Letošní léto přineslo extrémní teploty a pro mnohé velké horko nebylo zrovna příjemné. Výkyvy klimatu zažívali i lidé v minulosti. Mnohé změny může způsobit přírodní jev v opačné části planety. Dnes se podíváme, jaké starosti prožívali lidé přesně před 210 lety. Bylo léto a lidé se chystali sklízet úrodu. Nečekaně napadl sníh, který zničil úrodu a následně pak lidé trpěli hladem, dost dlouho vůbec neviděli slunce...
V roce 1815 vrcholily napoleonské války v Evropě. Toho roku také došlo k erupci sopky Tambora - největší v historii lidstva. Depresivní bylo i to, že následujícího roku kvůli přírodní katastrofě vůbec nebylo léto! 🙀
Indonésie na mapě světa. První Evropané (Portugalci) tam přistáli v roce 1512 s cílem získat zdroje koření na Molukách: muškátový oříšek, hřebíček a kubébu.
Sopečných erupcí v zaznamenané historii lidstva byla celá řada a nejčastěji se píše o sopce Krakatoa v r. 1883 v Indonésii. Přitom erupce Tambory byla 10x silnější a není tak známá, prý proto, že to bylo před vynálezem telegrafu.
Základní údaje:
Sopka Tambora
na ostrově Sumbabwa v Indonésii
kdysi měřila 4300 metrů, po mohutné erupci v roce 1815 přišla o většinu svého vrcholu
nyní má výšku asi 2851 metrů
v letech 1880 a 1967 menší erupce, v letech 2011, 2012 a 2013 zvýšená seismická
aktivita
Počátkem dubna 1815 se probudila indonéská sopka Tambora a začala chrlit sopečný materiál. V Indonésii je velkých sopek hodně, lidem se to zdálo běžné. První exploze
byly na ostrově slyšet večer 5. dubna. 10. dubna nastala erupce, při níž celá horní část sopky zmizela, sopečný materiál se dostal do výšky 44 kilometrů a zvuky
výbuchu byly slyšet na vzdálenost 2700 kilometrů. Podle vulkanologů je erupce Mount Tambory největší a nejničivější
sopečnou událostí v zaznamenané historii!
Následky mohutné erupce byly dalekosáhlé. V příštích letech kvůli výbuchu sopky zemřely statisíce lidí.
Na celém světě byla zvláštně
zbarvená obloha. Obrazy malířů zachytily nezvyklou nebeskou podívanou.
Zvláštní atmosféra
inspirovala různé umělce - právě v těchto letech vznikl původní námět pro
příběh Frankensteina či příběhy o upírech.
Obraz Williama Turnera. Na obrazech z r. 1815 se často objevovala žlutě zbarvená oblaka. (zdroj Deník)
Roku 1816 byly na celé planetě extrémy počasí, které následně vyvolávaly chudobu, hlad a nemoci. Na
celé planetě poklesla průměrná teplota. Neobyčejné ochlazení známé jako „rok
bez léta" v roce 1816 postihlo velkou část severní polokoule. Části světa jako západní Evropa a východní oblast Severní Ameriky byly zasaženy hustým sněžením a ničivým mrazem v červnu, červenci a
srpnu. Chladné počasí vedlo v těchto oblastech k neúrodě a hladu!
Letní teploty roku 1816. V květnu se Severní Amerikou prohnala sněhová bouře, která pokryla sněhovou pokrývkou USA a Kanadu a zničila veškerou úrodu. V kanadském Québecu v té době napadlo 30cm sněhu. Po několika týdnech se na mnoha řekách a jezerech objevil led.
V
Americe se kvůli špatné úrodě lidé z postižených oblastí
přesouvali více na západ, kde bylo zemědělství zasaženo méně. Investice vložené do zemědělství se
americkým podnikatelům vůbec nevracely.
Ještě
horší to bylo v Evropě. V letech před výbuchem sopky tam probíhaly napoleonské války, které vyvrcholily právě v roce 1815. Francouzský císař Napoleon byl poražen u Waterloo dva měsíce po erupci Tambory. Všude, kudy prošli vojáci a kde se bojovalo, byla chudoba, nemoci a nedostatek jídla. Kombinace neúrody v roce 1816 a Napoleonovy expanzivní politiky způsobila lidem katastrofický stav.
Lidé strádali také na území Velké Británie. V létě 1816
pršelo v Irsku nepřetržitě osm týdnů. Brambory se neurodily, po hladu přišly nemoci a hladomor. Koncem roku 1816 vypukl v Irsku tyfus,
který zabil tisíce lidí a v několika příštích letech se epidemie
přehnala přes celé Britské ostrovy.
Nejpostiženější přesto zůstávala oblast dnešní Indonésie
a okolních zemí. Po erupci v celém regionu ještě několik týdnů pršel
popel. Zdroje sladké vody byly kontaminovány.
Umíraly celé lesy, uvadala úroda. Odhadem na Sumbabwě a sousedním
Lomboku erupce zabila 90 tisíc lidí, většina však zemřela hladem. Obrovský mrak sulfátových plynů,
které Tambora vyvrhla do atmosféry, zpomalil vývoj indického monzunu,
největšího meteorologického systému na světě, na následující dva roky.
Bengálský záliv je největší záliv na světě.
Sucho způsobené
erupcí vytvořilo podmínky k šíření nového a smrtícího kmene cholery. Nejprve
sucho, pak pozdní mimosezonní záplavy – změnilo se klima v
Bengálském zálivu. Bakterie cholery zmutovala do nového
kmene. Protože imunitní systém
místních obyvatel se novému kmeni nedokázal bránit, rozpoutala se
epidemie. Cholera se rozšířila po Asii a nakonec po celém světě. Na
konci století se počet obětí bengálské cholery pohyboval v desítkách
milionů.
Evi, moc vám děkuji za slova pochvalná, která povzbudí do další činnosti.☺ Mám zájmů dost na to, abych měla monotématický blog. Proto jsem si zvolila "kaleidoskop" a věřím, že si tu každý může najít to "svoje". Zdravím do Ostravy!
Tak podle zpráv našich meteorologů už z června byly teplotní rekordy překonány a uvidíme, jak to bude dál. Nicméně, článek je o katastrofě, kterou způsobila erupce sopky Tambora. ☺
They talk about climate change these days. Wonder what they called back then when those things you mentioned happened, so interesting. We never know what the weather will do in any season and what will explode and cause havoc.
Margaret D., překlad: V dnešní době se mluví o klimatických změnách. Zajímalo by mě, jak se tehdy říkalo těm jevům, které jste zmínila, tak zajímavým. Nikdy nevíme, co počasí udělá v jakémkoli ročním období a co exploduje a způsobí zmatek.
Rozumím, Margaret. Sopku Tambora prý zastínil informacemi výbuch Krakatoy proto, že to bylo před vynálezem telegrafu. Při pohledu na mapu světa mě spíše zaujalo to, že indonéský ostrov je dost blízko od Austrálie, ale jestli tam se následky sopečného výbuchu nějak projevily, v dostupných pramenech nebylo. Snad vám to anglické video nějak "pomůže". Přeji hezký den. ☺
Hanko, zajímavý článek o tom, že počasí mnohdy dokáže pořádně překvapit. Ale změny v posledních letech jsou extrémní, jak v létě, tak i v zimě. Jako malá holka si nepamatuji, že by letní teploty dosahovaly takových výšek. Někdy se teploměr vyšplhal na 30 °C, ale rozhodně to netrvalo déle než dva dny. Příroda nás pravděpodobně varuje, nechováme se zrovna moc zodpovědně, Zdravím, pá 😟
Jsem ráda, Evi, že Tě článek zaujal. O extrémních teplotách to byl jen úvod, článek se týká té indonéské sopky. Já si také pamatuji z dětství na horké dny, samozřejmě dítě to vnímá jinak než dospělý a 30°C - to ještě jde. Žili jsme na předměstí Ostravy a v přírodním prostředí se i vyšší teploty snášejí snáze. Dodnes platí, že počasí v Čechách bývá v konkrétním dni odlišné od počasí u nás, tj. na východě republiky. Díky za názor a přeji pěkný den. ☺
Io mi ricordo una Pasqua di ormai 20 anni fa, in Aprile, in cui dalle nostre parti venne giù la neve. Siccome i miei nonni abitavano in Sardegna eravamo andati in giardino, avevamo messo un uovo di Pasqua in mezzo alla neve e scattato una foto. Poi sviluppo e via con le poste direzione Sardegna.
Stefania, překlad: Pamatuji si na jedny Velikonoce, asi před 20 lety, v dubnu, kdy v našem okolí sněžilo. Protože moji prarodiče žili na Sardinii, šli jsme do zahrady, položili velikonoční vajíčko do sněhu a vyfotili ho. Pak jsme to vyvolali a poštou jsme odeslali na Sardinii.
To je hezká vzpomínka, Stefi. ☺ Ono, Velikonoce jsou na jaře, ten sníh tolik nepřekvapí, ale bude to tím, že my ve střední Evropě jsme o dost severněji než vy v Itálii. Já mám zprávy, že u nás bylo dost sněhu i na 1. máje, kdy stromy byly v plném květu. Ale každá informace, např. o Sardinii, je pro mne zajímavá a moc děkuji za komentář.
Při čtení tvého článku mi běhal mráz po zádech. Ale to článek plný zajímavých údajů. No, nyní nás čeká opět horký týden. Dodržuj pitný režim a šetři se, ať máme co číst. Zdraví Večernice
Ten mráz po zádech Ti možná přinesl to příjemné ochlazení, samozřejmě to je "pokus o vtip". ☺ Jsem ráda, že Tě článek zaujal, děkuji za dobré rady a opětuji pozdrav, Večernice! ☺
Hodně zajímavý příspěvek, Hani. Ještě se k němu vrátím, až budu mít víc času. Extrémy v počasí asi byly vždycky, někdy si říkám, že nám tím planeta dává vědět, co si o lidské činnosti myslí... Přeji příjemný den. Helena
Článek jsem zařadila proto, že si myslím, že o událostech ohledně Tambory se u nás příliš neví. Strašné byly hlavně ty následky, je to v textu níže popsáno. Já jsem k článku pročetla více zdrojů a k dobrému pochopení slouží i to video. Nakonec, do Indonésie létá i dost našich turistů a člověk nikdy neví... Děkuji za zájem a přeji příjemně prožitý den, Helenko. ☺
Proti takovým extremům je lidstvo bezbranné.Taková témata mě zajímají a většinou je vyhledávám na Youtube a moc ráda se podívám i na video,které zde máš. Hani,hezké dny
Samozřejmě, že jedinec nemůže proti tomu bojovat, ale je dobré připomenout něco z té dávnější doby. Na YouTube jsou zajímavé dokumenty, škoda, ne všechny v češtině. Ta videa vkládám ve dvou jazykových možnostech, snad to někdo využije. ☺ Díky, Jituš, přeji hezké dny k vašim výletům.
Thanks for stopping by my blog and leaving your interesting comment. Thanks also for this historical account of the effects of weather and other natural events over the centuries. The difference now, of course, is that it is anthropogenic meddling that has led to the rising temperatures we are experiencing - and other aspects of the climate crisis. We still seem to lack the collective will to tackle these issues in a meaningful way. Best wishes - David
David M. Gascoigne, překlad: Děkuji, že jste se zastavila na mém blogu a zanechala svůj zajímavý komentář. Děkuji také za tento historický popis vlivů počasí a dalších přírodních jevů v průběhu staletí. Rozdíl je nyní samozřejmě v tom, že k rostoucím teplotám, které zažíváme – a dalším aspektům klimatické krize – vedly právě antropogenní zásahy. Zdá se, že nám stále chybí kolektivní vůle řešit tyto problémy smysluplným způsobem. S pozdravem - David
Ráda jsem si přečetla opět zajímavý článek. Dokážete poutavě zpracovat snad jakékoliv téma, díky. Zdraví Eva z Ostravy
OdpovědětVymazatEvi, moc vám děkuji za slova pochvalná, která povzbudí do další činnosti.☺ Mám zájmů dost na to, abych měla monotématický blog. Proto jsem si zvolila "kaleidoskop" a věřím, že si tu každý může najít to "svoje".
VymazatZdravím do Ostravy!
Letošní rok se asi rovněž zařadí mezi extremní počasí nejen tady, ale i ve světě pro velké množství požárů. Hezký článek.
OdpovědětVymazatTak podle zpráv našich meteorologů už z června byly teplotní rekordy překonány a uvidíme, jak to bude dál. Nicméně, článek je o katastrofě, kterou způsobila erupce sopky Tambora. ☺
VymazatThey talk about climate change these days. Wonder what they called back then when those things you mentioned happened, so interesting. We never know what the weather will do in any season and what will explode and cause havoc.
OdpovědětVymazatMargaret D., překlad:
VymazatV dnešní době se mluví o klimatických změnách. Zajímalo by mě, jak se tehdy říkalo těm jevům, které jste zmínila, tak zajímavým. Nikdy nevíme, co počasí udělá v jakémkoli ročním období a co exploduje a způsobí zmatek.
Rozumím, Margaret. Sopku Tambora prý zastínil informacemi výbuch Krakatoy proto, že to bylo před vynálezem telegrafu.
VymazatPři pohledu na mapu světa mě spíše zaujalo to, že indonéský ostrov je dost blízko od Austrálie, ale jestli tam se následky sopečného výbuchu nějak projevily, v dostupných pramenech nebylo. Snad vám to anglické video nějak "pomůže".
Přeji hezký den. ☺
Hanko, zajímavý článek o tom, že počasí mnohdy dokáže pořádně překvapit. Ale změny v posledních letech jsou extrémní, jak v létě, tak i v zimě. Jako malá holka si nepamatuji, že by letní teploty dosahovaly takových výšek. Někdy se teploměr vyšplhal na 30 °C, ale rozhodně to netrvalo déle než dva dny. Příroda nás pravděpodobně varuje, nechováme se zrovna moc zodpovědně, Zdravím, pá 😟
OdpovědětVymazatJsem ráda, Evi, že Tě článek zaujal. O extrémních teplotách to byl jen úvod, článek se týká té indonéské sopky. Já si také pamatuji z dětství na horké dny, samozřejmě dítě to vnímá jinak než dospělý a 30°C - to ještě jde. Žili jsme na předměstí Ostravy a v přírodním prostředí se i vyšší teploty snášejí snáze. Dodnes platí, že počasí v Čechách bývá v konkrétním dni odlišné od počasí u nás, tj. na východě republiky.
VymazatDíky za názor a přeji pěkný den. ☺
Io mi ricordo una Pasqua di ormai 20 anni fa, in Aprile, in cui dalle nostre parti venne giù la neve.
OdpovědětVymazatSiccome i miei nonni abitavano in Sardegna eravamo andati in giardino, avevamo messo un uovo di Pasqua in mezzo alla neve e scattato una foto.
Poi sviluppo e via con le poste direzione Sardegna.
Stefania, překlad:
VymazatPamatuji si na jedny Velikonoce, asi před 20 lety, v dubnu, kdy v našem okolí sněžilo.
Protože moji prarodiče žili na Sardinii, šli jsme do zahrady, položili velikonoční vajíčko do sněhu a vyfotili ho.
Pak jsme to vyvolali a poštou jsme odeslali na Sardinii.
To je hezká vzpomínka, Stefi. ☺ Ono, Velikonoce jsou na jaře, ten sníh tolik nepřekvapí, ale bude to tím, že my ve střední Evropě jsme o dost severněji než vy v Itálii. Já mám zprávy, že u nás bylo dost sněhu i na 1. máje, kdy stromy byly v plném květu.
VymazatAle každá informace, např. o Sardinii, je pro mne zajímavá a moc děkuji za komentář.
Při čtení tvého článku mi běhal mráz po zádech. Ale to článek plný zajímavých údajů. No, nyní nás čeká opět horký týden. Dodržuj pitný režim a šetři se, ať máme co číst. Zdraví Večernice
OdpovědětVymazatTen mráz po zádech Ti možná přinesl to příjemné ochlazení, samozřejmě to je "pokus o vtip". ☺
VymazatJsem ráda, že Tě článek zaujal, děkuji za dobré rady a opětuji pozdrav, Večernice! ☺
Hodně zajímavý příspěvek, Hani. Ještě se k němu vrátím, až budu mít víc času. Extrémy v počasí asi byly vždycky, někdy si říkám, že nám tím planeta dává vědět, co si o lidské činnosti myslí...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Článek jsem zařadila proto, že si myslím, že o událostech ohledně Tambory se u nás příliš neví. Strašné byly hlavně ty následky, je to v textu níže popsáno. Já jsem k článku pročetla více zdrojů a k dobrému pochopení slouží i to video. Nakonec, do Indonésie létá i dost našich turistů a člověk nikdy neví...
VymazatDěkuji za zájem a přeji příjemně prožitý den, Helenko. ☺
Proti takovým extremům je lidstvo bezbranné.Taková témata mě zajímají a většinou je vyhledávám na Youtube
OdpovědětVymazata moc ráda se podívám i na video,které zde máš.
Hani,hezké dny
Samozřejmě, že jedinec nemůže proti tomu bojovat, ale je dobré připomenout něco z té dávnější doby. Na YouTube jsou zajímavé dokumenty, škoda, ne všechny v češtině. Ta videa vkládám ve dvou jazykových možnostech, snad to někdo využije. ☺
VymazatDíky, Jituš, přeji hezké dny k vašim výletům.
Snow in the middle of summer is hard to imagine. Thank you for sharing.
OdpovědětVymazatLinda, překlad:
VymazatSníh uprostřed léta je těžké si představit. Děkuji za sdílení.
Ano, a hlavně, Lindo, všimla sis tam té zmínky o Québecu? Nemám představu, jestli se u vás na takové přírodní výkyvy vzpomíná...
VymazatThanks for stopping by my blog and leaving your interesting comment. Thanks also for this historical account of the effects of weather and other natural events over the centuries. The difference now, of course, is that it is anthropogenic meddling that has led to the rising temperatures we are experiencing - and other aspects of the climate crisis. We still seem to lack the collective will to tackle these issues in a meaningful way. Best wishes - David
OdpovědětVymazatDavid M. Gascoigne, překlad:
VymazatDěkuji, že jste se zastavila na mém blogu a zanechala svůj zajímavý komentář. Děkuji také za tento historický popis vlivů počasí a dalších přírodních jevů v průběhu staletí. Rozdíl je nyní samozřejmě v tom, že k rostoucím teplotám, které zažíváme – a dalším aspektům klimatické krize – vedly právě antropogenní zásahy. Zdá se, že nám stále chybí kolektivní vůle řešit tyto problémy smysluplným způsobem. S pozdravem - David