Zaujměte správnou polohu
Základem psaní všemi deseti je správná poloha vašich prstů. Tedy vašich rukou, které si položíte na klávesnici. Myslete na to, že levá ruka by měla svými prsty pokrývat písmena A, S, D, F. Pokud se podíváme na pravou ruku, tak její výchozí poloha by měla být taková, aby prsty pokrývaly písmena J, K, L, ů.
Respektujte barevné rozlišení
Tato výchozí poloha zajistí, že to vaše prsty budou mít na každou požadovanou klávesu blízko, a to bez nutnosti toho s nimi jakkoliv komplikovaně hýbat nebo je jakkoliv komplikovaně posouvat. Když se dostanete na požadovanou klávesu, tak ji stiskněte a potom se vaše prsty vrátí opět do předepsané výchozí polohy.
A jak při psaní všemi deseti poznat, který prst má stisknout konkrétní klávesu? Je to jednodušší, než si myslíte. Pomůže barevné odlišení. Na obrázku celkem dobře vidíte, jaký prst má pokrývat který úsek podle toho, jakou má barvu. Na základě této metody začněte se psaním a uvidíte, že to není až tak složité, jak se na první pohled zdálo. Vlastně jenom stačí vědět, kam sáhnout. A pamatujte – jednotlivé klávesy musí vždy mačkat ten prst, který je k nim určený.
Klikněte:
Jako absolventka ekonomické školy a ještě majitelka státnice ze psaní na stroji by byla ostuda,kdybych všemi deseti nepsala.Vždy to ale nejde.Jsou chvíle,kdy mi to kazí třes a to jdu raději od toho.Ale nevím,kdybych se to ve škole nenaučila,zda bych to sama zvládla.Třeba na mobilu klapu jedním prstem,ale tam mi psaní opravdu nejde.A tak žasnu,jak někdo jede i na mobilu.Tvůj článek dám k přečtení vnukovi,protože to pořád nechápal,jak psát všemi deseti.Musela jsem mu to ukazovat.Ve škole to moc nepochopil.
OdpovědětVymazatHani,zajímavý článek
Měj se hezky
Jituš, jsi dobrá, že máš státnici z psaní na stroji, já bych ji možná také měla, ale tenkrát se termín shodoval s naší maturitou. Je to jak píšeš, to psaní vyžaduje soustavnost a pravidelně cvičit, to je jako hra na klavír. Mě to tehdy na gymplu chytlo, byla jsem jedna z mála ze třídy, kdo na ekonomku docházel, bylo to totiž navíc. Pak jsem byla vděčná rodičům, že mě k tomu dotlačili. Přeji vnukovi, aby se mu to dařilo. ☺
VymazatAno, ano,my z Ekonomky jsme se to museli všichni naučit. My se to učili tak, že jsme měli pod krkem destičku, abychom se na stroj nemohli koukat a na tabuli tabulka s vyobrazením klávesnice. Podotýkám, že v dřevních dobách :-)))
OdpovědětVymazatZdeni, doby sice dřevní, ale byl to asi dobrý způsob, hlavně se to člověk naučil. My jsme docházeli na ekonomku a tam byly kryty na klávesnici, kam se strčily ruce. ☺
VymazatNa střední škole, před 50. lety, jsme měli předmět psaní na stroji a nejen, že jsme se učili psát všemi deseti, ale ještě k tomu poslepu. Profesorka nás sledovala, jestli se díváme doleva, kde byl text a museli jsme splňovat nejen správnost, ale měřila se i rychlost. Tedy kolik toho stihneme napsat běhen určitého časového úseku. Klávesnice počítače je sice uskupená podobně jako na psacím stroji, ale klapky jsou trochu dále od sebe. Dneska se snažím psát rychle, ale nějak mi nekoordinují prsty a dělám hodně překlepů. Ale snažím se mít obě ruce na klávesnici a hlídat si prsty. V práci jsem zase používala hodně numerickou klávesnici a když jsem se učila prstoklad , tak se mi o tom i zdálo. :-D
OdpovědětVymazatMám s tím podobné zkušenosti, jsem ráda, že jsem si psaní vybrala jako nepovinný předmět a oblíbila jsem si to. Také jsme psali poslepu a byla měřena rychlost, chystala jsem se i ke státnici, ale to bylo zrovna v termínu naší maturity. Pak mi to nechybělo, že jsem neměla státnici z psaní na stroji, ale tuhle dovednost jsem tisíckrát využila, takže já apeluji na lidi, aby se prstoklad učili. ☺
VymazatVelmi poučné a užitečné, až přijdou vnuci, datum se zde. Jsem zvědavá na jejich reakci.
OdpovědětVymazatAno, dej. Možná některý z nich všemi deseti už píše. V každém případě to rychlost psaní podstatně zvýší. ☺
Vymazat