K poslechu i četbě

středa 22. září 2021

Bystřice pod Hostýnem - zámek

Prvním turistickým cílem dovolené bylo  město Bystřice pod Hostýnem, kam jsme přijeli z Brusného, což je asi 5 km. 

Mapa Bystřice pod Hostýnemhttps://www.kampocesku.cz/jpg/galerie/velky/23133_bysrtice_znak.jpg

Bystřice i Brusné leží na úpatí Hostýnských vrchů, přímo pod památnou moravskou horou Svatým Hostýnem. Ve městě, kde začíná svou svatohostýnskou cestu většina poutníků, stojí za vidění především zámek v centru města. Panoramatické foto jsem si vypůjčila z netu, aby bylo zámek lépe vidět.

Soubor:Panorama zamku Bystrice pod Hostynem.jpg

Říčku Bystřičku musíte z parkoviště přejít a ocitnete se před zámkem. Řeka dala městu jméno a zároveň ho dělí na dvě poloviny. Za silnicí, která  vede kolem zámku, si nelze nevšimnout hlavně hranolové vstupní věže, která tvoří působivou kulisu.

Tady je tabulka se stručnou historií, já však o některých majitelích zámku napíši více. 

Když vznikal zámek, psal se středověk a šlechta si na svých panstvích budovala sídla, kde přebývala buď celoročně, nebo tam žil správce, který se o svěřené území staral. Tuto funkci zde plnil hrad Obřany, který býval druhým nejvýše položeným hradem na Moravě. Jeho poloha se v polovině 15. století ukázala jako nevýhodná, proto se sídlo panství přesunulo do středu městečka. Na místě dnešního zámku v Bystřici p. H. byla tehdy zbudována vodní tvrz. Byla v gotickém slohu a je poprvé doložena k roku 1440, ale mnoho se z ní nedochovalo.

V polovině 16. století koupil panství Přemek z Víckova, který pravděpodobně přestavěl tvrz na renesanční zámek. Jak to bývá v mnoha případech, ani Bystřici se nevyhnul požár a zničený zámek zdědila a v renesančním stylu nechala opravit v roce 1616 Bohunka z Víckova se svým manželem Václavem Bítovským z Bítova.

http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/images/7/77/Erby_Bohunky_z_V%C3%ADckova_a_V%C3%A1clava_B%C3%ADtovsk%C3%A9ho.jpg

Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského můžeme vidět nad vstupní bránou do zámku.

Prusinovští z Víckova (též německy Prusinowsky von Wiczkov) byli starým moravským vladyckým rodem, pocházející z Tišnovska, kde založili hrad Víckov. Nepodařilo se jim proniknout do panského stavu, přesto patřili mezi významnější moravské šlechtické rodiny. Mnozí příslušníci rodu působili v důležitých zemských funkcích.

Zmíněný Václav Bítovský z Bítova byl slezský a později moravský rytíř protestantského vyznání, což v té době byl problém. Stal se radikálním představitelem moravské stavovské opozice a jedním z vůdců povstalých moravských stavů za třicetileté války. V politice Opavského vévodství se velmi angažoval, aby zabránil konečnému vytržení té země ze svazku s Moravou a jejímu přičlenění do Slezska.

Po Bílé hoře byl bystřický zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové.  A jak to dopadlo s Bítovským? Za třicetileté války byl   zajat, krutě mučen, aby prozradil zákulisí povstání, ale nic neřekl. Po procesu byl jako vězeň dne 27. března 1628 v Brně veřejně popraven. Jeho žena Bohunka dožila v chudobě na Moravě z milosti spřátelených šlechtických rodin. I tak mohou dopadnout šlechtici...

V roce 1650 zámek koupil významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.
 
 
http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/images/5/5f/Erby_Marie_Amalie_z_Rottalu_a_Jana_Jakuba_Montelabbate.jpg

Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate

Od roku 1650 tedy zámek patřil šlechtickému rodu Rottalů. Hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate zřídil v zámku zámecké divadlo a držel si i kapelu.
 
  
Socha Františka Antonína z Rottalu v Černé kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie v Holešově.
 
O něm by se dalo říci, že podnikal, protože v budově zámku založil manufakturu na výrobu fajánse a majoliky (1789). Byla to prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). Poslední členka rodu Marie Amálie, provdaná della Rovere di Monte l’Abbate, nechala přistavět v klasicistním stylu dvě křídla, která navazovala na části starého zámku. Zde je zámek dobře vidět:
 
http://www.thynote.com/images/items/146-zamek-Bystrice-p.H..jpg 
Nový zámecký palác vytvořil architekt František Antonín Grimm ve 2. polovině 18. století. 
Poslední stavební úpravou byla přístavba tzv. klozetové věže v roce 1889 za Ernsta Loudona.
 
Pískovcové prvky interiéru severního průjezdu zámku

 
Střecha klozetové věže
 
V 1. polovině 19. století zadal tehdejší majitel Jan Nepomuk hrabě Wengerský malíři Janu Svitákovi výmalbu svátečního sálu. Ještě že tam je dovoleno fotit:
 
https://www.bystriceph.cz/assets/Image.ashx?id_org=1711&id_obrazky=1898&datum=2%2F23%2F2017+1%3A27%3A50+PM 
Interiér je zdoben romantickou výmalbou s motivy egyptské krajiny. 
 
https://www.region-kromerizsko.cz/webfiles/mista/20200130113938/fotogalerie/dscf4367.jpg

Konají se zde koncerty, svatby a slavnostní shromáždění.
  


Sváteční sál je chloubou celého zámku
    

Po smrti hraběte Wengerského připadl zámek v roce 1827 šlechtickému rodu Loudonů, potomkům slavného generála. Rod Laudonů, kteří zámek vlastnili 106 let, se tak stává nejznámějším vlastníkem zámku. Socha známého vojevůdce Ernesta Gideona Laudona zdobí zámek dodnes a průvodkyně dovolí si sochu z okna zámku vyfotit. Do zahrady totiž není přístup, patří Armádě ČR.
 
První z Loudonů - Olivier, svobodný pán z Loudonu, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných např. orchideje či eukalyptus, z užitkových ananas). Zasloužil se o rozkvět celého města.
O modernizaci zámku se postaral předposlední majitel z rodu Loudonů Ernst Olivier. Zámek získal na přelomu 19. a 20. století podlahové vytápění, pokoje byly vybaveny moderním nábytkem. Pravděpodobně znáte tuto píseň: 
 
Generál Laudón jede skrz vesnici,
generál Laudón jede skrz ves.
Má bílou čepici, jede přes vesnici,
generál Laudón jede skrz ves.
Stůj, kdo tam!
Patrola!
Jaká!
Vojenská!
Kdo ji vede!
Ženská!
Jaká!
Hubatá!
Hubatou, hubatou, tu já má nejradši,
hubatou, hubatou, tu já mám rád!
Já ji, pomiluju ona zase mě, mě, mě!
Že je hubatá, ztrácí srdce mé.
 
Ernst Gideon von Laudon
Ernest Gideon Laudon
loudonská kaple

Loudonská kaple na hřbitově 

V kapli se nacházejí  nejen náhrobky členů rodiny Loudonů, ale také náhrobky některých jejich příbuzných a přátel. Pozoruhodnou pseudorománskou kapli vídeňského architekta Karla Mayredera vyzdobil freskami malíř Hanuš Schwaiger roku 1897.

V roce 1897 navštívil bystřický zámek císař František Josef I. Na jeho památku byl zhotoven pamětní nápis, jehož autorem je malíř Hanuš Schwaiger. Můžeme ho vidět na nádvoří:
 
 
http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/images/b/b0/Pam%C4%9Btn%C3%AD_n%C3%A1pis_na_n%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvu_c%C3%ADsa%C5%99e_Franti%C5%A1ka_Josefa_.jpg
Schweiger rovněž vytvořil sluneční hodiny na prvním nádvoří. 
 
http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/images/c/c0/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hodiny_Bystrice_pod_Hostynem.jpg
V roce 1933 se Loudonové dostali do finančních potíží  a zámek přešel do majetku státu. Ministerstvo obrany v něm zřídilo vojenské sklady zdravotnického materiálu. Začala postupná degradace staveb i parku. Od roku 1990 patří zámek městu, které jej postupně opravuje. Zámecký park byl považován v 19. století za jeden z nejkrásnějších parků na Moravě, ale patří armádě a není přístupný veřejnosti. 
 
 
My obrazně zavřeme dveře zámku a jdeme na nádvoří.

https://zlin.cz/wp-content/uploads/2020/07/1_48.jpg

Tam nás ještě průvodkyně upozorní na namalovaná okna. Opravdu tam jsou, dole vlevo. Má už připravenou otázku, proč tomu tak je. Nevím... Jednak to vypadalo lépe a pak prý platilo, čím více oken, tím více pokojů a stavba vypadala honosněji.

U brány si všímám střílny. Těsně před naším příjezdem skončila výstava J. Saudka. Šla bych se podívat...


A Bystřické zámecké slavnosti začnou hned v den našeho odjezdu 😀.

Kraj pod Hostýnem měl rád i T. G. M. Je zde i Chodník Masarykových (několik km), u zámku trasa začíná, je tady 1. zastavení:

zdroj: multimediaexpo.cz, idnes, bystriceph.cz, vychodnimorava.cz, kromerizsko,

Pokračování

14 komentářů:

  1. Hani to je moc krásný zámek a velice zajímavý článek. Výzdoba egyptského stylu je velice zajímavá a nikde jsem se s tímto stylem nesetkala. Je to opravdu nádherné. Zajímavá je i historie zámku a spojitost s Loudonovými. Škoda, že zámecký park není přístupný veřejnosti a využívá jej armáda. Jen doufám, že nedopadne stejně jako jiná místa, která využívala armáda v minulosti. Děkuji za zajímavý článek a přeji Ti příjemné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, na tom zámku je, bohužel, stále co opravovat. Má to ve vlastnictví město a dělá se to zdlouhavě, v přízemí bojují s moknutím zdí. Chtělo by to nějakou izolaci. Na zámku sídlí více organizací, dokonce se tam dělají i testy na covid.
      Děkuji za zájem a přeji úspěšný nový týden. ☺

      Vymazat
  2. Hani, báječně jsem si početla a v podstatě se prošla s vámi po zámku. Sváteční sál se svými výmalbami je nádherný, trochu mi připomněl zámek Nebílovy. Je zázrakem to, že zámek po působení armády zůstal v dobrém stavu.
    Děkuji za jeho přiblížení, teď mám pocit, že jsem tu byla. Tedy alespoň virtuálně.
    Měj hezké podzimní dny 🍂🍀🍁

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, vítej zase po létě ☺. Jsem ráda, že se Ti článek líbí. Sváteční sál je to nejlepší, co jsem na zámku viděla, bohužel tam není mobiliář, ten se prý v době, kdy to měla armáda (zámek) rozprodal za babku nebo rozebral...
      Jsou tam zajímavé expozice, postupně je představím na blogu. Děkuji a také přeji pěkné, už podzimní dny. ☺

      Vymazat
  3. Hani, my jsme Bystřicí pod Hostýnem jen projížděli a teď vidím, že by bylo dobré se i zastavit. Děkuji za přínosný a pěkný článek, ostatně jako všechny u Tebe. Zámek je krásný, tak snad někdy bude příležitost ho navštívit. Měj se fajn :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, ani se nedivím, že spousta lidí Bystřicí jen projíždí. Mnozí míří spíše na Hostýn, o něm napíši později. Na zámku jsou tři stálé expozice a jinak se tam pořádají výstavy, bohužel, fotografie J. Saudka jsme už nestihli.
      Děkuji a také přeji úspěšný týden. ☺

      Vymazat
  4. Hanko,nahlédla jsem díky Tobě do míst mě neznámých a krásných. Sváteční sál a krásný koncert, to bych si dala říct. Škoda parku,bylo by tam určitě příjemné posezení i procházka. ☺.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, jsem ráda, jestli Tě to zaujalo. Musím říct, že je tam pro návštěvníka i dost schodů a tak bezbariérový přístup je jen na jednu expozici. Schody však nejsou prudké a jsou dosti široké. Park je rozsáhlý, ale je v majetku armády, která tam měla sklad zdravotního materiálu. Tak jen toho Laudona jsem viděla z okna. ☺

      Vymazat
  5. Zámek je opravdu nádherný, ta místa neznám, ale díky tvým fotkám jsem si ho prohlédla. Písničku jsme zpívaly jako děti, hlavně tu část, kde se zpívalo o ženské. To jsme si navymýšlely pěkné blbiny. Zdravím 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, já jsem do té doby tento region také neznala. Písničku také znám od dětství, hned mě napadlo, že se k Laudonovi hodí, ale nedala jsem tady nápěv z YouTube, tam je to v drsnější verzi, chápeš... ☺

      Vymazat
  6. Haničko, děkuji za prohlídku krásného místa. To uzavření parku moc nechápu, co tam asi tak ta armáda dělá - že by manévry :o)
    Měj příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to připadá, že je to formální záležitost, že to armáda nechce pustit. Kolem zahrady vede silnice, je tam vidět a nic se neděje, snad jen trávu sekají. Je to vidět i z oken zámku. Asi podle hesla "Co se vleče, neuteče".
      Děkuji a příjemný večer přeji i Tobě. ☺

      Vymazat
  7. Hani, to je moc hezké místo. Obdivuju ten sváteční sál. Taky jsme v dětství zpívali písničku o Laudonovi, to nás bavilo. Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sváteční sál je nejhezčí na zámku. Tak si někdy tu písničku zazpíváme, ne? A kdo to neumí, někdo ho to určitě naučí. ☺
      Díky a také se měj co nejlépe.

      Vymazat