Příběhy slavných značek: Telefonování začalo před 140 lety

 

Máte telefon? 😊 Co to je za otázku, dnes už mnohé dítě předškolního věku má telefon a když jde do 1. třídy, tak "musí mít" značkový, aby ten náš byl "in". A telefonujete často? Proč se ptám, pozoruji totiž závislost lidí na mobilech. Mám dojem, že mnozí mobilem zaplňují čas, nemusejí zrovna volat, ale v těch chytrých aparátech jsou různé možnosti a oni, než by se bavili s někým v reálu, sáhnou raději po telefonu.

Doba se hodně změnila a na tyto dny připadá výročí, které chci na blogu připomenout. Telefonát se navíc uvozoval pozdravem Ha, hej!, takže by to bylo možná i úsměvné. Můžeme zkusit někomu zavolat a začít "Ha, hej!!" 😆

Přesně před 140 lety, 11. srpna 1882, byla v Praze zprovozněna první veřejná telefonní ústředna. Stalo se tak rok poté, co byly v Čechách zavedeny vůbec první telefonní linky. Pražské podnikatelství pro telefony tehdy sídlilo na Malém náměstí v Praze. Koncesí ke stavbě a provozu telefonů v Praze se tehdy pyšnil syn Františka Palackého. Kdo si chtěl v létě 1882 osobně vyzkoušet horkou novinku, o které se v Praze mluvilo čím dál víc, musel na Malé náměstí vedle Staroměstského. Právě tam, v domě U Richterů, stál zbrusu nový výkřik techniky – telefonní ústředna. Dějiny pražského telefonování začaly 11. srpna před 140 lety.

Richtrův dům, někdy zvaný Martinický nebo U Modrého jelena v Praze. Stojí mezi kostelem svatého Michala a domy U Zlaté lilie a U Zlatého orla.

V první telefonní ústředně u nás obsluhovaly telefony ženy. Mělo to své důvody.

Telefonní spojovatelky: Ve dne spojovaly hovory ženy, v noci raději muži.

A proč telefony v ústředně měly na starosti ženy? Prý na to měly vhodnější, lépe položený hlas, jemuž šlo lépe rozumět. K lidem údajně navíc měly být vřelejší a zdvořilejší.

V noci je ale prý raději střídali muži, aby jejich kolegy, kteří měli na starosti techniku, nenapadaly nějaké nepřístojnosti.

„Ha, hej!“ byla dvě slova, jimiž se zdravili první Češi, kteří měli zájem o nový vynález telefonu. Pro nás už zcela běžná věc, pro ně přístroj, jenž budil zvědavost. Psal se rok 1881 a v Praze bylo povoleno vybudování telefonní sítě. Jenže zdroje říkají, že pouhých deset, maximálně třináct lidí projevilo o telefonní přípojku zájem. Postupně se však síť rozšířila a její účastníci se mohli těšit po roztočení kliky telefonu z příjemného hlasu spojovatelky na druhém konci.

11. srpna 1882 byla tedy v Praze zprovozněna první veřejná ústředna. Koncesi ke stavbě a provozu telefonů v Praze a okolí získal syn historika Františka Palackého - Jan a jeho společníci v roce 1881. První veřejnou ústřednu spustilo Pražské podnikatelství pro telefony, jak se firma jmenovala, na Malém náměstí v domě U Richtrů. Službu si předplatila desítka odběratelů.

V zimě 1882 bylo telefonních linek tolik, že vydaly na první telefonní seznam. Měl 98 účastníků.

Praha ale tehdy v poklidu vystačila s dvojmístnými čísly a telefonistky na ústředně znaly většinu čísel účastníků zpaměti, takže je ani nebylo třeba vyhledávat.

Milníky telefonování 14. února 1876 A. G. Bell podává patent na telefon s číslem 174 465

To je "otec telefonu" Alexander Graham Bell

10. dubna 1881 první český telefonní hovor ze správní budovy dolu Richarda Hartmana na nádraží v Duchcově říjen 1881 historicky první koncesi na telefonní služby v českých zemích získala společnost Palacký a spol. 11. srpen 1882 zahájen veřejný telefonní provoz v Praze, síť měla 11 účastníků 1911 v Praze se objevují první telefonní budky 1996 EuroTel (dnes Telefónica O2 ) spouští mobilní síť GSM 2000 Počet aktivních SIM karet poprvé překonal počet pevných telefonních linek

Historie telefonu

Telefon, přístroj, který si v roce 1876 nechal patentovat Američan skotského původu Alexander Bell, propojil lidi napříč kontinenty a zkrátil vzdálenost mezi nimi. Pouhý rok po světové premiéře byl tento převratný vynález prezentován v Praze. První telefonní linky byly u nás zavedeny v roce 1881.

  

Takhle nějak vypadal telefon v 19. století

Průkopníkem telefonie v Čechách se stal podnikatel Richard Hartmann, který v dubnu 1881 nechal zavést telefonní linku mezi svým dolem v Ledvicích a nádražím v Duchcově. Jen o měsíc později si pražský cukrovarník Bedřich Frey opatřil kilometr dlouhé telefonní vedení z bytu do kanceláře své vysočanské firmy.

---

 Alexander Graham Bell mluví do telefonu, zdroj: wikipedia

První meziměstský hovor se na českém území uskutečnil v roce 1888 mezi Teplicemi a Ústím nad Labem. O rok později spojil telefon Prahu s centrem mocnářství Vídní. Na evropskou telefonní síť byla Praha připojena od roku 1896 po rozšíření meziměstské ústředny.

Po vzniku samostatného Československa byla dokončena výstavba 60 meziměstských přímých vedení pro spojení Prahy s významnými centry nového státu. Roku 1925 odstartovala stavba dálkového telefonního kabelu z Prahy do Bratislavy přes Kolín a Brno. Telefonní spojení se zámořím bylo navázáno o tři roky později.

Telefonovali jen zámožní

Ačkoli se telefonování slibně rozvíjelo, bylo stále výsadou movitějších vrstev. Položek, za které si při jednom uskutečnění hovoru platilo, bylo hned několik:

• dálkovné (podle délky vedení)
• staničné (pronájem přístroje)
• převodné (přepojování)
• hovorné (podle délky hovoru)

Podle internetového deníku Mobil.cz stál v roce 1896 tříminutový hovor tolik, co litr vína, dva metráky uhlí nebo metr látky. Dostupnějším se telefonovaní stalo až poté, co se v pražských ulicích objevily první telefonní budky v roce 1911.

Zdroj:idnes.cz, ceskatelevize.cz, onlyu.cz