Co je to letní slunovrat a jaká lidová magie je s ním spojená?

 

Tak už to nastalo. Máme ho tady. Ptáte se - co? No přece dnes nastal letní slunovrat. Léto je tady a s ním i nejdelší den roku, který  byl oslavován ve všech evropských kulturách. Naši předkové o slunovratu obětovali bohům a čarovali, oslavovali studny a prameny, přivolávali si lásku. Jak se slunovratem souvisejí svatojánské ohně a postava sv. Jana Křtitele? Postupně se to dozvíte.

Keltský slunovrat

Keltové svátku říkali Alban Heruin nebo Litha. Vnímali ho jako triumf slunečního boha Mabona, který se zrodil o zimním slunovratu, o jarní rovnodennosti porazil temnotu a nyní neomezeně vládne. Jemu a bohyni Matce obětovali a na jejich počest zapalovali posvátné hranice. Aby se moc světla udržela co nejdéle.

Keltové kolem posvátných ohňů tančili a do kytic a otepí svazovali vonné byliny, které pak zapalovali a žehnali jimi dobytku. Uhlíky ze slunovratových ohňů rozhazovali po polích pro zajištění dobré úrody. Pořádali taky tzv. čarodějné svatby – nevázané sexuální radovánky, které měly vyústit v podporu síly rodu.

Kromě ohně vzývali Keltové o slunovratu taky vodu. Proto oltáře zasvěcené Slunci často stávaly u léčivých pramenů i studní. Vodním zdrojům se vzdávala čest „odíváním studny nebo pramene“, tedy jeho pokrytím květinami a větvemi. Součástí odívání studní bývalo i přivolávání deště. Lidé nabírali vodu do misek a rozstřikovali ji během rituálních tanců po stromech i polích.

Slunovrat u Slovanů

Slované slavili letní slunovrat dávno před příchodem do střední Evropy a před přestupem na křesťanskou víru|foto:Alfons Mucha,Wikimedia Commons,Public domain

Podobně vítali oheň i Slované. Ti ve své staré vlasti, tedy na území dnešního Ruska, Polska a Ukrajiny, slavili letní slunovrat dávno před příchodem do střední Evropy a před přestupem na křesťanskou víru. Oslavovali oheň i vodu. První koupel ve studené vodě přivolávala vláhu a úrodu, oheň zaháněl zimu a sexuální nevázanost zaručovala pokračování rodu.

Vědělo se taky, že kdo chce o svatojánské noci najít poklad, narazí na bludičky, které ho vlákají do bažin, nebo překročí bludný kořen a zabloudí. Světlušky měly představovat duše nekřtěňátek, zemřelých dětí, které nikdo nestačil pokřtít. Říkalo se, že divoženky, bosorky a lesní ženy vyměňují lidské děti za vlastní. Zpěvem a tancem lákají mládence do lesa, utancují je k smrti a roztrhají.

Základem slovanských oslav slunovratu byl motiv sňatku ohně a vody coby bratra a sestry|foto:Alfons Mucha,Wikimedia Commons,Public domain

Základem slovanských oslav slunovratu byl motiv sňatku ohně a vody coby bratra a sestry, dvou hlavních živlů. Proto se zapalovaly ohňové hranice a pletly se věnce a posílaly se po vodě. Velký důraz se kladl na magickou moc rostlin a bylin.

Hledal se bájný kapradinový květ a vědělo se, že byliny, nasbírané o slunovratu nebo o svátku Jana Křtitele, mají absolutně největší moc. Jejich prostřednictvím se často i čarovalo.

Svatojánské svátky

Letní slunovrat se stal v křesťanské a především slovanské Evropě synonymem svatojánských svátků. Oba svátky splynuly, ale v Čechách se slunovrat slavil podle pohanského způsobu ještě dlouho po christianizaci.

Kronikář Kosmas píše, že roku 1092 kníže Břetislav II. „vyhnal ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače“. Podle Kosmy kníže vykořenil „obyčeje pověrečné, které polonazí vesničané o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali.“

Svatojánská noc|foto:Michaś Filipovič,Wikimedia Commons,Public domain

Postupem času došlo ke zvláštní situaci – lidé slavili slunovrat po svém, ale zároveň začali uctívat i sv. Jana Křtitele, jehož narození slaví křesťané 24. června. Převrstvili tak pohanský svátek, ale základ zůstal vlastně stejný. Oslavuje se narození, život, víra a touha.

Svatojánské ohně se zapalovaly na řadě míst, ze svahů se spouštěla ohnivá kola. Ohně a vatry se taky přeskakovaly. Proč? Poslechněte si Expedici.

 

Co je to slunovrat?

Letní slunovrat je okamžik, kdy Slunce dosáhne největší kladné deklinace, to je +23,5°. Je to obvykle 21. června a označuje se jako první letní den.

Shrnutí letního slunovratu

• Slunce svítí kolmo na obratník Raka
• Den trvá 16 hodin, noc 8 hodin
• Na severní polokouli začíná léto
• Dny se začínají zkracovat

Letní i zimní slunovrat má tedy vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce. Nijak nesouvisí  se vzdáleností Země od Slunce, jak se nesprávně traduje.

V naší zeměpisné šířce se během letního slunovratu stane toto:

* Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhy, tak zvaného obratníku Raka.

* Den je nejdelší z celého roku a noc je nejkratší.

* Slunce vystoupí v poledne nejvýše.

* Začíná astronomické léto.

Nejčastěji se letní slunovrat odehrává 21. června. Jindy padne na 20. června.

Letní slunovrat v Česku letos a v dalších 5 letech:

2021 - 21. června - 05:33 h
2022 - 21. června - 11:14 h
2023 - 21. června - 16:58 h
2024 - 20. června - 22:51 h
2025 - 21. června - 04:43 h
2026 - 21. června - 10:25 h

Pro naše předky bývala Svatojánská noc spojená s letním slunovratem přímo magická. Některými z jejich tradic a rituálů se můžeme inspirovat ještě dnes. 

 

Naši předkové byli na Slunci a jeho síle doslova závislí. Letním slunovratem začínal čas hojnosti, tepla, plodnosti a naděje v bohatou úrodu.

Vždyť Slunce bylo dárcem života – dávalo úrodu a letní slunovrat tak předznamenával období sklizně, nejdůležitější část zemědělcova roku. Křesťané v tomto období, konkrétně 24. června, slavili narození Jana Křtitele. Ten je tak vnímán jako patron magického času, kdy síla slunce vrcholí a tajuplné síly přírody se propojují s lidskými sny a přáními. Otevírají se brány do neznámých světů, cesty ke splnění i těch nejtajnějších tužeb. Generace před námi věřily, že právě o Svatojánské noci, tedy v noci z 23. na 24. června, se propojují odlišné světy a ke slovu se dostávají tajemná kouzla a mocnosti. V rituálech tohoto období se tak projevovala úcta k přírodě a životu, slunci, úrodě a lidé oslavovali často nevázaným sexuálním veselím. Křesťanská tradice se snažila tuto neurvalost potlačit a do popředí vsunula prvek očistné vody, související s křtem vodou, jejž zavedl právě Jan Křtitel jako jeden z hlavních rituálů, jímž jsou dodnes noví věřící přijímáni mezi křesťany.

 

zdroj: Josef Kluge, Markéta Ševčíková, YouTube, internet