Dovolená v Jeseníkách: Hrad Sovinec

  

Být v Jeseníkách a nenavštívit hrad Sovinec je pro nás nemyslitelné. Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad stejnojmenným městečkem. Hrad byl postaven na začátku 14. století bratry Vokem a Pavlem ze Sovince. Pavlův syn Pavlík ze Sovince, který se zúčastnil domácí války moravských markrabat Prokopa a Jošta, pravděpodobně hrad lépe opevnil. Sochu markraběte Jošta můžeme vidět v Brně. 

Páni ze Sovince byli starým moravským šlechtickým rodem a hrad dědili jeho potomci až do roku 1578, kdy ho prodali. 

 

Výřez z mapy a pak ZDE

To je naše p. průvodkyně, foto z webových stránek hradu. Musím ji pochválit, mluví hezky srozumitelně, nemele jako mnohé průvodkyně a umí zaujmout nejen dospělé, ale i děti. 

 

Základní okruh:

Doba prohlídky: cca 60 minut

Plné vstupné                     120 Kč   (od 15 let)

Snížené vstupné               60 Kč    (děti 4-14 let, studenti, senioři nad 65 let, ZTP a ZTP/P)

Rodinné vstupné              300 Kč   (2 dospělí + 2 až 4 děti do 15 let)

 

Na hradě bývají často různé akce, proto se stánky ani nesklízejí

 

Na plánku je vidět, jak se hrad rozrůstal. Vlevo je půdorys hradu a barevně je vyznačena trasa pro návštěvníky. 

Vpravo 1. řada: a) hrad 1. polovina 14. století, b) 1. polovina 15. století. 

2. řada: a) polovina 16. století, b) 80. léta 16. století

3. řada: a) hrad kolem r. 1600 rozšíření hradu za Jana staršího Kobylky z Kobylího

b) hrad v polovině 17. století - barokní opevnění hradu vybudované Řádem německých rytířů

 

Na Sovinci jsou sovy doma 😎

Pojmenování hradu je snad podle velkého množství sov v okolních lesích, tak to říkala naše průvodkyně. Jméno Sovinec si hrad udržel i v čase německé kolonizace a germanizace, název Eulenberg se nevžil.

 

Hrad Sovinec je nejrozsáhlejším hradem na Moravě. Za husitských válek se stal významnou husitskou pevností. Za Pňovských ze Sovince, kteří hrad s panstvím získali roku 1492, byl hrad rozšiřován a upravován. Páni z Boskovic, kteří hrad koupili v roce 1543, přestavovali hrad v renesanční sídlo. Rozsáhlá stavební činnost na hradě pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice, vlastnícího hrad od roku 1578, a jeho zetě, posledního českého majitele hradu, Jana staršího Kobylky z Kobylího (od roku 1592).  Nyní na jeho počest bývá pořádán "Hodokvas rytíře Kobylky" na hradě.

Po bělohorské porážce získal roku 1623 hrad Řád německých rytířů (podobně jako zámek Bruntál). Obsazení hradu Dány roku 1626 bylo impulsem pro rozsáhlé opevňování hradu - do roku 1643 vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vybudovány další hradební zdi, příkopy i předsunutá věž. Takto vybudovaná opevnění hradu jsou nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z období třicetileté války v našich zemích. Přes mohutné opevnění dobyla na podzim 1643 hrad švédská vojska generála Torstensona a až do roku 1650 z něj učinila jednu ze svých pevností. Švédská vojska se vracela do Slezska po neúspěšném obléhání Brna. Lennart Torstensson se rozhodl obsadit Sovinec. Švédská armáda o síle 8 000 mužů s 82 děly hrad ve dnech 16. až 17. září 1643 obklíčila a po úporných bojích ho 7. října 1643 po čestné kapitulaci posádky obsadila. 

Kam přijedeme, tam za 30leté války řádila švédská vojska. 😐

 

 

Na hradě Sovinci bylo až do poloviny 17. století soustavně budováno opevnění, modernizováno a rozšiřováno a tak vedle sebe existují fortifikační prvky gotické, renesanční a raně barokní. Nejmohutnější hradní opevnění vzniklo v letech 1627–1643 z popudu místodržícího Jiřího Viléma von Elkershausen, zastupujícího tehdejšího majitele hradu Řád německých rytířů. Hrad obklopily bastiony s kurtinami, na nejohroženější jižní straně byl vyhlouben obezděný příkop. Posledním obranným prvkem se stala předsunutá bašta „Lichtenštejnka“, postavena během tří týdnů v červenci 1643. Tuto baštu spojovala s vlastním hradem dodnes existující 200 metrů dlouhá podzemní chodba. Opevnění Sovince z třicetileté války dnes patří k nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z té doby v českých zemích.

 

Ty dva kruhové poklopy na nádvoří pokrývaly jímky na vodu

 

Po obsazení československého pohraničí nacistickým Německem na podzim 1938 převzal hrad Sovinec Wehrmacht, který zde po pádu Francie v červnu 1940 zřídil pobočku zajateckého tábora OFLAG VIII H/Z. Na hradě byli vězněni zajatí francouzští důstojníci; s nimi zde bylo asi 20 francouzských a polských vojínů. I když dle vzpomínek bývalých zajatců byl život zajatých důstojníků na hradě poměrně volný, idylický nebyl. Nejtragičtějším okamžikem v životě zajatců na Sovinci byla poprava kapitána Vincenta Gilberta nacisty. Zajatecký tábor na hradě byl zrušen koncem roku 1942. Hrad poté až do konce druhé světové války střežil zvláštní útvar jednotek SS.

 

 

Na tomto místě (tabulka) začíná prohlídka a po schodech jdeme nahoru na pavlač

 

I když jste na hradě, některá místa působí malebným dojmem

 

Po schodech můžete vystoupat do věže, odkud je za pěkného počasí krásný rozhled do kraje

 

Kostel svatého Augustina v obci Sovinec je filiální kostel postavený v letech 1844–1845. Zvonice je osmiboká, má sedm pater, ve kterých se nachází muzeum s expozicemi řádu německých rytířů, historie hradu, období druhé světové války, věžních hodin. Sedmé patro je vyhlídkou.

Dnešní podoba hradu Sovince a na fotografii z r. 1893

  

Na sklonku 20. století zde archeologové nalezli pod klenbami zazděné ostatky dvou lidských koster. Jednalo se o muže robustní postavy ve věku mezi padesáti a šedesáti lety a mladé ženy, které mohlo být patnáct až sedmnáct let. Podle odborných záznamů měla dívka lebku v obličejové části roztříštěnou, ruce mírně pokrčené a v oblasti zápěstí zkřížené přes sebe. Pravděpodobně je měla svázané. Vzhledem k tomu, že podobné nálezy lze jen velmi těžko interpretovat, nabízí se prostor úvahám a fantazii. Jaké drama se na Sovinci kdysi událo? Podle jedné z teorií by se mohlo jednat o tělo šlechtičny Anny, dcery jednoho z majitelů Sovince Vavřince Edera ze Štiavnice. Po otcově smrti se Anna v roce 1592 či 1594 provdala za Jana staršího Kobylku z Kobylího, člena starého moravského rodu. Dokud jeho manželka žila, byl brán pouze jako manžel bohaté šlechtičny, ale když Anna 18. ledna 1607 zemřela, stal se Jan starší Kobylka jediným majitelem rozsáhlého majetku Ederů, což nastartovalo jeho úspěšnou kariéru v různých oblastech veřejného života. Zbavil se své ženy on? A kdo byl onen muž pochovaný spolu s ní?

Podle další teorie by nalezená kostra mohla patřit dívce, která se odmítla provdat za jednoho z hradních pánů a za trest byla zazděna spolu se svým otcem. Dodnes se prý zjevuje na nádvořích a chodbách Sovince jako paní oděná do černého hávu, takzvaná Černá paní.  

Občerstvit se můžete v Klippelově baště (což jsme také provedli 😀), která se nachází přímo na 1. nádvoří. Nabízí pro návštěvníky výběr teplých a studených nápojů, polévek, hlavních jídel, grilovaného masa, ale také nabídku rychlého občerstvení, tortill a pizzy z pece.

 

Na hradě bývají různé zajímavé akce

 

 

Nejznámějším obyvatelem Sovince je fotograf pan

Prof. Mgr. Jindřich Štreit, Dr. h. c.

(* 5. září 1946 ve Vsetíně)

Vydal 57 knih a nespočet katalogů, přispěl do mnoha knih. Měl více než 1400 samostatných výstav u nás i v zahraničí. Je zastoupen v nejvýznamnějších sbírkách u nás i ve světě a bylo o něm natočeno několik filmů. Pedagogicky působí na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.

Zdroj: hrad-sovinec.cz, internet