Původ příjmení: Tvary českých příjmení

 

Všichni máme nějaké přátele, známé, kolegy nebo sousedy a může se stát, že si nebudeme s jejich příjmeními vědět rady. Příjmení domácího původu se většinou skloňují, a to podle mužských životných vzorů. Platí to i v případě oslovení, spisovná čeština vyžaduje užívání pátého pádu, který tomuto účelu slouží. Zapomeňme tedy na familiární oslovení pane Novák, správné je pouze pane Nováku, podobně pane Chládku, pane Mrázi, pane Kadleci, pane Baťo nebo pane Drahoráde.

Někdy se zdá, že při oslovení používáme prvního pádu - říkáme přece pane Purkyně nebo pane Vyčichlo. To je způsobeno tím, že uvedená příjmení mají shodný tvar v 1. a 5. pádě. Třeba právě příjmení Purkyně skloňujeme podle vzoru soudce a ten má v 1. a 5. pádě shodné tvary, tedy pan soudce - pane soudce. Podobně tvoříme spojení pan Bechyně - pane Bechyně, pan Bičiště - pane Bičiště atd. Shodné tvary v uvedených pádech zaznamenáme také u příjmení, která pocházejí od původního vzoru město, tedy např. pan Pafko - pane Pafko nebo pan Stýblo - pane Stýblo.

S příjmením typu Pafko, Vyčichlo nebo Stýblo už mohou mít někteří v dalších pádech problém. Často se objevují názory, že jsou tato příjmení nesklonná. Není to pravda, skloňují se podle vzoru pán, pouze v 1. a 5. pádě si ponechávají tvary podle svého původního vzoru město. Tedy pan Batko (1.p. jako město) a pane Batko (5.p. jako město), dále však už podle vzoru pán (bez pana Batka, k panu Batkovi, pana Batka, o panu Batkovi, s panem Batkem).

Příjmení nesklonná zůstávají v češtině jen ojediněle, u českých příjmení je to jen typ zakončený na -ů, např. Pavlů, Petrů, Jírů nebo Martinů.

Když už si povídáme o příjmeních, mohli bychom se zmínit i o tom, jak s jejich pomocí označujeme celé rodiny. Rodina pana Nováka jsou Novákovi, to je jasné. Co však třeba s rodinou pana Černého? Jeho příjmení má charakter přídavného jména (samo se skloňuje podle vzoru mladý). Pro označení rodiny se u takových typů používá 2. pádu příslušných příjmení, rodina pana Černého jsou tedy Černých. To je tvar 1. a 4. pádu (např. Černých bydlí v přízemí. Černých jsem neviděl celý týden.). V ostatních pádech pak skloňujeme podle vzoru mladý (bez Černých, k Černým.atd.). Podobně je na tom třeba i pan Dolejší (toto příjmení skloňujeme jako měkká přídavná jména podle vzoru jarní), jeho rodinu nazveme Dolejších. Další tvary tvoříme obdobně jako u předchozího typu.