Čeština - náš národní jazyk. Předmět ve škole - u někoho oblíbený, jiný se s tím pere celý život. To nejsou jen diktáty a doplňovací cvičení, jazyk je součástí i přijímacích zkoušek na střední školy, což není tak zanedbatelné. Jenže doba školní docházky pomine a my se celý další život setkáváme s jazykem - psaným i mluveným. Ucházíme se o práci a máme napsat životopis. Někdo má jazykový cit a ten má vyhráno. Jenže tak napůl. Jestli máte doma Pravidla českého pravopisu, pak záleží na roku vydání a případných jazykových úpravách. Ono totiž to, co platilo v době naší školní docházky, už nemusí platit nyní.
Vybrala jsem do rubriky téma, které se hodí každému. I my tady z blogového prostředí píšeme své články a v něčem se můžeme poučit. Témata, která budu vkládat, jsou z běžného života, zabírají málo času, tak pojďme do toho!
Jako první jsem vybrala téma spíš odlehčovací, ale jistě zajímavé. Připravili Michal Jagelka a Alex Röhrich.
1. Praktická škola naší mateřštiny s humorem a nadhledem začíná.
To je opravdu zajímavé.Pamatuji si,když mně navštívila dopisová přítelkyně z Japonska.Chtěla jsem jim vysvětlit,že by si měli zajít na záchod před cestou do Prahy.Trvalo dost dlouho,než pochopili co po nich chci ☺ ☺ ☺
OdpovědětVymazatPřeji krásné pondělí ☺
Měla jsem možnost se setkat s lidmi několika národností a poznala jsem, že my, Češi, jsme praktičtí, myslíme na zadní kolečka (většinou) a umíme si poradit. Když někam cestujeme, bereme si s sebou i maličkosti, např. manikúru nebo šicí potřeby. Tak je to i s WC na cestách. Díky a také přeji pěkný den. ☺
Vymazat