Psaní všemi deseti: Dodržujte prstoklad + tři lekce kursu

  

Neznáte znaky na klávesnici a přitom chcete zlepšit a zrychlit své psaní na počítači? Chcete se naučit prstoklad a psát všemi deseti?

Co je třeba si uvědomit:

• Osvojit si prstoklad.
• Důslednost vede k zautomatizování prstů.
  
• Sledovat počet  úderů.
• Sledovat počet chybných úderů.
• Vyhodnocovat svoji chybovost po absolvovaném cvičení. 
• Stále musíme mít na paměti: Klasický prstoklad

Pro psaní naslepo desetiprstovou hmatovou metodou na největší části klávesnice PC, která je podobná psacímu stroji, tedy na alfanumerické dílčí klávesnici, je nutné mít ruce umístěny stále v jedné výchozí poloze, která zabezpečí možnost pohybu prstů po celé této dílčí klávesnici naslepo. Tuto polohu prstů na jednotlivých klávesách nazýváme základní polohou. Při výuce na alfanumerické dílčí klávesnici umisťujeme prsty na střední písmennou řadu takto:

levá ruka		pravá ruka
malíček	A	malíček	ů (;)
prsteníček	S	prsteníček	L
prostředníček	D	prostředníček	K
ukazováček	F	ukazováček	J
palec	mezerník	palec	mezerník

• 

• Nesnažte se psát hned rychle! Pište pomalu, ale plynule. Mezera mezi "klepnutími" by měla být stejná. 
• Na další písmena (cvičení) přejděte po dobrém zvládnutí těch předcházejících. 
• Buďte klidní. 
• Nezrychlujte zbytečně za cenu zvýšení počtu chyb. Pokud zrychlíte, ale počet chyb se výrazně zvýší, opět trochu zpomalte. 
• Zrychlení přijde samo, pokud budete pravidelně a poctivě trénovat. 

Jak dlouho potrvá, než zvládnete techniku všemi deseti? 

Je to individuální. Někomu stačí ťukat do klávesnice, aniž by se na ni díval, někdo si dá za cíl určitý počet úderů za minutu. Nemusíte lámat rekordy, ale počítejte, že pár měsíců to potrvá. Přece i klavírista musí cvičit!

• První týden: nadšení z něčeho nového. 
• 2.-3. týden: naučení se, které písmeno nebo znak kde najdeme. 
• 4.-8. týden: trénink a trénink, dobré jsou 2 hodiny denně. Mohu potvrdit, sama jsem tím prošla. 
• 9. týden: obvykle se dostaví chuť s tím praštit, protože ačkoliv jsem se nedíval na klávesnici, rychlost nepřicházela. A zdá se mi to časově náročné. Někdo hledá výmluvy proč mu to nejde.
  
• 10. týden: Nastane zlom, ale je to individuální, zjistíme u sebe zrychlení. V té fázi jsme to ani neočekávali. 
• Od 10. týdne neustálý trénink, je dobré měřit si čas, kolik napíši a spočítat si údery za minutu. 

Začneme cvičit:

1. písmena j, f, d, k - takhle: 

fff jjj fff jjj fff jjj fff jjj celé řádky, procvičíme si všechny prsty:

ddd kkk ddd kkk ddd kkk ddd kkk .... 

dk dk dk dk dk dk ... 

kd kd kd kd kd kd ... 

jk jk jk jk jk jk ... 

fd fd fd fd fd fd ... 

kf kf kf kf kf kf ... 

2. písmena s a l:

sss lll  sss lll sss lll sss lll sss lll .... 

sd sd sd sd sd sd sd sd sd sd sd ....

ds ds ds ds ds ds ds ds ds ....

ls ls ls ls ls ls ls ls ls ls ls ... 

lsl lsl lsl lsl lsl lsl lsl lsl ... atd. 

3. písmena a ů: 

aaa ůůů aaa ůůů aaa ůůů aaa ůůů.... 

aů aů aů aů aů aů aů aů ....

sůl sůl sůl sůl ... 

kůl kůl kůl kůl kůl ... 

sad sad sad sad sad ...

kal kal kal kal kal ... 

dal dal dal dal dal ... cvičíme několik řádků denně. 

Mezerník ovládáme palcem. 

zdroj:psani-deseti.cz

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Rozhledna na Landeku

Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry.  Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Lidé se zde usídlili díky výhodné poloze k úkrytu a obraně, ale také hojnosti zvěře v lesích a ryb v řekách. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927 mnohem podrobnější potom v letech 1952 - 1953. Právě zde byla Bohuslavem Klímou nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch, což je světový unikát. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu  pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II.  zde stával hrad, majetek opavských  knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 - 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. První písemná zmínka o něm je z 2. srpna 1297. Hrad měl pravidelný ortogonální půdorys s věžemi v rozích. Landecký hrad tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241 či vpád polských vojsk v roce 1253. Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova, Petřkovic a Šilheřovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna. Na místě hradu původně stálo od 8. století do 11.století středně velké slovanské hradisko(cca 0,61 ha).

V roce 1782 byla na Landeku zahájena těžba uhlí, která zde trvala nepřetržitě až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby vyčerpány. Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely. Kromě uhlí však kopec poskytoval také lákavá přírodní zákoutí a záhy se stal oblíbeným místem pro procházky. Místní turistický průmysl se čile rozvíjel, takže již brzy mohli návštěvníci posedět ve dvou výletních restauracích či se projet na loďkách.

Vrch požívá ochrany od roku 1966, v nynější formě od 3. listopadu 1993, kdy byl vyhlášen národní přírodní památkou Landek.

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Rozhledna na Landeku

Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry.  Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Lidé se zde usídlili díky výhodné poloze k úkrytu a obraně, ale také hojnosti zvěře v lesích a ryb v řekách. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927 mnohem podrobnější potom v letech 1952 - 1953. Právě zde byla Bohuslavem Klímou nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch, což je světový unikát. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu  pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II.  zde stával hrad, majetek opavských  knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 - 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. První písemná zmínka o něm je z 2. srpna 1297. Hrad měl pravidelný ortogonální půdorys s věžemi v rozích. Landecký hrad tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241 či vpád polských vojsk v roce 1253. Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova, Petřkovic a Šilheřovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna. Na místě hradu původně stálo od 8. století do 11.století středně velké slovanské hradisko(cca 0,61 ha).

V roce 1782 byla na Landeku zahájena těžba uhlí, která zde trvala nepřetržitě až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby vyčerpány. Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely. Kromě uhlí však kopec poskytoval také lákavá přírodní zákoutí a záhy se stal oblíbeným místem pro procházky. Místní turistický průmysl se čile rozvíjel, takže již brzy mohli návštěvníci posedět ve dvou výletních restauracích či se projet na loďkách.

Vrch požívá ochrany od roku 1966, v nynější formě od 3. listopadu 1993, kdy byl vyhlášen národní přírodní památkou Landek.

Uhelná sloj na Landeku

V současné době na úpatí kopce sídlí Hornické muzeum, které zahrnuje také Důl Anselm, nejstarší důl na Ostravsku. Územím kopce vede přírodovědná a hornická naučná stezka.

Landecké pověsti: Zejména mezi obyvateli Koblova se kdysi o Landeku vyprávěly strašidelné pověsti. Mezi nejčastější patří pověsti o landeckém pokladu, který hlídá paní v černém oblečení na černém koni, nezdárná dcera landeckého pána proměněná v kance, nebo bílý pes s klíčem v hubě. K pokladu také bylo možno sestoupit dírou v zemi, která se otevírala většinou během některého významného církevního svátku. Další z pověstí se týká vodníků, případně vodních panen.

Zdroj: Wikipedie

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/

Landek u Petřkovic je zalesněný protáhlý kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice  nad soutokem Odry a Ostravice. Jedná se o evropsky i světově známou lokalitu především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Rozhledna na Landeku

Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu, podle kterého dostal také svůj název – Landek je počeštěný německý výraz Land-Ecke (kout země). Severní úbočí kopce se mírně svažuje do okolní krajiny, kdežto jižní a jihovýchodní svah prudce spadá do údolí Odry.  Právě zde se vlivem eroze odhalil unikátní geologický profil s karbonskými vrstvami a vystupujícími uhelnými slojemi.

Výška kopce je sice pouhých 280 m n. m., avšak i tak je zdálky dobře viditelný. Jeho rozloha činí 85,53 hektarů.

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Lidé se zde usídlili díky výhodné poloze k úkrytu a obraně, ale také hojnosti zvěře v lesích a ryb v řekách. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927 mnohem podrobnější potom v letech 1952 - 1953. Právě zde byla Bohuslavem Klímou nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch, což je světový unikát. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu  pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II.  zde stával hrad, majetek opavských  knížat, vybudovaný někdy v letech 1253 - 1256 k ochraně hranic českého státu a zároveň solné a jantarové obchodní stezky vedoucí kolem toku Odry. První písemná zmínka o něm je z 2. srpna 1297. Hrad měl pravidelný ortogonální půdorys s věžemi v rozích. Landecký hrad tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241 či vpád polských vojsk v roce 1253. Hrad byl pobořen kolem roku 1474 vojsky krále Matyáše Korvína. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova, Petřkovic a Šilheřovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna. Na místě hradu původně stálo od 8. století do 11.století středně velké slovanské hradisko(cca 0,61 ha).

V roce 1782 byla na Landeku zahájena těžba uhlí, která zde trvala nepřetržitě až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby vyčerpány. Landek se tak stal prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí cílevědomě těženo pro podnikatelské účely. Kromě uhlí však kopec poskytoval také lákavá přírodní zákoutí a záhy se stal oblíbeným místem pro procházky. Místní turistický průmysl se čile rozvíjel, takže již brzy mohli návštěvníci posedět ve dvou výletních restauracích či se projet na loďkách.

Vrch požívá ochrany od roku 1966, v nynější formě od 3. listopadu 1993, kdy byl vyhlášen národní přírodní památkou Landek.

Uhelná sloj na Landeku

V současné době na úpatí kopce sídlí Hornické muzeum, které zahrnuje také Důl Anselm, nejstarší důl na Ostravsku. Územím kopce vede přírodovědná a hornická naučná stezka.

Landecké pověsti: Zejména mezi obyvateli Koblova se kdysi o Landeku vyprávěly strašidelné pověsti. Mezi nejčastější patří pověsti o landeckém pokladu, který hlídá paní v černém oblečení na černém koni, nezdárná dcera landeckého pána proměněná v kance, nebo bílý pes s klíčem v hubě. K pokladu také bylo možno sestoupit dírou v zemi, která se otevírala většinou během některého významného církevního svátku. Další z pověstí se týká vodníků, případně vodních panen.

Zdroj: Wikipedie

Více zde: https://provsechnydusiky.webnode.cz/kronika-sveta-z-historie-/petrkovicka-venuse-/landek-/