Tento příspěvek jsem avizovala už dost dlouho a tak plním v samém závěru roku slib. Také jako naději pro naše památky, které mnozí rádi navštěvujeme. Jistě, pár těch známých hojně navštěvovaných patří mezi "vyvolené", které se pravidelně opravují, ale např. v našem kraji byl téměř v každé obci zámeček, který po válce většinou skončil v rukou JZD a nemuseli tam umístit zrovna vepře. Tedy ty čtyřnohé myslím, stačilo, že tam byly jakési sklady nebo kanceláře a mnohé z těch staveb to nepřežily. Aby aspoň části zanedbaných památek v novém roce svitla naděje v podobě někoho, kdo nelituje peněz i své energie a nějaký objekt, jak se u nás říká "dá do kupy" nebo bude umět peníze sehnat.
Dnes možná ti, kteří cestují a viděli u nás památky, např. zámky na spadnutí, budou v údivu. Jen v našem kraji je takových staveb mnoho a člověk se diví: proč nikomu nezáleží na stavu historické stavby, proč nejsou páky, aby se s tím něco dělalo? Já vím, majitel je kdoví kde a možná nemá zájem nebo finance. Viděla jsem budovy, které musely být kdysi honosné a krásné a dnes jsou to ruiny. Jinak je tomu v Ropici. Že nemáte potuchy, kde to je?
Ropice patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Je součástí Mikroregionu obcí povodí Stonávky. Znak obce:
Obec Ropice leží v údolí řek Ropičanky a Vělopolky a vede přes ni železniční koridor Bohumín – Žilina, stejně jako regionální trať Frýdek-Místek – Český Těšín.
Příspěvek je o zámku Ropice a ten je nedaleko Třince v okrese Frýdek-Místek. Je to barokní stavba pocházející z 15. století. V roce 2009 se po tzv. bleskových povodních část nezabezpečené budovy zámku zřítila!
Ves je poprvé připomínána v soupisu desátků vratislavského biskupství z roku 1305. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1430 Sobek z Kornic. V držení tohoto rodu, jehož členové se v 15. a 16. století po Ropici také psali, zůstal statek až do smrti Rudolfa Sobka z Kornic a na Ropici v roce 1693. Někdy v 15. století postavili Sobkové z Kornic ve vsi tvrz o níž se poprvé dovídáme v roce 1523 za Václava Sobka z Ropice.
Kolem roku 1700 získal panství Filip Saint Genois († 1716), za něhož byla tvrz přestavěna na barokní zámek o jehož vzhledu se nic bližšího nezachovalo. Příslušníci tohoto rodu pak majetek drželi až do roku 1785, kdy jej od Karla Saint Genois koupila Gabriela Coelestová, rozená Skrbenská z Hříště. V r. 1810 dal tehdejší majitel baron Karel Coelesta stávající barokní zámek přestavět v klasicistickém empírovém stylu. Při rekonstrukci byl u zámku založen i park. V této podobě se pak vzhled udržel až do dnešní doby.
Po Coelestech drželi Ropici Metternichové až do smrti Zoy Metternichové v roce 1862. Po ní Ropici zdědil baron Emanuel Spens-Boden a v roce 1926 získal statek se zámkem Heřman Künburg-pens. Künburgům pak náležel až do roku 1945.
Zámek ve 40. letech 20. století
Na konci války, v roce 1945, byl zámek včetně přilehlého statku jako německý majetek konfiskován, inventář vyvezen (jen malá část původního vybavení se dostala do sbírek Muzea Těšínska) a zámecký komplex sloužil státnímu statku - byla zde zřízena správa statku a byty zaměstnanců.
Hospodaření státního statku i změna vlastníka po roce 1989 však zámek osudově poznamenala. Celý komplex byl i s přilehlými pozemky v rámci restitucí vydán Pozemkovým fondem ČR jako náhrada novým majitelkám s ujištěním, že existuje zájemce, kterému mohou zámek prodat. Následné střídání vlastníků a jejich nezájem o údržbu objektu i celého areálu vedly k jeho neodvratné zkáze.
Kolik je u nás zámků, které jen chátrají a některé se už opravy nedočkaly. V Ropici se stal zázrak, to mohu potvrdit. Léta jsme občas projížděli obcí a člověk si jen všímal, že pokaždé je stav zámku jen horší. Byla to doslova ruina. Muzeum Těšínska pořádalo výstavu i přednášky s tím, že je to rozloučení se zámkem. Každý už věřil, že nastal jeho konec.
Zámek však šel do dražby, exekutorům se napotřetí podařilo zámek vydražit, novým majitelem je podnikatel z Ostravska.
Stav zámku na foto z r. 2005:
Boční schodiště
Patro zámku
Bývalá honosná místnost patra
Pozůstatek dřevěné stěny býv. koupelny
Dříve honosný pokoj v patře
Hlavní hala patra, vlevo dveře na půdu
Spojovací chodba patra
Vnitřní nároží zámku s bývalým vstupem na balkon
Dochovalé štuky kolem oken
Hospodářská budova ve dvoře
Vstupní portál do zámku z haly
Krovy zámku
Jediná zachovalá místnost v patře zámku
Zámek na fotkách z r. 2007:
Hlavní průčelí
JZ průčelí
Zadní trakt zámku
Zámek 2. 7. 2009 jen několik dní po bleskových povodních:
Nový majitel začal s opravou zámku:
Rozsáhlé rekonstrukce probíhají od roku 2011, kdy se ho ujal Pavel Šmíra, kterému se doposud podařilo opravit průčelí a fasády zámku. Zámek je veřejnosti nepřístupný.
2010
2011
říjen 2011
únor 2012
červen 2012
srpen 2012
říjen 2012
listopad 2012
Stav na fotkách v r. 2019:
Západní nároží zámku
Vnitřní východní strana
Nadokenní štuková výzdoba
JZ průčelí
Průčelí od zahrady
Renovované pokoje v patře
Zámek v Ropici je dokladem toho, že když má někdo zájem památku na spadnutí opravit, že to jde. Samozřejmě, chce to peníze.
Co tomu říkáte?
Zdroj: Deník, idnes, stránky obce Ropice, Wikipedie, foto Jan P. Štěpánek, Dušan Dohňanský, Ivan Zagura, hrady-zamky
To je naprostá nádhera.Více takových schopných lidí.
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny a rok 2022 ve zdraví ☺
Evi, přesně jsi to vystihla.
VymazatDěkuji a Tobě přeji také hlavně hodně zdraví do nového roku. ☺
Hani marně pátrám zda jsme kolem toho zámku projížděli, ale klobouk dolů před novým majitelem. To jsi mě zaskočila musím se zeptat manžela, za jsme kdy jeli kolem což asi ano, ale vůbec mně to nic neříká A tak jsem ráda, že si zde vzpomněla nebo připomněla tuto památku.
OdpovědětVymazatMarti, určitě jezdíte kolem jiných zámků, v těch vesnicích byl zámeček skoro všude. Mnohé také chátrají. Tady to opravit šlo, ten základ stavby zůstal, ale brzy budu mít článek, který bude jen vzpomínkou a možná Tě překvapí, kde to bylo.
VymazatNa Ropici mě upozornil přítel, my tím směrem nejezdíme nějak často, ale co jsme tam kdysi jeli, byla to ruina, kterou nešlo přehlédnout.
Hani, to je až neskutečné. Příšerná ruina se mění opět na krásný zámek. Majitel se pustil do téměř nemožného, ale opak je pravdou. Proměna je náročná, finance tu hrají podstatnou roli, ale důležitá je chuť pustit se do tak náročné stavby. Díky za informace o zámku i fotky, pá 👍
OdpovědětVymazatEvi, označila jsi to zcela přesně - příšerná ruina. Tak to dokládají fotky, mám je z netu, tehdy by byl risk tam vstoupit, mohlo by se to zřítit. Nejvíc do očí bijící je to, že se to nechalo příliš dlouho chátrat, asi se počítalo s demolicí, ale když se toho chytil nový vlastník, celkem brzy to zvelebil.
VymazatDěkuji a přeji hezký předposlední den roku. ☺
Co říkám - neuvěřitelné! Mám obrovskou úctu k lidem, kteří nelitují sil ani prostředků a mají vizi, kterou dovedou dovést k cíli. Zámek vypadá skutečně překrásně. Smekám před těmi, u kterých jde o majetek předků, který jim byl sebrán a zničen a snad ještě víc před těmi, kteří takovou ruinu prostě koupí a opraví. Jak jednoduše to zní, že.
OdpovědětVymazatDěkuji za info, Haničko!
Helena
Helenko, velmi hezky jsi to napsala. Znám dost zámků a zámečků v našem okolí i jinde a bohužel, mnohé asi takové štěstí mít nebudou. Tak dopadlo hodně staveb v poddolované oblasti, brzy bude článek o kostele, který bychom mohli srovnat se známým "šikmým kostelem v Karviné", ale bohužel...
VymazatJsem ráda, že jsem mohla podat takovou příznivou zprávu z "z našeho kraje". Měj se moc pěkně na sklonku roku. ☺
To je hezké že zámek nezchátral, byla by ho velká škoda, moc se mi líbí ta zajímavá krajina kolem, krásné :)
OdpovědětVymazatDěkuji, Eliss, tady nejde o krajinu, ale o znovuzrození stavby, která byla odsouzena k zániku. Nový majitel dokázal, že to "jde". ☺
VymazatTo je úžasné. U nás ve Šluknovském výběžku vyhořel do základů zámek ve Šluknově. Jako bájný Fénix doslova povstal z popela a dnes je to skvost Saské renesance. Opravený, vybavený, přístupný veřejnosti a koná se tam plno zajímavých výstav a akcí. Za to třikrát větší zámek v Lipové se po opuštění vojáky pohraniční stráže v restitucí vrátil původní majitelce, která jej obratem prodala Holanďanům. Ti nechali zámek zchátrat a část dokonce vyhořela. Jako ruinu ho koupila zpět (za trojnásobek ceny za kterou ho restituentka prodala), česká organizace Via Tempora Nova, která se snaží zámek zachránit. Jen že ten už je dnes na seznamu nejohroženějších památek v Česku a na jeho rozsáhlou opravu stále chybí peníze. Takové jsou osudy mnoha památek v Česku. Zámek po opuštění armádou nebyl ve špatném stavu, jen stačily drobné úpravy a vybavit jej...jak to bude pokračovat? Uvidíme.
OdpovědětVymazatMoc děkuji, Jaruško, za popis případu jiného zámku. Je pravda, že u nás je podobných staveb velmi mnoho. Nemusejí to být zámky a měla jsem nejednou možnost se přesvědčit, že navrácení objektu původním majitelům nebo potomkům bylo spíše horší než předtím. Být vlastníkem vyžaduje také odpovědnost za stav budovy, spolkne to hodně peněz, trvá to léta a potomci k tomu nemají nějaký osobní vztah. Jistě to neplatí o všech, ale konkrétní situace ukáže, jak to je doopravdy. Myslím, že úroveň společnosti se ukáže i v péči o tyto historické objekty. Vašemu zámku držím palce. ☺
VymazatJe radost se podívat co dokáže taková snaha.
OdpovědětVymazatOpravdu je třeba ocenit člověka, který se do toho pustil. Někdy jezdíme kolem a člověk se rád na to podívá. 👍
Vymazat