Před sto lety vznikla Velká Praha

1. ledna 1922 se Pražané probudili do "jiného města". Počet obyvatel se ztrojnásobil, město se zvětšilo více než osmkrát. Z Prahy se stala evropská metropole. Podobný vývoj ale probíhal i v některých jiných městech.

Velká Praha je označení pro zásadní administrativní rozšíření Prahy po vzniku první republiky provedené v roce 1922.

Velký znak Prahy

Praha jako město administrativně vznikla až v roce 1784 sloučením čtyř historických měst (Starého města pražského, Malé Strany, Hradčan a Nového města pražského) do tzv. královského hlavního města Prahy. Během 19. století došlo k prudkému rozvoji osídlení na pražských předměstích a okolí, ale různé snahy o rozšíření Prahy vedly k připojení pouze několika čtvrtí v letech 1850–1901. 

Pro představu přidávám mapku:

 

Přibližný rozsah královského hlavního města Prahy k roku 1850 (černě) a Velké Prahy po roce 1922 (tmavě šedě) podle katastrálních území dnešního hlavního města Prahy (světle šedě)

Plány na Velkou Prahu sice sahají do historie daleko hlouběji, ale k rozšíření města, jak ho velkoryse naplánoval císař Karel IV., začalo docházet až koncem 19. století. Roku 1883 se původní historické části (Staré a Nové město, Malá strana, Hradčany a Josefov) rozrostly o Vyšehrad, o rok později následovalo připojení Holešovic-Bubnů a nakonec Libeň v roce 1901.

Úvahy o definitivním velkém rozšíření se tak ve skutečnost proměnily až po vzniku Československa. Návrh byl předložen hned v listopadu 1918, ke schválení příslušných zákonů se nicméně přistoupilo teprve o dva roky později a v platnost vstoupily až k prvnímu lednu 1922. 

První pražský primátor Karel Baxa | Foto: neznámý, Wikimedia Commons

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. n. a z. a prováděcích nařízení vlády připojením 37 obcí a osad. Připojeno bylo

• 8 obcí karlínského okresu: Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, Vysočany 
• 14 obcí smíchovského okresu: Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motol (pod názvem „Motoly“), Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice
• 10 obcí král. vinohradského okresu: Braník, Hodkovičky, Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč, Michle, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlice (vinohradský okres současně zanikl, obce Chodov, Šeberov a nová obec Háje byly převedeny do říčanského okresu, Kunratice do zbraslavského okresu)
• 4 obce žižkovského okresu: Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov (žižkovský okres současně zanikl, obec Štěrboholy byla převedena do říčanského okresu)
• 2 části obcí zbraslavského okresu: osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší (zároveň připojena k Hodkovičkám)
•  
• I když byly alespoň Vinohrady stejné jako centrum Velké Prahy, do roku 1922 šlo o samostatnou obec.

  Před více než sto lety si spisovatel Svatopluk Čech liboval, jak jeho vinohradský byt spojuje příjemnosti města s půvaby venkova:

  „Bydlím totiž na vzkvétajícím předměstí a mám vyhlídku na část hlavního náměstí s krásným gotickým kostelem a na pyšné korso – jenže po náměstí se vlní zlaté klasy a kostel strmí prozatím v mé obraznosti, korso pak čeká dosud na protější řadu domů a téměř všechno ostatní, z čehož se pojem korsa buduje.“

  Oním náměstím bylo myšleno dnešní náměstí Míru (tehdy Vinohradské) a zatím nehotovým kostelem pak neogotická svatá Ludmila.
•  
• Břevnov se stal v roce 1922 součástí Velké Prahy a jeho obyvatelé právoplatnými Pražáky.
•   
• Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 000 Kč
  

  Nejstarší pražské předměstí začalo růst už v roce 1817, když císař František I. odsouhlasil vznik obce Karolinenthal. Dostala jméno po jeho čtvrté ženě Karolíně Augustě a naši předkové pak dlouhá léta hledali snesitelný český překlad. Nakonec zvítězil Karlín, byť i na Karolínčany či Karolínino údolí bychom si (asi) zvykli. Pražští podnikatelé začali v Karlíně stavět první továrny a lidí stále přibývalo. Z původní tisícovky jich kolem poloviny století bylo přes devět tisíc a roku 1869, kdy se konalo první sčítání lidu, již víc než 13 tisíc. To už ale Karlín narazil na své limity a kvůli nedostatku stavebních parcel se jeho růst zpomalil.

  Nejdynamičtěji rostoucím pražským předměstím se místo něj stal Smíchov. Těsně před polovinou století měl sotva dva a půl tisíce obyvatel, ovšem roku 1869 už víc než 15 tisíc a do Ringhofferových závodů a dalších nově postavených továren proudili dělníci z celé země. 

  

    Karlín. Ulicemi nejstaršího a také nejbohatšího pražského předměstí jezdily Křižíkovy tramvaje a v noci je osvětlovaly jím zrekonstruované elektrické lampy. 

  

Kdo tvrdí, že ve městech není "příroda", dost se mýlí. I naše hlavní město má dost přírodních krás. Za svou nádhernou přírodu vděčí Praha členitému terénu. Ten lze poznat například na lokalitě Zámky na severu města.

 

  

 

Přírodní rezervace Podhoří.

 

  

 

Stromovku tvoří nejen lesy a louky, ale také soustava rybníků.

 

  

 

Přírodní rezervace Homolka nad Velkou Chuchlí představuje významnou geologickou lokalitu.

 

 Po svém založení měla Velká Praha 676 000 obyvatel na rozloze 171,64 km².

 

A co vy, znáte Prahu a jezdíte tam často? 

Zdroj: cesky.radio.cz, Wikipedie, zlate-mince.cz, euro.cz