Začínají prázdniny, původně to byly psí dny

 

Prázdniny - to populární a troufám si napsat, že velice oblíbené slůvko, které zní hlavně žákům a studentům tak lahodně.  1. července se všem zdá,  jak to bude dlouhááá doba. Už Jules Verne napsal:

Pro české základní a střední školy jsou termíny prázdnin určovány směrnicí ministerstva školství. My se musíme posunout do  roku 1774, kdy Marie Terezie rozhodla o povinné školní docházce. Jenže víte, že to byli Římané, kteří poprvé v dějinách zavedli školní letní prázdniny? Říkalo se jim psí dny.

Římské přísloví hlásalo: Non scholae, sed vitae discismus – Ne pro školu, ale pro život se učíme. Už v římských městech jste již brzo ráno mohli spatřit chlapce a dívky, kteří šli do školy. Obvykle bylo více chlapců než dívek, neboť školní docházka nebyla povinná a někteří rodiče dívky do školy neposílali. Tyto dívky zůstaly doma a učily se vykonávat domácí práce. Děti chodily do školy od svých sedmi let a vyučoval je učitel zvaný magister ludi.

A tak Římané poprvé v dějinách zavedli i letní prázdniny. Letní prázdniny nazývali dies caniculares – psí dny. Byly v období od 21. července do 24. srpna. Název dostaly prázdniny podle Síria – Psí hvězdy, která byla dobře viditelná právě v tomto letním období.

V našich zemích nařízením Josefa II. ze dne 24. května 1786 byly hlavní prázdniny přesunuty ze září a října na červenec a srpen. Poprvé hlavní prázdniny začaly v červenci v roce 1787. Důvodem bylo, aby děti mohly pomáhat rodičům celý srpen na polích.

V České republice se pojmem „prázdniny“ někdy označuje období měsíců července a srpna. Mohlo by se zdát, že tento model prázdnin funguje všude ve světě, ale opak je pravdou.

Dva měsíce volna! Myslím, že všichni školáci považují letní prázdniny za nejlepší období v roce. A jinak tomu není ani u jejich vrstevníků v jiných státech. Jediný rozdíl je v tom, že letní prázdniny nemusí mít klasických osm až devět týdnů, a už vůbec nemusí probíhat od začátku července do konce srpna.

 

Přeji všem, i těm, co už nechodí do školy, aby se letošní prázdniny opravdu "povedly" 👍

Argentina

Argentinští školáci slyší poslední zvonění už v půlce prosince a do školy se vracejí na konci února nebo začátkem března. Možná to vypadá, že jejich ministerstvo školství upadlo na hlavu, avšak připomeňme si, že právě v zimních měsících panuje v Argentině nejteplejší počasí. Dovolenou v lednu a únoru si vybírají i zaměstnanci, kteří se následně se svými dítky vydávají na rodinné dovolené ke krásným argentinským plážím. 

Indie

V Indii se školní prázdniny odvíjí podle toho, v jakém žijete regionu. Obecně ale platí, že školáci mají volno od března do května. Do školních škamen následně usedají mezi červnem a červencem. Výjimku tvoří oblast Kašmíru, kde letní prázdniny trvají pouze deset dnů! Až vaši školáci budou na konci srpna remcat, že prázdniny rychle utekly, připomeňte jim realitu, kterou zažívají jejich vrstevníci v Kašmíru 😁. 

Itálie

Naopak školáci v Itálii si můžou pískat. Letní prázdniny na základních i středních školách totiž začínají ve druhém červnovém týdnu a končí ve druhém zářijovém týdnu. To znamená, že italská dítka si užívají zhruba 14 týdnů prázdnin, což je řadí mezi evropské prázdninové rekordmany.

Thajsko

Pokud jste v zimě navštívili Thajsko, pak jste možná dumali, proč místní děti nejsou ve škole. Ne, opravdu jste nepotkali záškoláky. V Thajsku si totiž děti užívají letní prázdniny zhruba od konce února do poloviny května. 

Lucembursko

Na první pohled by se mohlo zdát, že Lucembursko aplikuje podobný model dvouměsíčních prázdnin, jako tomu je v České republice. Pravdou ale zůstává, že pro své školáky má v záloze hned několik dalších týdnů volna. Konkrétně lucemburští školáci mají volno během svátků All Saint's Day (jeden týden prázdnin), Vánoc (dva týdny prázdniny), Carnival (jeden týden prázdnin), Velikonoc (dva týdny prázdnin) a svátku Pentecost (jeden týden prázdnin). 

Německo

V Německu hodně záleží na tom, v jaké spolkové zemi žijete. Zatímco šťastní studenti z Berlína a Braniborska mají letní prázdniny už od 20. června, jejich spolužáci z Bádenska-Württemberska či Bayernu se letního volna dočkali teprve před pár dny, tedy 29. července. Pro všechny německé školáky ale platí, že letní prázdniny mají délku šesti až šesti a půl týdne.

Je teplá letní noc. Tři trampové leží ve spacácích pod širým nebem a pozorují noční oblohu. Ticho náhle přeruší hlas prvního trampa: „Podívejte, Velký vůz. To je paráda!”
„Ano, to je přímo nadpozemské,” zašeptá druhý.
A zatímco první dva zasněně zírají do tmy, třetí vyskočí a křičí: „Tak už konečně utečte, nebo vás ten náklaďák fakt přejede!”

--------------------

• Co se psalo zhruba před sto lety?
  

  Sto let stará kritika termínu letních prázdnin

  Dne 14. března 1920 vyšla v Lidových novinách krátká zprávička, která kritizovala nařízení ministerstva ohledně termínu letních prázdnin. 

  Hlavní letní prázdniny na školách

  Letošního roku upravilo ministerstvo školství tyto dny způsobem ne právě šťastným. Příslušný výnos neuspokojil žádné z interesovaných stran, ani žactva ani učitelstva ani rodičů ani veřejnosti. Nemíníme nikterak jejich krátkost (stanoveny pouze na 6 neděl, po případě, budou-li se nahrazovati prázdné dny v den všesokolského sletu, jen na měsíc!). Nikdo není dnes pro zkracování školy, jež bylo praktikováno za války. Nechť nejsou prázdniny o nic delší, než bývaly v dobách předválečných.

  Ale proti čemu jsme a proti čemu staví se každý, kdo má na mysli nejúčelnější využití prázdninové doby po stránce hygienické i hospodářské, to jest datum prázdnin. Zaváděti u nás prázdniny od 1. července do 1. září jest chyba, vyplývající z neznalosti hospodářských našich poměrů.

  První polovina září jest u nás dobou nejpilnější hospodářské práce, a venkov nemůže a nechce v této době pohřešovati mladých svých pracovníků. Zavolati 1. září mládež do škol znamená poškození, ne-li ochromení hospodářské velikého rozsahu. Vždyť již loni ministerstvo musilo na konec povoliti.

  Nuže, nač má po této zkušenosti vystavovati se úřad novým výtkám. A že přijdou, jest jisto, neboť zahajovati školu prvním zářím jest u nás proti přírodě. Příslušným činitelům v ministerstvu školství důtklivě připomínáme: zaveďte prázdniny od 15. července do 15. září, a uspokojíte celou veřejnost a všechny strany. A učiňte tak definitivně, ať vybředne škola z ustavičných provisorií.

  Proč byly loňského roku prázdniny překládány na dobu od 1. července na 1. září, jest hádankou. Pro červencová vedra? To asi ne, vždyť letos dalo právě vyšlým nařízením ministerstvo celý červenec škole! Či proto, aby mládež připravena byla o nejkrásnější část celého roku, kdy veškeré ovoce zahradní i lesní jest v úplném zrání, kdy počasí bývá nejstálejší a nejzdravější?

  V otázce tak důležité, týkající se veškerého obyvatelstva, měla by se dotázati též širší veřejnost po mínění a učitelské sbory přibrány býti k poradě. Na celé věci je nejsmutnější skutečnost, že ministerstvo školství zvyká si v poslední době stále častěji vyřizovati důležité otázky ryze byrokraticky bez dotázání sborů. 

  

  Jak trávily volný čas předchozí generace?

  Vlaky vypravované o nedělích z Prahy bývaly za první republiky obležené výletníky. Omladina se ve volných dnech vydávala do lesů. Nadšenci stavěli trampské osady. Vůbec první osada s poe­tickým názvem Ztracená naděje vyrostla v roce 1919 ve Svatojánských proudech. Pojmenována byla podle tehdy populární němé kovbojky The Valley of Lost Hope. Do osady jezdívali spisovatelé, textaři a skladatelé. Jeden z osadníků, skaut a publicista Bob Hurikán, o osadě napsal: „Udávala vždy tón ostatnímu trampingu. Zpočátku se u ohňů četly spisy Maye a Londona, později se zpívalo a pořádaly se nejrůznější zábavy.“ K takovým patřil třeba maškarní mumraj v lese anebo cirkus. Osada vydávala svůj časopis Proudník, byl to měsíčník o jediném exempláři, který mezi trampy koloval.

   

  Trampská osada u Štěchovic
  

  Pokud byste se původní Ztracenou naději vydali hledat, budete pátrat marně. V roce 1944 ji zaplavily vody štěchovické přehrady. Zachoval se jen totem na Mravenčí skále. Nové boudy pak vyrostly v lese nad zátopovým pásmem, kde se osadníci schází dosud a letní čas vyplňují nejrůznějšími soutěžemi a sportovními kláními.

  Ztracenka, jak se osadě familiárně říká, nezůstala osamocená. Brzy vznikly i další trampské osady. Na Sázavě to byla například Minesotta nebo Proudy. Jezdívalo se i na Berounku, třeba do Srbska do Údolí děsu. První trampské osady byly zakládány spontánně na místech, která byla krásná. Stačilo málo – rozdělat si oheň, přespat pod širákem anebo na seně u některého hospodáře. Najít k přespání stodolu se senem může být v jednadvacátém století náročnější, ale užít si táborák a hvězdy nad hlavou můžete kdykoli. A s vědomím, že na stejné nebe se dívali i prvorepublikoví trampové.

  Novomanželský pár jede hned po svatbě na vandr, na svatební cestu.
  Postaví si v lese z celt stan a uloží se ke spánku.
  Po nějaké době se tramp vzbudí, probudí i svoji ženu a povídá:
  "Podívej se na nebe a řekni mi, co vidíš?"
  "Vidím miliony hvězd."
  "A co na to říkáš?"
  Jeho trampská žínka chvíli přemýšlí a pak řekne:
  "Viděno z hlediska astronomie, jsou to miliony galaxií a biliony možných planet.
  Astrologie mi říká, že Saturn leží v konjunkci se Lvem.
  Co se času týče, usuzuji, že máme tři hodiny a pár minut.
  Teologicky, že náš Pán je všemohoucí a my všichni jsme jen nicotně malí.
  Meteorologicky mi to říká, že budeme mít zítra krásný den.
  No, a co to říká tobě?".
  Tramp: "Prakticky viděno - někdo nám ukradl stan…"

  --------------------

  Zdroj: Wikipedie, marianne.cz, .trampsky-magazin.cz,  archiv.hn.cz, babinet.cz, alik.cz