Od ničivých záplav 1997 uplynulo 25 let

V červenci je tolik výročí, ke kterým bych mohla vytvořit článek, ale chci vzpomenout událost, která se mi vryla do paměti. Určitě napořád. Pokud nepatříte k nejmladším ročníkům, jistě si vzpomínáte na to, jak se naší zemí valila velká voda. Člověk to bere jinak, když to má "za humny", nevidí to jen v televizi, a přitom mu to nemusí vytopit barák. Uvědomuji si, že do té doby jsem si nepomyslela, že by záplavy takového rozsahu mohly být u nás. Něco jiného je, když se vylije potok z břehů a vytopí třeba sklep. Ano, v televizi vidíme často záplavy v Číně, vlny tsunami apod., na některých místech zeměkoule se to dá předpokládat, ale kdo mohl tušit, co se tehdy - v roce 1997 - stane během pár hodin v našich zeměpisných šířkách! 😲 Ano, záplavy kdysi v minulosti také bývaly, proto bylo na našich řekách vybudováno dost přehrad. Dnes připomínám ty dramatické dny, pro mnohé tragické hodiny, mnohdy minuty, kdy se jim zřítil nejen barák, ale jejich plány, někdy celý dosavadní život.

Je sobotní odpoledne, 5. července roku 1997 a venku začíná pršet. Tehdy nikoho ani nenapadlo, že pršet bude celých osmdesát hodin a déšť způsobí jednu z největších katastrof, ke kterým kdy na Moravě došlo.

  

Kolikrát jsem byla v Ostravě na hl. nádraží a netušila jsem, že se tam dá jezdit na kánoi!

  

Ostravice v centru Ostravy 

Drahoslav Ramík, fotograf povodní 1997: "Fotily se povodně a stav po povodních. Vybavuje se mi ostravská část Hrušov. Tam byly po střechu zaplavené dvou až třípatrové baráky. Lidé se tam na lodičkách plavili mezi domy. Teď je tam průmyslová zóna. Vzpomínám si na výtvarníka, kterému voda v Nové Vsi vyplavila ateliér. Voda mu odnesla gauč, který skončil na střeše. Po opadnutí vody tam zůstal. Jezdil jsem i po obcích – Zátor, Lichnov a další. Vypadalo to tam jako ve válce. Když si vybavuji některé scény, ještě dnes mi běhá mráz po zádech. Auta pomačkaná jako papír, spadlé baráky. Voda zničila vše, co jí stálo v cestě. Lidé během chvilky přišli o všechno. Ve dvě hodiny po půlnoci utíkali do kopce jen v tom, co měli na sobě. Ta voda měla neskutečnou sílu. V Malé Morávce jsem viděl bunkr řopík převrácený vzhůru nohama. Řopík, to je kus betonu. Voda ho podemlela a převrátila stropem dolů, to bylo neskutečné."

Jedny z největších záplav u nás, které způsobily vydatné deště, vypukly před 25 lety, 5. července 1997, a postihly třetinu Česka, nejvíce Moravu, Slezsko a východní Čechy. Začalo to nenápadně několika bouřkami, které dorazily večer po prosluněném pátku. Následným víkendovým lijákům zpočátku nikdo nevěnoval pozornost. To, co však déšť nakonec přinesl, nečekal nikdo. V některých místech spadlo během tří dnů tolik srážek, co jindy za půl roku. Hladiny Odry a Moravy se zvedly až k úrovni pětisetleté vody. Voda zaplavovala zahrady, silnice, železniční trati a drala se i do domů a bytů. Tak začala v červenci 1997 jedna z nejhorších povodní v novodobé historii země.

 

Shrnutí: 5. až 16. července 1997: v povodí Moravy a Odry spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Řeky a jejich přítoky se značně rozvodnily.

Zaplavené území: Zhruba třetina Česka; nejvíce Morava a východní Čechy. Postiženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Ostravy, Otrokovic, Přerova a Olomouce.

Počet obětí: O život přišlo 50 lidí. Většina z nich utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejtragičtější následky byly v obci Troubky na Přerovsku (staly se symbolem katastrofy), kde zahynulo devět lidí a z obce zůstaly jen trosky.

Během několika dnů mezi 4. a 8. červencem 1997 spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Na Lysé hoře dokonce za jediný den zaregistrovali těžko uvěřitelných 234 mm vody. Na Pradědu napršelo za celý měsíc 661 milimetrů, což představovalo 450 % průměrných červencových a 50 % průměrných celoročních srážek. Především v horských oblastech nebyla půda schopna absorbovat takto vysoké množství vody. Morava, Odra i jejich přítoky se proto rychle rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody a povodeň zasáhla jednu třetinu území Moravy a Slezska a část východních Čech. Záplavy postihly i území Polska, Slovenska a Rakouska. 

Troubky se staly symbolem

Následky řádění živlů byly obrovské. V Otrokovicích voda zaplavila několik čtvrtí, ochromila továrnu na výrobu pneumatik, zničila i desítky obchodů a skladů. Tři týdny pod vodou nenávratně změnily podobu tohoto města, kde musely jít k zemi stovky domů zejména z nepálených cihel. Radnice tu dokonce rezignovala na památkovou zónu a místní mohli své domky opravovat podle své fantazie a hlavně s ohledem na finanční možnosti. Místo unikátních cihlových teď mají domky pestrobarevné fasády. A Otrokovice proto vypadly z učebnic architektury. Podobně však dopadly další desítky měst a obcí, které se ocitly bez elektřiny, plynu a pitné vody. Záchranáři evakuovali desetitisíce lidí.

 

 Otrokovice a knihovna na Baťově 

 

Tomáš Baťa v parku v Otrokovicích 

Symbolem katastrofálních povodní se staly Troubky. Zahynulo zde devět obyvatel a k zemi šlo zhruba 150 domů. Zkáze neušly ani sousední obce Bochoř, Citov nebo Vlkoš.

 

  

Troubky

 

 Vrbno pod Pradědem 

 

 

Zátor 

 Veselí nad Moravou 

Paní Anna Vaňhárková se svým psem v náručí opouští záplavovou zónu 7. 7. 1997, snímek ji zachycuje několik hodin před smrtí

Jak tehdy zněla předpověď? :

Na některých místech Moravy napadlo během víkendu až osmdesát milimetrů srážek a předpověď počasí není ani na příští hodiny příznivá. Déšť má ustat až za několik dnů.

Nakonec ustal… Všechno zlé jednou skončí. 

• Povodeň postihla území v povodích řek Morava, Odra a horní Labe, šlo tedy zejména o Moravu a Slezsko. Velká voda ovšem sužovala ve stejném termínu také například Polsko
• Záplavy způsobily intenzivní srážky
• Nejvíce pršelo ve dnech 4. až 8. července 1997
• Průtoky měly charaktery až 800leté povodně
• Zemřelo 50 lidí
• Zničeno nebo poškozeno bylo 29 tisíc domů
• Škody přesáhly šedesát miliard korun

Zdroj: Povodí Moravy

Povodně v roce 1997

Povodeň na Moravě a Odře postihla mezi 5. a 16. červencem 1997 Moravu, Slezsko a východ Čech, celkem třetinu území České republiky. Zahynulo 50 lidí, zcela zničeno bylo 2 152 domů. Neobyvatelných zůstalo celkem 5 652 budov. Strženo muselo být 26 mostů. Škoda dosáhla 63 miliard korun. Pojišťovny v souvislosti se záplavami řešily přibližně 117 000 případů a poškozeným vyplatily 9 miliard korun.

Zdroj: www.denik.cz, internet