Co je masopust a proč se slaví?

 

Máte rádi zvyky a tradice? Jsou oblasti, které jsou "národopisné", je to spojeno i s dodržováním lidových zvyků. Patří k nim i masopust. Sama žiju v oblasti, kde si na tyto věci "nepotrpíme", možná je to ke škodě, ale člověku to nechybí.  Takže nemohu tady psát o vlastních zážitcích z masopustu nebo o výrobě masek a kostýmů. To však neznamená, že by mě tyto zvyky nezajímaly a nyní je nejvyšší čas si masopust představit. 

 

V dnešní době má pojem masopust řadu významů. Většina lidí si masopust pojí se slavnostním období mezi Vánocemi a začátkem půstu. Toto období trvá od svátku Tří králů až do Popeleční středy. Někteří lidé si masopust představují jako třídenní svátek, který se slaví pouze masopustní neděli, pondělí a úterý.

Už ze samotného pojmu „masopust“ lze odvodit slovní spojení „pustit maso“ nebo také „opustit maso“. V tomto případě se jedná o doslovný překlad z románského výrazu, což nám dokazuje název carnevale z Itálie, jenž vznikl ze slova carne – maso a levare – odložit. Tento výraz se pak dostal do češtiny jednak jako slovo masopust a také jako karneval.

Dnes se můžeme setkávat s různými názvy, které se pojí vždy s konkrétním místem nebo okolím. Když masopustní doba končí, nastává název končiny, fašank, vostatky, ostatky, voračky, šibřinky nebo karneval. V severovýchodních Čechách oslavy probíhaly pouze poslední den před Popeleční středou, a zde je proto výraz masopustní úterý nebo masopustní úterek.

  

Masopustní oslavy pochází z tradic římského náboženství. Už ve starověku se začátek nového roku začal totiž řídit podle vegetačního cyklu přírody a shodoval se s březnovým příchodem jara, jenž si lidé asociovali všelijakými božstvy plodnosti. Jedním z takových bohů byl patron vinné révy a hodování Bakchus. Právě podle něj jsou zmiňované oslavy známé jako římské bakchanálie.

Podobně jako bakchanálie probíhaly i saturnálie, které oslavovaly boha zemědělství a sklizně Saturna. Nebo luperkálie – svátky pastevectví, plodnosti a rituální očisty. Společné bujaré veselí s příchodem nového vegetačního roku se zapsalo jako oslavy předjaří do civilního řádu. Oslavy předjaří se později proměnily v masopustní zábavu.

 

Masopustní průvod s maskami a jiné zvyky mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách konce zimy. Proto se dnes již tradiční zvyky podobají ruskému svátku, který je nazýván jako maslenica. V Čechách a na Moravě mají masopustní reje tradici už od 13. století, což víme díky doloženým písemným záznamům. V těchto záznamech se také dočteme, že se různí mravokárci pokoušeli tuto lidovou zábavu potlačovat, což se jim ale nikdy nepodařilo. Účastnili se jí totiž všichni lidé, od nejchudších až po bohaté tehdejší panovníky.

Před začátkem 1. světové války se v Čechách, na Moravě i ve Slezsku konaly různé masopustní obchůzky s maškarami, což pokračovalo i následujících mnoho let. V některých lokalitách však později tato tradice úplně zanikla. V současné době se oslavy masopustu hojně slaví hlavně na vesnicích, ale někde i ve městech. 

Důležitá otázka: kdy letos začíná masopust?

Masopust se každým rokem slaví v jiné období. Není však nic složitého si období oslav odvodit sami. Hlavní je znát termín Velikonoc, což je stejně jako masopust pohyblivý svátek. Velikonoce se mají slavit první neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po dnu rovnodennosti, tedy po 21. březnu. Bude-li však úplněk v neděli, Velikonoce se slaví až další neděli.

Kdy se tedy slaví masopust v roce 2022?

Nejprve si stanovíme, kdy je termín Velikonoc, což hraje důležitou roli ve výpočtu období masopustu. Velikonoční neděle v roce 2022 vychází po prvním jarním úplňku (po 21. březnu) na 17. dubna, Velký pátek 15. dubna 2022, a 18. dubna následuje Velikonoční pondělí.

Zvyky a tradice na masopust

Masopust představuje už od pradávna období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Lidé se měli v této době najíst i napít dosyta. Proto byl masopust vždy spojený s různými oslavami, zabijačkami, tanečními zábavami ale i svatbami. Po masopustu totiž následoval 40 dnů dlouhý půst před Velikonocemi, při kterém se lidé zříkali jídla a dalších věci, které pro ně byly postradatelné a zbytečné.

Masopust doprovází několik českých tradic, které se konají poslední tři dny masopustního období – neděle, pondělí a úterý. Některé se týkají i těsného období před těmito posledními masopustními dny.

Tučný čtvrtek

Přípravy na masopustní oslavy začínají tradičně už ve čtvrtek před masopustní nedělí. V tento den se má nachystat vše, co bude následující dny potřeba, jako třeba zabijačky. Jelikož podle pověr měli lidé v tento den nejvíce jíst a pít, aby byly po následující rok plní síly, říká se mu tučný čtvrtek. Klasický pokrm v tento den je vepřo-knedlo-zelo. My jsme toto jídlo opravdu měli k obědu.

 

zdroj: radimejak.cz, rexter.cz, Wikipedia.org, atlasceska.cz, kudy z nudy.cz

Pokračování