Sopka Tambora
- na ostrově Sumbabwa v Indonésii
- kdysi měřila 4300 metrů, po mohutné erupci v roce 1815 přišla o většinu svého vrcholu
- nyní má výšku asi 2851 metrů
- v letech 1880 a 1967 menší erupce, v letech 2011, 2012 a 2013 zvýšená seismická aktivita
Počátkem dubna 1815 se probudila indonéská sopka Tambora a začala chrlit sopečný materiál. V Indonésii je velkých sopek hodně, lidem se to zdálo běžné. První exploze byly na ostrově slyšet večer 5. dubna. 10. dubna nastala erupce, při níž celá horní část sopky zmizela, sopečný materiál se dostal do výšky 44 kilometrů a zvuky výbuchu byly slyšet na vzdálenost 2700 kilometrů. Podle vulkanologů je erupce Mount Tambory největší a nejničivější sopečnou událostí v zaznamenané historii!
Roku 1816 byly na celé planetě extrémy počasí, které následně vyvolávaly chudobu, hlad a nemoci. Na
celé planetě poklesla průměrná teplota. Neobyčejné ochlazení známé jako „rok
bez léta" v roce 1816 postihlo velkou část severní polokoule. Části světa jako západní Evropa a východní oblast Severní Ameriky byly zasaženy hustým sněžením a ničivým mrazem v červnu, červenci a
srpnu. Chladné počasí vedlo v těchto oblastech k neúrodě a hladu!
V Americe se kvůli špatné úrodě lidé z postižených oblastí přesouvali více na západ, kde bylo zemědělství zasaženo méně. Investice vložené do zemědělství se americkým podnikatelům vůbec nevracely.
Nejpostiženější přesto zůstávala oblast dnešní Indonésie a okolních zemí. Po erupci v celém regionu ještě několik týdnů pršel popel. Zdroje sladké vody byly kontaminovány. Umíraly celé lesy, uvadala úroda. Odhadem na Sumbabwě a sousedním Lomboku erupce zabila 90 tisíc lidí, většina však zemřela hladem. Obrovský mrak sulfátových plynů, které Tambora vyvrhla do atmosféry, zpomalil vývoj indického monzunu, největšího meteorologického systému na světě, na následující dva roky.
Sucho způsobené erupcí vytvořilo podmínky k šíření nového a smrtícího kmene cholery. Nejprve sucho, pak pozdní mimosezonní záplavy – změnilo se klima v Bengálském zálivu. Bakterie cholery zmutovala do nového kmene. Protože imunitní systém místních obyvatel se novému kmeni nedokázal bránit, rozpoutala se epidemie. Cholera se rozšířila po Asii a nakonec po celém světě. Na konci století se počet obětí bengálské cholery pohyboval v desítkách milionů.
Sopka stále zůstává aktivní...
Video s českým komentářem:
Video pro anglicky mluvící čtenáře:
zdroj: YouTube, denik.cz, encyklopedie Britannica, Wikipedie
Ráda jsem si přečetla opět zajímavý článek. Dokážete poutavě zpracovat snad jakékoliv téma, díky. Zdraví Eva z Ostravy
OdpovědětVymazatEvi, moc vám děkuji za slova pochvalná, která povzbudí do další činnosti.☺ Mám zájmů dost na to, abych měla monotématický blog. Proto jsem si zvolila "kaleidoskop" a věřím, že si tu každý může najít to "svoje".
VymazatZdravím do Ostravy!
Letošní rok se asi rovněž zařadí mezi extremní počasí nejen tady, ale i ve světě pro velké množství požárů. Hezký článek.
OdpovědětVymazatTak podle zpráv našich meteorologů už z června byly teplotní rekordy překonány a uvidíme, jak to bude dál. Nicméně, článek je o katastrofě, kterou způsobila erupce sopky Tambora. ☺
VymazatThey talk about climate change these days. Wonder what they called back then when those things you mentioned happened, so interesting. We never know what the weather will do in any season and what will explode and cause havoc.
OdpovědětVymazatMargaret D., překlad:
VymazatV dnešní době se mluví o klimatických změnách. Zajímalo by mě, jak se tehdy říkalo těm jevům, které jste zmínila, tak zajímavým. Nikdy nevíme, co počasí udělá v jakémkoli ročním období a co exploduje a způsobí zmatek.
Rozumím, Margaret. Sopku Tambora prý zastínil informacemi výbuch Krakatoy proto, že to bylo před vynálezem telegrafu.
VymazatPři pohledu na mapu světa mě spíše zaujalo to, že indonéský ostrov je dost blízko od Austrálie, ale jestli tam se následky sopečného výbuchu nějak projevily, v dostupných pramenech nebylo. Snad vám to anglické video nějak "pomůže".
Přeji hezký den. ☺
Hanko, zajímavý článek o tom, že počasí mnohdy dokáže pořádně překvapit. Ale změny v posledních letech jsou extrémní, jak v létě, tak i v zimě. Jako malá holka si nepamatuji, že by letní teploty dosahovaly takových výšek. Někdy se teploměr vyšplhal na 30 °C, ale rozhodně to netrvalo déle než dva dny. Příroda nás pravděpodobně varuje, nechováme se zrovna moc zodpovědně, Zdravím, pá 😟
OdpovědětVymazatJsem ráda, Evi, že Tě článek zaujal. O extrémních teplotách to byl jen úvod, článek se týká té indonéské sopky. Já si také pamatuji z dětství na horké dny, samozřejmě dítě to vnímá jinak než dospělý a 30°C - to ještě jde. Žili jsme na předměstí Ostravy a v přírodním prostředí se i vyšší teploty snášejí snáze. Dodnes platí, že počasí v Čechách bývá v konkrétním dni odlišné od počasí u nás, tj. na východě republiky.
VymazatDíky za názor a přeji pěkný den. ☺
Io mi ricordo una Pasqua di ormai 20 anni fa, in Aprile, in cui dalle nostre parti venne giù la neve.
OdpovědětVymazatSiccome i miei nonni abitavano in Sardegna eravamo andati in giardino, avevamo messo un uovo di Pasqua in mezzo alla neve e scattato una foto.
Poi sviluppo e via con le poste direzione Sardegna.
Stefania, překlad:
VymazatPamatuji si na jedny Velikonoce, asi před 20 lety, v dubnu, kdy v našem okolí sněžilo.
Protože moji prarodiče žili na Sardinii, šli jsme do zahrady, položili velikonoční vajíčko do sněhu a vyfotili ho.
Pak jsme to vyvolali a poštou jsme odeslali na Sardinii.
To je hezká vzpomínka, Stefi. ☺ Ono, Velikonoce jsou na jaře, ten sníh tolik nepřekvapí, ale bude to tím, že my ve střední Evropě jsme o dost severněji než vy v Itálii. Já mám zprávy, že u nás bylo dost sněhu i na 1. máje, kdy stromy byly v plném květu.
VymazatAle každá informace, např. o Sardinii, je pro mne zajímavá a moc děkuji za komentář.
Při čtení tvého článku mi běhal mráz po zádech. Ale to článek plný zajímavých údajů. No, nyní nás čeká opět horký týden. Dodržuj pitný režim a šetři se, ať máme co číst. Zdraví Večernice
OdpovědětVymazatTen mráz po zádech Ti možná přinesl to příjemné ochlazení, samozřejmě to je "pokus o vtip". ☺
VymazatJsem ráda, že Tě článek zaujal, děkuji za dobré rady a opětuji pozdrav, Večernice! ☺
Hodně zajímavý příspěvek, Hani. Ještě se k němu vrátím, až budu mít víc času. Extrémy v počasí asi byly vždycky, někdy si říkám, že nám tím planeta dává vědět, co si o lidské činnosti myslí...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Článek jsem zařadila proto, že si myslím, že o událostech ohledně Tambory se u nás příliš neví. Strašné byly hlavně ty následky, je to v textu níže popsáno. Já jsem k článku pročetla více zdrojů a k dobrému pochopení slouží i to video. Nakonec, do Indonésie létá i dost našich turistů a člověk nikdy neví...
VymazatDěkuji za zájem a přeji příjemně prožitý den, Helenko. ☺
Proti takovým extremům je lidstvo bezbranné.Taková témata mě zajímají a většinou je vyhledávám na Youtube
OdpovědětVymazata moc ráda se podívám i na video,které zde máš.
Hani,hezké dny
Samozřejmě, že jedinec nemůže proti tomu bojovat, ale je dobré připomenout něco z té dávnější doby. Na YouTube jsou zajímavé dokumenty, škoda, ne všechny v češtině. Ta videa vkládám ve dvou jazykových možnostech, snad to někdo využije. ☺
VymazatDíky, Jituš, přeji hezké dny k vašim výletům.
Snow in the middle of summer is hard to imagine. Thank you for sharing.
OdpovědětVymazatLinda, překlad:
VymazatSníh uprostřed léta je těžké si představit. Děkuji za sdílení.
Ano, a hlavně, Lindo, všimla sis tam té zmínky o Québecu? Nemám představu, jestli se u vás na takové přírodní výkyvy vzpomíná...
VymazatThanks for stopping by my blog and leaving your interesting comment. Thanks also for this historical account of the effects of weather and other natural events over the centuries. The difference now, of course, is that it is anthropogenic meddling that has led to the rising temperatures we are experiencing - and other aspects of the climate crisis. We still seem to lack the collective will to tackle these issues in a meaningful way. Best wishes - David
OdpovědětVymazatDavid M. Gascoigne, překlad:
VymazatDěkuji, že jste se zastavila na mém blogu a zanechala svůj zajímavý komentář. Děkuji také za tento historický popis vlivů počasí a dalších přírodních jevů v průběhu staletí. Rozdíl je nyní samozřejmě v tom, že k rostoucím teplotám, které zažíváme – a dalším aspektům klimatické krize – vedly právě antropogenní zásahy. Zdá se, že nám stále chybí kolektivní vůle řešit tyto problémy smysluplným způsobem. S pozdravem - David