Hlas pro tento den: Červenka obecná

 

Vědecké zařazení: Pěvci 

 

 

Dnes poznáme ptáčka, který nejčastěji odchová mláďata kukačky. Červenka tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Je to velice zvědavý ptáček, dovede k nám hlavně v městských parcích přiletět či přiskákat na pár kroků. V době hnízdění je ovšem velice ostražitá a nikterak nám nehodlá napovědět, kam ukryla své hnízdo.

Když v době hnízdění bez úspěchu pátráme po hnízdě červenky, nezbývá  než obdivovat kukačku, protože ta je u nás nejčastěji vychovávána právě červenkami jako pěstouny. 

Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí. Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let.
Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

Délka: 12,5-14 cm
Hmotnost: 14-24 g

Při zpěvu sameček červenky sedí zpravidla vysoko někde na větvi a každou strofu začíná slabšími ostrými zvuky, po nich pak následuje pro červenku typický trylek a zpěv je zakončen slabšími smutnějšími tóny.

 Červenka obecná - pták roku 2016 (foto PickPik)

S červenkou se u nás můžeme setkat kupodivu i v zimě, a zvlášť pokud leží sníh, červenka na něm vypadá doslova dekorativně. U nás, jak bylo prokázáno kroužkováním, mohou zimu trávit i ptáci ze severnějších oblastí, zatímco naše červenky jsou převážně tažné. To můžeme prokazovat právě pomocí odchytů. U červenky využíváme její hmyzožravosti a do malých sklopných sítěk jí nastražíme larvu potemníka, červenka přiskáče, důvěřivě za něj zatáhne, síťka ji přiklopí a kroužkovatel je zpravidla někde poblíž, hned přiběhne, červenku vyprostí, označí kroužkem a pustí. Dalším způsobem odchytu je odchyt do nárazových sítí, v poslední době u nás východočeští kolegové pořádají pravidelnou akci na hřebenech Orlických hor, kde v noci za pomoci silného reflektoru lákají protahující ptáky, mezi nimi pochopitelně i červenky. Tito ptáci reagují na silný světelný zdroj, kolem něhož jsou nastraženy japonské sítě,a takto jsou odchyceni, okroužkováni a vypuštěni.

 V lesích, parcích, všude venku,

natrefíte na červenku,

 jako vrabčák velký ptáček,

s náprsenkou nosí fráček.   

 

Velmi ráda samotaří,

na zahradách se jí daří,

zdržuje se ráda v křoví,

na černém bezu si hoví.

 

Je velice zvědavá,

poblíž domů sedává,

potravu má ráda hmyzí,

před dravci raději mizí. 

 

Krátkým „tik“ a „cik“se hlásí,  

na housence pochutná si,

ku radosti trylky ptačí,

pěje pro ty, co se mračí. 

(Plysacek)

Základní údaje

Červenka obecná (Erithacus rubecula). Menší než vrabec, na vyšších štíhlých nohou, s nápadnou rezavočervenou náprsenkou. Zdržuje se většinou jednotlivě v křovinatých porostech v lesích, parcích a remízcích. V potravě, kterou červenka hledá na zemi, převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Hnízdo bývá v mělké zemní polodutině. Snůška čítá 5 až 7 vajíček a zahřívá ji jen samice, která je krmena samcem. Mláďatům přinášejí potravu oba rodiče. Tažný druh; na zimoviště, která leží v západní a jihozápadní Evropě, odlétá v říjnu, na hnízdiště se vrací v březnu a začátkem dubna.

Jak vznikaly nahrávky

"Červenku považuji za velmi dobrého zpěváka. Zaslechneme ji již časně zrána a umlká až za pozdního soumraku. Její zpěv je dlouhý a tichý a vždy mě připadalo, jako by zněl lítostivě. Na začátku zpívá tichým tlumeným úvodem s ostrými tóny. Chvíli trvá, než se rozezpívá a pokračuje zvučnou perlivě trylkovou částí zakončenou flétnově znějícími hvizdy. V některých chvílích slyšíme zvonečkově znějící pasáže. Celý jemný zpěv má melancholický charakter. Podle bohatosti přednesu nacházíme mezi jednotlivými červenkami zpěváky různé kvality. Musíme je dobře znát, abychom posoudili, zda zpěv není ochuzen o některé motivy nebo nechybí-li závěrečné hvizdy. Pro nahrávku jejího zpěvu volíme čas pozdního večera a klidu v lese. Červenka je posledním zpěvákem v temném lesním zákoutí. Vždy jsem měl dojem, že usínajícímu lesu zpívá procítěně tichou ukolébavku."

zdroj: Pavel Pelz, Naši ptáci, foto Stock Exchange, Rolf Lillfors,  video Jarmila Kačírková a khk58