Odešla Legenda - ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund

 

Média  na nás pravidelně chrlí zprávy různého charakteru, některé přijmeme lépe, jiné hůře, ale jedno mají společné - ovlivnit to nemůžeme. Tak je to i s  odchodem známých nebo populárních osobností, máme pocit, že oni patří k našemu životu a jejich odchod nás překvapí. Tak je to i v případě pana Miroslava Zikmunda, který nás v minulých dnech opustil. 

  

Stal se legendou a to není dopřáno každému. Byl mu dopřán dlouhý život, zesnul ve věku úctyhodných 102 let! Ani známý člověk tu není navěky a nezbývá jen dodat, všichni tam musíme... jednou. Tady uslyšíte jeho hlas:

 

Chtěla bych připomenout tohoto našeho cestovatele a propagátora tehdejšího Československa, protože je to jeden z těch, které bych na blogu prostě chtěla mít. Byla to nerozlučná dvojice Hanzelka a Zikmund. Kdy jsem je poznala? Určitě to bylo díky mému tátovi, který měl ve své knihovničce jejich zápisky z cest, možná je mám ještě schované. Podívat se zatím nemohu, ale určitě pohledám a snad zalistuji. 

Miroslav Zikmund se proslavil cestami po světě v automobilech Tatra se svým kolegou Jiřím Hanzelkou.

Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Za jeho první delší cestovatelské dobrodružství lze považovat jeho cestu na Podkarpatskou Rus, kterou podnikl ve svých asi šestnácti letech. Po maturitě v roce 1938 začal studovat Vysokou obchodní školu, kvůli nacistické okupaci a válce ale studia zakončil až v roce 1946.

Při zápisu na vysokou školu se dal do řeči s Jiřím Hanzelkou, jemuž se zmínil o svém plánu cestovat po světě. Na svou první cestu do Afriky se vydali v roce 1947 s Tatrou 87, který je vystavený v Národním technickém muzeu v Praze.

  

Originál vozu Tatra 87 jako exponát, s nímž J. Hanzelka s M. Zikmundem absolvovali svou první cestu.

Z pražských ulic dojeli do marocké Casablanky, přes Egypt a Súdán poté až do Etiopie. Autem jako první na světě pokořili Núbijskou poušť.

Aktuálně po afrických stopách Zikmunda a Hanzelky putuje Expedice Z101 s posádkou Tomáš Vaňourek a Linda Piknerová.

Po překonání Afriky se přesunuli do Jižní Ameriky, kde se z Argentiny dopravili do Mexika. Tam jejich cesty na čas skončily – kvůli zranění Hanzelky i železné oponě, která jim nedovolila dostat se do USA.

Sláva cestovatelů mezitím v Československu obrovsky narostla. O 44 procestovaných zemích vzniklo několik knih, reportáží i spousta besed. Následovaly cesty do Asie a Oceánie, poté se dvojice připravovala navštívit Austrálii. Jenže přišlo období normalizace. Jejich výpravy a veřejný život tak ukončil rok 1968 a kritické pojednání o Sovětském svazu, které společně sepsali.

Fotografie z jeho vily: 

 

Znovu vyjet za hranice a vydávat knihy mohli až o dlouhých 21 let později, po pádu komunistického režimu. Hanzelka onemocněl a Zikmund tak sám navštívil Japonsko, Austrálii, Nový Zéland, ale i Sibiř nebo Srí Lanku.

111 000 km

Celkově urazili během první cesty 111 000 kilometrů.

10 000 litrů

Spotřebovali 10 000 litrů benzinu.

1 290 dní

Cesta trvala 1290 dní.

12x rovník

12krát překročili rovník.

61 700 km

Z toho 61 700 připadalo na jejich slavnou Tatru 87.

999 000 Kčs

Účet za cestu byl 999 000 korun československých.

42 zemí 

 

Navštívili během ní 42 zemí v Evropě, Africe a Latinské Americe

 

 

Za své dílo oba cestovatelé obdrželi Cenu E. E. Kische a také českou medaili Za zásluhy. Rok po smrti Hanzelky v roce 2003 byl Zikmundovi udělen také čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v roce 2014 ho vyznamenal prezident Miloš Zeman Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Ve stejném roce vznikl také celovečerní film Století Miroslava Zikmunda režiséra Petra Horkého.

Miroslav Zikmund prožil většinu svého života ve Zlíně. Je držitelem ocenění Osobnost Zlínského kraje a také Záslužného vyznamenání 1. stupně, které mu v roce 2008 udělil Zlínský kraj. Archiv cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky spravuje Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, cesty této legendární dvojice zároveň připomíná v jedné ze svých stálých expozic.

Ve Zlíně trávil poslední léta v soukromí s životní partnerkou Marií Macalíkovou. V posledních dnech byl vzhledem ke svému věku hospitalizovaný v Praze. Poslední rozloučení však bude ve Zlíně.

V kostce o něm - převzato z Muzea jihovýchodní Moravy: 

MIROSLAV ZIKMUND (1919 – 2021)

Dne 1. prosince 2021 se vydal na svou poslední cestu za největším dobrodružstvím MIROSLAV ZIKMUND. Oblíbený obrat o ztrátě, která je nenahraditelná, má v jeho případě stoprocentní platnost. Byl s naším muzeem propojený tak, že se zdálo, že tu bude navěky... Těžko říct, jestli si kdy dokážeme zvyknout, že tomu tak není.

Děkujeme, pane Zikmunde. Bylo nám ctí.

*

 

Spolu se svým celoživotním parťákem Jiřím Hanzelkou absolvoval dvě cesty čtyřmi světadíly, společně natočili 147 krátkých a 4 celovečerní filmy, napsali více než 2 000 novinových a rozhlasových reportáží a 18 cestopisů, které vyšly ve 13 jazycích ve více než 6 a půl milionovém nákladu. Za své pevné morální postoje a odsouzení okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy byli na 20 let zcela  vyloučeni z veřejného života, bylo jim znemožněno cestovat i publikovat. Od roku 1990 Miroslav Zikmund, vzhledem k nemoci Jiřího Hanzelky, již cestoval sám.

V roce 1995 díky etnografovi PhDr. Karlu Pavlištíkovi věnovali oba cestovatelé celý svůj archiv Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které společně s Klubem H+Z uchovává, zpracovává, zpřístupňuje a rozvíjí jejich odkaz. Miroslav Zikmund byl i spoluautorem stálé muzejní cestovatelské expozice, čestným předsedou Klubu H+Z, nadačního fondu Zikmundova vila a ochotným rádcem a spolupracovníkem při zpracovávání materiálů z jejich archivu. Poslední léta trávil v soukromí s životní partnerkou paní Marií Macalíkovou.

Jeho moudrost, nadhled, preciznost a dokonalá paměť, stejně jako laskavost vstřícnost a optimismus budou chybět nejen jeho nejbližším, pracovníkům muzea a členům Klubu H+Z, ale všem, kteří měli možnost se s ním během jeho dlouhé životní cesty setkat.

Ve foyer budovy 14, jež je sídlem muzea, bude umístěna kondolenční kniha.

Ing. Miroslav Zikmund – životopis v datech

14. 2. 1919 – narozen v Plzni, otec strojvůdce, matka v domácnosti. Od mládí se zajímá o zeměpis, těsnopis, statistiku, jazyky a literaturu, vede herbář.
1938 - absolvoval Masarykovo reálné gymnázium v Plzni
– začal studovat na Vysoké škole obchodní, setkává se s Jiřím Hanzelkou

1939 – po uzavření vysokých škol pracoval jako úředník
– v Univerzitní knihovně, v Orientálním ústavu, výpisky z National Geographic, překreslovali mapy, studovali jazyky a opisovali hospodářské rozbory

1945 - s JH se připravuje na svou cestu a vytvoří  „plán 5“ (pět světadílů)
1946 – absolvoval Vysokou školu obchodní a získává inženýrský diplom
– přihlásil se na praxi u kopřivnické výrobní linky a tak spolu s JH přesvědčil vedení podniku Tatra, aby jim dalo k dispozici tehdy nejdokonalejší vůz Tatru T 87. Stali se obchodními zástupci firmy Tatra.
22. 4. 1947–1. 11. 1950 – absolvoval s JH 1. cestu, během níž projeli celou Afriku. Dále pokračovali přes Jižní Ameriku do Mexika. V roce 1950 nedostali víza do USA. Byli nuceni přerušit cestu a triumfálně se vrátili do vlasti.
– během cesty napsali 702 rozhlasových a 293 novinových reportáží, natočili tři celovečerní filmy Afrika I, Afrika II, Z Argentiny do Mexika a dále 10 dokumentárních filmů
1953 - přestěhoval se do Zlína.
1952 – cestopis Afrika snů a skutečností
1953 – dostává Řád republiky
– filmy Z Maroka na Kilimandžáro, Od rovníku ke Stolové hoře
1954 – cestopisy S československou vlajkou na Kilimandžáro, Přemožení pouště
– film Z Argentiny do Mexika
1956 – cestopis Afrika kolem Tatry, Tam za řekou je Argentina
1957 – cestopis Přes Kordillery, Velké vody Iguazú
1958 – cestopis Za lovci lebek
1959 – stává se čestným členem Mezinárodního afrického klubu ve Vídni (IAC)
– cestopis Mezi dvěma oceány
22. 4. 1959 – 1964 – 2. cesta
– na ní pod záštitou Akademie věd společně s lékařem a mechanikem dvěma Tatrami 805 během 76 000 km projeli Blízký východ, Indii, Nepál, Indonésii, Cejlon, Japonsko a Sovětský svaz.
– vedle klasických cestopisů prořídili i několik „zvláštních zpráv“. Zveřejněna Zvláštní zpráva č. 4 (o SSSR) – v roce 1990, Zvláštní zpráva č. 3 (o Japonsku) zveřejněna 2014
1961 – cestopis Obrácený půlměsíc
1962 – cestopisy Kašmír – údolí u nebe, Turecko – minarety, fíky, popelky, Kurdistán – země povstání, legend a nadějí
1962 – film Kašmír – je-li kde na světě ráj
1963 – cestopis Sýrie, od královny Zenobie ke královně naftě

1965 – dostává Zlatou plaketu ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo
1967 – cestopis Tisíc a dvě noci
1968 – vystoupil proti sovětské okupaci Československa (osobní poselství J. Jevtušenkovi v Českém rozhlase)
1969 – cestopis Světadíl pod Himalájemi
1969–1989 – za politické názory se ocitá v izolaci, vyloučen z KSČ, ze Svazu čs. spisovatelů, zákaz publikační činnosti, bez zaměstnání, nepřiznán důchod.

1975 – cestopis Cejlon, ráj bez andělů vydává Edice Petlice v nákladu 44 kusů  strojopisů

1989 -  zakládající člen OF Zlín
1991 – cestopis Cejlon ráj bez andělů
1992 – cestuje: Japonsko, Austrálie

1993 – cena E. E. Kische
1994 – cestuje: Austrálie, Nový Zéland
21. 4. 1994 – převzal Cenu města Zlína
1995 – oceněn historickou pečetí města Plzně

1997 – daroval s JH Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně svůj osobní archiv a trofeje z cest do archivu, který nese jejich jméno

- spolupráce na filmu S Krakonošem do pravěku z cest po Austrálii, režie M.Maryška
30. 11. 1996 – spolu s JH otevřel stálou expozici S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně

1996 – oceněn výroční cenou nadace Pangea „Za nápravu věcí lidských“

-  cestuje do Ruska, podílí se na realizaci filmu M. Maryšky Sibiř – peklo nebo ráj
1997 – kniha Život snů a skutečnosti (50 otázek po 50 letech) společně s JH

1998 – 13 dílný televizní seriál Svět očima H+Z, režie V. Filip
1999 – knížka Modrý Mauritius .... a přece Austrálie!
23. 2. 1999 – Zlatá medaile Slezské univerzity v Opavě
28. 10. 1999 – oceněn prezidentem V. Havlem medailí za zásluhy o Českou republiku
28. 9. 1999 planetka č. 10173 pojmenována HANZELKAZIKMUND
2000 – cestuje – Cejlon, Maledivy, USA
2002 – cestopis Sloni žijí do sta let (společně s P. Horkým a M. Náplavou)

2002 – cestopis Tamtamy času (spoluautor)
2009 – cestopis Past na rovníku (s R. Švaříčkem)

18. 2. 2009 -  Zlatá medaile Univerzity Palackého v Olomouci

2010 – výbor z cestopisů 1. cesty „Legenda H+Z“ (výběr M. Náplava)

2011 – výbor z cestopisů 2. cesty „Legenda Z+H“ (výběr M. Náplava)

14. 2.2014 – čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
28. 10.2014 – oceněn prezidentem M. Zemanem Řádem T. G. Masaryka

2016 – životopisná kniha Zikmund a Hanzelka s Tatrou kolem světa (F. Emmert)

2017- životopisná kniha Století Miroslava Zikmunda ( s P. Horkým, M. Náplavou, V. Krocem)

Kondolenční kniha bude umístěna v sídle Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a na radnici ve Zlíně. Lidé mohou zapálit svíčku u Zikmundovy vily ve Zlíně.

zdroj: muzeum-zlin.cz, zlin.rozhlas.cz, svobodanenisamozrejmost.cz