Tajemství a fakta o letu Jurije Gagarina do vesmíru - Poslech do 11. 5.

Pavel Toufar: Gagarin. Byl první?

K 60. výročí letu do vesmíru 

Čte: Pavel Hromádka, poslech do 11. 5. 

Vydalo nakladatelství Olympia v roce 2011.

V dubnu to je šedesát let od chvíle, kdy Jurij Gagarin jako první člověk vzlétl do vesmíru. Právě na jeho příběh i všechny svízele rázu technického, politického i obecně lidského, které tuto přelomovou událost provázely a neustávaly ani po úspěšném letu prvního kosmonauta, se zaměřil publicista Pavel Toufar v knize Gagarin. Byl první? Kniha odhaluje dlouho ukrývaná tajemství a fakta, která byla kremelskou cenzurou upravována. 

Obrázek prvního kosmonauta Jurije Gagarina sestavený ze signálů, které vysílala Mezinárodní vesmírná stanice ISS|foto:Petr Kospach

Životní příběh Jurije Gagarina je v knize prezentován poněkud útržkovitě, ale přece se nakonec čtenáři poskládá v poměrně ucelený obraz – vlastně retrospektivní, protože kniha začíná mnohostrannou analýzou tragické letecké nehody, při níž Gagarin v roce 1968 zahynul.

Gagarinův hrob v kremelské zdi

Poměrně detailně jsou podány také příběhy několika dalších náhradníků - Germana Titova a Grigorije Něljubova.

Značná pozornost je též věnována vedoucímu střediska pro výcvik kosmonautů plukovníku Nikolaji Kamaninovi, z jehož osobního deníku jsou často citovány pasáže týkající se přípravy letu, postřehy o jednotlivých kosmonautech apod. A občas problesknou i politické názory – Kamanin byl, dle vzpomínky pamětníka, „zlovolný člověk“ a „stalinistický parchant“. 

Příběh konstruktéra Koroljova

Pavel Toufar připomíná i pohnutý příběh hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova, který byl naopak obětí stalinské epochy – ve třicátých letech zatčen, nesmyslně obviněn a odsouzen na deset let nucených prací v lágru na Kolymě. Před jistou smrtí ho zachránil letecký konstruktér Andrej Tupolev, kterému se podařilo Koroljova z gulagu vyreklamovat – pro práci ve speciální vězeňské konstrukční kanceláři.

Sergej Pavlovič Koroljov s Jurijem Gagarinem (foto Seznam)

Především to byli Sergej Koroljov a Jurij Gagarin, jehož zaujetí pro let bylo tak silné, že výběr z velkého množství uchazečů o let, ani ze stále se zmenšující skupiny kosmonautů a nakonec ze tří zbývajících snad ani jinak dopadnout nemohl.

Velmi emotivně a působivě, byť poměrně dosti i věcně, je vylíčen start lodi Vostok včetně  návratu na Zemi.

autor: Blanka Kostřicová

video Youtube

Pocta astronautovi

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu

Celý svět zanechal hovoru

Celý svět vyskočil od rozhlasu

A zdvihl pohledy nahoru

 

Dobrý den, majore Gagarine

Tak jsme se tedy už dočkali

Celý svět připil vám rudým vínem

Lidé vám zezdola mávali

 

Vyřiďte prosím na Měsíci

Vyřiďte mezi hvězdami

Co chceme všichni dneska říci

Že přijdem brzo za vámi

 

Já to tak zazpívat nedovedu

Trémou se třese mi dneska hlas

Máte prý, majore, dvacet sedm

A svět je mladý podle vás

 

Pocta astronautovi – tak zní název skladby, kterou nazpíval brněnský dirigent Gustav Brom a složili ji Jaromír Hnilička a Pavel Pácl. Píseň se stala velice populární a je více známá pod názvem Dobrý den, majore Gagarine. (zdroj Topzine)

foto Seznam