Existují tři druhy soumraku - občanský, nautický, astronomický

 

Soumrak není jen básnické označení času, kdy padá rosa, umělce líbá múza a soumračné šelmy vyrážejí na lov. 

Zhasla svíce,soumračí se den
převléklo se nebe do červánků
ať venku kvete máj či studí leden
ukládá svůj blankyt ku spánku

Vyleštěnou nocí zas a znova
houkala tam stará sova
mrazivý nádech večera stanul
když hořící soumrak planul

Bratr soumrak ustlal malým beránkům
než úsvitu předá své žezlo
naposledy zamával rubínovým červánkům
aby ráno zlaté slunce přineslo

Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce. Ranní soumrak se nazývá svítání (moravsky rozednívání), úsvit či rozbřesk. Při soumraku je Slunce pod obzorem, osvětluje však horní vrstvy atmosféry (sluneční světlo se rozptyluje na molekulách vzduchu), a tím je částečně osvětlen i zemský povrch. 

Délka soumraku závisí na zeměpisné šířce a během roku se mění. Nejkratší soumrak bývá kolem rovníku, protože slunce zapadá téměř kolmo k obzoru (soumrak trvá 72 minut a v průběhu roku se jeho délka téměř nemění). S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního a začátek ranního soumraku; od určité zeměpisné šířky dochází po určitou část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česko) je nejkratší soumrak začátkem března a v první polovině října (1 hodinu 50 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 7 hodin 50 minut), kdy soumrak trvá celou noc (pravá – astronomická noc nenastává). V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle. 

Ve dnech kolem letního slunovratu v ČR astronomický soumrak trvá po celou dobu mezi západem a východem Slunce; b) občanský soumrak, doba, kdy je Slunce pod obzorem při bezoblačné obloze méně než asi 6° (průměrně citlivé zdravé oko dovoluje číst zřetelný tisk a konat venku běžné práce bez umělého osvětlení)

Za soumraku (nebo při západu a východu Slunce) je někdy možné pozorovat tzv. soumrakové jevy, mezi které patří červánky, soumrakový oblouk a Venušin pás, krepuskulární paprsky, noční svítící oblaka, zelený záblesk a další.

Odborníci rozlišují tři druhy soumraku. První z nich je občanský. Nastává, když se Slunce nachází šest stupňů pod obzorem.

„Občanský soumrak poznáte, když jste večer venku, začne se stmívat a vidíte na práci méně a méně. Vidíte normálně barevně a najednou nastane okamžik, kdy vám oko přepne, dalo by se říci, do černobílého módu. Jako webové kamery. Při občanském soumraku přestává být pořádně vidět,“ popisuje Miloš Tichý.

Po občanském soumraku nastává soumrak nautický. V této fázi je Slunce šest až dvanáct stupňů pod obzorem. „Označení nautický vychází z historie. Ke konci přišel okamžik, kdy námořníci nebyli schopni rozeznat, kde mají vodu a kde oblohu, odstín oblohy byl úplně stejný jako odstín moře,“ dodává astronom.

Nakonec nastává astronomický soumrak. „To je Slunce dvanáct až osmnáct stupňů pod obzorem a opravdu se nám vše ztmavuje a ztmavuje. A když je Slunce více než osmnáct stupňů pod obzorem, tak je naprosto černočerná tma“.

V létě ale astronomický soumrak nenastává, Slunce se nedostane osmnáct stupňů pod obzor. „Proto se lidem zdá, že v létě jsou noci takové šedivější, že není úplně ta černá tma oproti třeba listopadu nebo prosinci“.  

Zdroj: budejovice.rozhlas.cz, Petr27,