Proč má noc ze 30. dubna na 1. května magickou moc?

 

Budete letos pálit čarodějnice? Na vesnicích i ve městech možná vzplanou na konci dubna hranice, budou se opékat buřtíky a mnohde, bohužel, vyjedou hasičské vozy. Pokud tedy není vydán zákaz rozdělávání ohňů. 

Zjistila jsem, že pálení čarodějnic slavili už staří Keltové, kteří se tak loučili se zimou a vítali jaro. Od těch dob prošel svátek řadou změn a zřejmě se rozvinul pod německým vlivem (v Německu slaví takzvanou Valpuržinu noc). Lidé dříve věřili, že právě 30. dubna v noci se na kopcích a křižovatkách cest scházejí čarodějnice, aby se radily, jak škodit lidem. Bály se ohně. Tomu byla přisuzována ochranná moc. Hranice k zapálení měli stavět mladí lidé, jejichž duše byly čisté, těch se totiž čarodějky bály nejvíce.

Noc ze 30. dubna na 1. května bývá křesťanskou církví označována jako filipojakubská, protože po ní dříve následoval svátek apoštolů Filipa a Jakuba (ten se dnes slaví 3. května). Dále se této noci říká také Valpuržina noc, zřejmě na počest saské bohyně pohanské magie Valpurhy.

V dnešní době je pálení čarodějnic bráno spíše za společenskou a zábavnou akci, oheň při ní  již nemá magickou moc, stále oblíbená je ale tradice pálení loutky. Jde spíše o program  pro děti.

 

Noc ze 30. dubna na 1. května je významným datem. Nachází se v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Také Keltové v tento čas slavili jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine, jímž pro ně začínalo kalendářní léto a s ním festival radosti a života.

Odkud pochází pálení čarodějnic?

Beltine znamená jasný, zářivý oheň. Právě oheň byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou a v určitých okamžicích měl i magickou moc. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň. 

Proč má noc ze 30. dubna na 1. května magickou moc?

Zřejmě z tohoto svátku pochází výrazně mladší zvyk – pálení čarodějnic, který lidé udržují dodnes. Ohně se nejčastěji pálily na kopci za vesnicí, zřejmě proto, že dým měl čarodějnice a veškeré zlo zahnat co nejdál od domů.

Popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, kteří skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty. 

 

Zaposlouchejte se do podivuhodných zvyků a pověstí, které se váží k filipojakubské noci a ,,čarodějnicím" na Havlíčkobrodsku.

Tahle magická noc taky přeje plodnosti. Navíc děti počaté během filipojakubské noci jsou prý celý život šťastné, zdravé a veselé, čehož by se mělo využít. 

 

Jak se bránit před čarodějnicemi?

• Lidé se před uhranutím a zlými kouzly bránili různě. Především zabezpečili okna a dveře, namalovali na zem magické kruhy.
• Před vrata dávali čerstvě vykopnuté drny a pod ně čerstvá vejce nebo zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se do domu.
• Nad dveře se upevňovaly svěcené větvičky z Květné neděle.
• Oblíbeným trikem bylo nasypat před vchod písek. Čarodějnice musela všechna zrnka přepočítat, a tím se zdržela do úsvitu, kdy její moc zeslábla.
• Někde lidé věřili, že čarodějnice neprojde přes nastražené vidle nebo koště.
• Nezapomínalo se ani na tehdejší lék na všechno – svěcenou vodu.
• Daleko nebezpečnější byl zvyk, při kterém lidé házeli do vzduchu zapálená březová košťata. To mělo zahnat čarodějnice, které se vznášely nad jejich hlavami. Na druhou stranu ale zapálené roztočené koště symbolizovalo slunce a jeho vyhozením do výšky se měl podpořit růst obilí.
• Stavení se před samotným svátkem vykuřovala, zřejmě proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužil jalovec, rozmarýn, bolehlav, routa a samozřejmě kadidlo.
• Věřilo se, že snítka šeříku ochrání majetek před zlými čarodějnicemi.
• Čarodějnice také zaháněly hlasité zvuky, především řinčení kovových nástrojů, a tak muži a chlapci v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi.
• Před uhranutím lidé chránili také dobytek, zejména krávy. Před chlévy dávali drny a plevy, na vchod malovali křížky a kruhy, bedlivě hlídali dojačky, aby se neztratily.

Čarodějnické procesy

Hadrová čarodějnice, která skončila v plamenech, měla symbolizovat čarodějnické procesy, ve kterých už od nepaměti na hranicích končili lidé obvinění z čarodějnictví a paktů s ďáblem. Domnělé čarodějnice předtím procházely nelidským mučením a asi nejznámějším místem procesů se stal americký Salem.

Snaha překrýt tento ryze pohanský svátek boje dobra se zlem křesťanskou symbolikou vedla k tomu, že ještě v průběhu středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipu a Jakubovi, aby jejich význam pohanský rituál zastínil. Odtud vychází i pojmenování filipojakubská noc.

Magická síla bylin

Magická filipojakubská noc dodává magickou a léčivou sílu bylinám, které jsou během ní natrhané, jako jsou devětsil, kopřiva, kokoška pastuší tobolka, medvědí česnek, fialky a sedmikrásky. Zvláště pak, je-li to o půlnoci a o úplňku.

Velkou moc má šeřík, který byl vysazován před dvory, zahrady a stavení, aby odehnal zlé síly, démony a duchy.

 

 

 

Pokud se rozhodnete slavit starý svátek pálením ohňů, měli byste vždy myslet na bezpečnost. Stačí trocha nepozornosti a plameny mohou ohrozit rostliny i budovy v okolí.

zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), YouTube