Vlastnit kolo značky Favorit býval za socialismu sen mnoha kluků. Jeho příběh ale začal o mnoho let dřív.
V roce 1910 si dva kamarádi, pánové Ambros Swětlik z Opavy a Heinrich Kastrup z Německa, založili v Chebu továrnu na výrobu kol. Název pro ni vymysleli o čtyři roky později. Firma je založena pány Ambrosem Swetlikem a Heinrichem Kastrupem, firma nese název Es-Ka (Swetlik-Kastrup) z Chebu společně s Františkem Heringem. Montovala se zde kola značky Tripol ze součástek chebské Es-Ka.
Byl hlad po kolech
Tou dobou prodává František Hering z Rokycan kola významných evropských výrobců a sní o tom, že jednou bude vyrábět svoje vlastní. Otevírá si tedy Sportovní závod na opravu a stavbu velocipedů. Jenže přichází první světová válka, poptávka po kolech klesá, a pan Hering musí zavřít krám.
Všechno se změnilo po válce, kdy byl naopak po kolech velký hlad, a panu Heringovi se začala otevírat cesta k uskutečnění jeho snu. Na počátku 20. let si otevřel vlastní dílnu a začal s výrobou kol. Tou dobou chtěli zvýšit výrobu i Swětlik s Kastrupem.
Rokycanům vládnou velocipedy
A tak se všichni tři spojili a v roce 1922 vznikla v Rokycanech továrna, která o něco později dostala název „Tripol-Hering a.s., továrna na velocipedy“. Montovala se v ní kola značky Tripol ze součástek chebské Esky. Majitelé se ale časem nepohodli, po 12 letech se firma rozpadla a každý si šel po svém.
Eska si v Rokycanech postavila novou výrobnu a svým kolům ponechala název Tripol. František Hering koupil původní areál a začal vyrábět konkurenční kola značky Velo-Tudor. Od té doby v Rokycanech vyráběly kola továrny hned dvě. A obě prosperovaly, protože o jejich výrobky byl mezi válkami obrovský zájem.
Jedno město, dvě značky
Po znárodnění veškerého průmyslu včetně drobných podnikatelů bylo „shora“ rozhodnuto, že kola se v Rokycanech budou vyrábět i nadále. Montovala se cestovní kola Tripol a Tudor, ale na spadnutí byla už i produkce kol závodních.
Rodila se totiž tradice Závodu míru, pro jehož první ročník se musela kola dovézt z ciziny. Závod míru se stal největším amatérským etapovým podnikem na světě.
Závod míru s Borcem
První rokycanské kolo pro Závod míru s přehazovačkou a čtyřkolečkem vážilo 9,5 kg. V roce 1950 jich v Rokycanech vyrobili necelou dvacítku. A jak se měla nová sportovní kola jmenovat? No přece Borec. To navrhovali z ministerstva.
"Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina. Chceš-li letět jako šíp, kup si kolo Favorit!"
V roce 1950 byla vyrobena první série 15 závodních kol pro reprezentaci, název měl být Borec. Roku 1951 navrhl tehdejší ředitel Josef Bochníček značku Favorit. Výroba této značky začala v roce 1951. V roce 1953 vznikl odloučením z Eska, n.p. samostatný podnik Favorit, n.p. ale již v roce 1958 je včleněn zpět.
František Pelikán, dlouholetý ředitel:
Krátce po revoluci v roce 1990 byla založena "Favorit Rokycany, a. s.", která však nikdy nevyrobila více než 40 000 kol ročně. S otevřením hranic podnik nezachytil módu horských kol, odbyt upadal a v roce 2001 zbankrotoval. Továrnu odkoupilo Bike Technology & Public Relations, s.r.o. (BTPR) s cílem vyrábět horská a trekkingová kola. Výroba byla přesunuta do Kunovic, kde byla montovna levných součástek z Asie. V květnu 2004 byla i tato výroba zastavena a v roce 2006 šlo do konkurzu i BTPR. Značku dále zřejmě převzala Czech Bike a.s. Kunovice.
Nová etapa značky se začala psát až v roce 2011, kdy původní ochranné známky Favoritu koupil slovenský podnikatel Richard Galovič, a vzkřísil tak značku "Favorit Czechoslovakia s. r. o.".
Zpráva z října 2019: Galovič přišel s koly s retro designem, lehkým karbonovým rámem a moderními technickými prvky. Zákazníkům se měla „šít na míru“. Vývoj a příprava trvaly skoro čtyři roky a zbyl po nich soudní spor. Galovičovu firmu Favorit Technology žaluje designér Petr Novague o 1,4 milionu korun, protože údajně nedostal zaplaceno za práci.
Galovič tvrdí, že Novague, který dostal desítky mezinárodních cen, na favoritu žádnou práci neodvedl, podílel se jen na prvním prototypu; design podle něj vytvořili kolegové a subdodavatelé z Plzně, Rokycan, Brna a Bratislavy.
Podle Galoviče prodala jeho firma v letech 2015 a 2016 stovky kol a utržila za ně za oba roky asi 31 milionů Kč. Galovič rozjel výrobu favoritů v roce 2015 v Jeseníku. Pomohla mu státní dotace na zaměstnanost, která kryla mzdy na první rok. Galovič pak převedl výrobu do původní továrny v Rokycanech, podle serveru ale běžela naplno jen asi rok. Domluvený investor peníze do expanze nedal.
Podle bývalých zaměstnanců firma vyrobila jen necelou stovku kol za rok. Na vině mohla být i vysoká cena.
Nominální hodnota: 19 Kč
Katalogové číslo: 1059
Výtvarný návrh: Petr Ptáček
Zajímavý, ale trpký osud .
OdpovědětVymazatTakový osud našich, kdysi skvělých fabrik, mě taky dovede "otrávit". ☻
VymazatParádní shrnutí, Hani, úžasné dobové fotky! A současnost... ach jo.
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Děkuji, Helenko, fotky jsem pečlivě hledala a snažila se připomenout i ty sportovní úspěchy na kolech Favorit. Jen ta současnost u značné části našich slavných značek nás rozhodně těšit nemůže. Kdysi se užíval termín "turecké hospodářství", nyní nevím jak to nazvat...
VymazatPřeji středu, když už je tak teplá, i s osvěžením. ☺
Hani, bratři Pospíšilové a jejich skvělé výsledky v kolové, díky za připomenutí.Horší už je to s připomenutím stále krachujících našich továrních značek a jejich zaniklé výroby. Přeji pohodové dny. ☺
OdpovědětVymazatJe to tak, Marti, nedalo mi to a br. Pospíšilovy jsem tam zařadila, protože si myslím, že zrovna oni na kolech Favorit dělali mnoho let tu nejlepší reklamu. Asi bratrům věnuji samostatný článek.
VymazatA ty naše krachující značky chci aspoň připomenout, jaká výroba u nás byla.
Děkuji Ti a přeji výborný závěr týdne. ☺