaujal a k tématu chystám ještě pár článků. ☺
VymazatObdivuji odvahu objevitelů, muselo to být velké dobrodružství a krok do neznáma.
OdpovědětVymazatHani, děkuji a přeji hezký den. Helena
Ano, také mám k těmto cestovatelům do málo známých končin obdiv, proto tvořím sérii článků o učiteli J. Kořenském.
VymazatTaké děkuji a přeji úspěšný pátek. ☺
L' Australia è per noi il posto più lontano da raggiungere e confesso che ho sempre nutrito un certo fascino per quel continente
OdpovědětVymazatStefania překlad:
VymazatAustrálie je pro nás nejvzdálenější místo a přiznávám, že mě tento kontinent vždycky fascinoval.
Stefi, napsala jsi to naprosto výstižně, souhlasím a nemám co dodat. ☺
VymazatBaví mě podobní cestovatelé,viděla jsem i dost dokumentů o Australii.V době normalizace uteklo do Australie hodně Turnováků.dokonce i naši přátelé.Dokonce nás tam zvali,manžel po tom toužil,ale neuskutečnil.Já jsem hned odmítla.Hani,hezký víkend
OdpovědětVymazat