Podzimní foto-výzva: 1. Barevný podzim u zámku, který dávno nestojí

 

Motto:

"Není kumšt nafotit krásné fotografie v přírodní chráněné oblasti. V regionu poznamenaném těžkým průmyslem a důlními škodami to už trochu fušku dá. I v zámeckém parku, kde zámek už dlouho nestojí."

Je to tak. Podzimní Jaruščinu výzvu jsem pojala netradičně. I pro mne je to výzva. Proč? Nevím, jestli sledujete vyhlašování pořadí měst podle kvality a oblíbenosti bydlení, ale nebude asi překvapením, že v posledních letech bývá úplně na chvostu toho žebříčku Orlová - klikněte ZDE. 

Je to město, odkud nepocházím, ani tam nemám žádné příbuzné, nepočítám-li, že jsem tam pár let jezdila za maminčinou kamarádkou, když žila v penzionu s pečovatelskou službou. Kdysi byla Orlová  kulturním i vzdělávacím centrem ve Slezsku. V Orlové se narodil významný československý houslista, dirigent, vysokoškolský pedagog polské národnosti Bohdan Warchal. Ze známých osobností studoval na gymnáziu nedávno zesnulý sexuolog pan Radim Uzel a herec pan Bronislav Poloczek dojížděl z nedaleké Horní Suché na polské gymnázium do Orlové. Oba moji rodiče i kmotr studovali na Obchodní akademii v Orlové.

Proto jsem zvolila téma: Barevný podzim v Orlové. Myslím, že Orlová si nezaslouží "pohrdání", protože léta její šachty a podniky dávaly práci a obživu obyvatelům města i okolí. Určitě se brzy k Orlové na blogu vrátím. 

 

V Orlové byl vytvořen projekt "Zapomenutá Orlová" - viz první fotografie. Tvoří ji 12 informačních cedulí opatřených QR kódem, přičemž každá z nich připomíná místo nebo objekt, který utrpěl vlivem těžby uhlí natolik, že musel být srovnán se zemí. První je na bývalém vlakovém nádraží u Dolu Žofie, druhá v zámeckém parku u kostela Narození Panny Marie. Nedaleko odtud stával zámek, tedy zastavení č. 3. Právě tady jsme se při naší návštěvě nejvíce pohybovali a odtud pocházejí moje fotografie. Na místě bývalého zámku je tato fotografie:

Za projektem "Zapomenutá Orlová" stojí téměř roční úsilí čtyř studentů. To je na tom nejcennější, že se toho chopili mladí lidé. Web plní v rámci projektu důležitou funkci, jelikož na něm po načtení QR kódu naleznou návštěvníci stezky mnoho dalších informací.
Orlová byla v minulosti významným střediskem Těšínska - kultury, vzdělávání, ale především průmyslu a hornictví. Bohužel v posledních desetiletích ztratila svoji vedoucí roli v tomto právě vlivem následků hornické činnosti. Z 12 objektů, které se na informačních cedulích připomínají, jich už polovina nestojí.  Zajímavostí je tzv. věčný oheň, což je výduch metanu z šachtice Jiří II, která byla jednou z prvních kutacích jam v Orlové. V průběhu II. světové války byl plamen utlumen, aby se oheň nestal snadným terčem bombardování nepřátelských letadel.

Stezka Zapomenutá Orlová může být lákadlem pro všechny generace místních obyvatel i turistů. Každý, kdo se po ní vydá, se může těšit na interaktivní exkurzi do historie typického hornického města. Celý okruh měří asi sedm kilometrů a zvládnou jej dospělí i děti. Je to procházka zhruba na dvě hodiny.

 

Park byl založen roku 1765 jako součást zámeckého areálu o rozloze 4,5 ha. Tak jako zámek chátral i park, s jehož obnovou se začalo až v 90. letech minulého století. Obnova byla dokončena r. 2000 a finančně se podílely okolní šachty a město Orlová. Od r. 1965 je park zapsán do Seznamu kulturních památek ČR a je památkově chráněn. Parkem protéká potůček Stružka. Nejstaršími stromy v parku jsou jasany, jejichž délka života se odhaduje na více než 300 let, dále zde můžete vidět javory, duby, jírovce, břízy, olše atd. Z exotických stromů jsou zde dvě odrůdy buků lesních, ginkgo, catalpa a nádherný strom liliovník tulipánokvětý.

 

 

Je obtížné představit něco, co už téměř půlstoletí neexistuje. Na webu zaniklé obce jsem našla několik fotografií, abych připomněla, jak zámek v Orlové vypadal. Lidí, kteří si jeho podobu pamatují, ubývá. Zámek se později stal nemocnicí.

 

  

50. léta 

 

asi 1970

 

1975 

 

1975 - zámek vyhořel

 

Orlovský zámek nechal vybudovat v roce 1765 Arnošt Leberecht Bludovský z Bludovic na nejvýše položeném místě Orlové, východně od kostela (Kostel stojí dodnes a brzy ho představím). Tento majitel orlovského statku a panství získal finance na výstavbu zámku vymáháním poměrně tvrdých poddanských
povinností, což se mu nevyplatilo. Projevilo se to vzbouřením a povstáním poddaných.
S výstavbou zámku bylo započato již ve čtyřicátých letech 18. století. Výsledkem byla jednopatrová obdélníková budova v pozdně barokním slohu. Zámek měl mansardovou střechu a vstupní průčelí obrácené k severu. Součástí jižního, zahradního průčelí, byla tehdy módní sala terrena. Rozšíření zámku přístavbami k oběma bočním stranám proběhlo za panství Arnošta Antonína Bludovského. V rámci této přestavby bylo rovněž upraveno vstupní průčelí zámku, kde vznikl štít s erbem stavebníka. Na jižním průčelí pak byla odstraněna sala terrena a namísto ní zbudována vstupní hala, nad jejímž vchodem vznikl balkon.
Takto přestavěný zámek pak postupně přecházel do vlastnictví Jiřího Thoncke (1838) a Mikuláše Matencloita (1844) aby byl nakonec Richardem Matencloitem prodán v roce 1902 Báňské a hutní společnosti bratří Guttmannů. Ta nechala zámek upravit pro potřeby nemocnice a v areálu zámeckého parku postavila další budovy nutné pro chod zdravotnického zařízení: hospodářskou budovu (1907), márnici (1908), interní pavilony (1913 a 1924) a plicní pavilon (1922). Všechny byly navrhovány s alespoň částečným ohledem na architekturu orlovského zámku. Samotný interiér však prošel drastickou proměnou: původní hedvábné a papírové tapety byly strženy, zdi byly vybíleny, v budově byla zavedena ventilace a elektrický rozvod. V přízemí vznikly byty pro zdravotní sestry a lékaře, v prvním patře pak nemocniční pokoje s kapacitou 32 pacientů, sociální zařízení a operační sál.
Slavnostního otevření a vysvěcení nově vzniklé nemocnice se zúčastnil dokonce zemský prezident, hrabě Thun-Hohenstein. Prvním primářem se stal dr. Leopold Eichenwald a zdravotnický personál tvořily vesměs řádové sestry.
V roce 1920 postihl budovu zámku požár střechy, ale jako část nemocnice sloužila s krátkou přestávkou až do roku 1968. V té době byl však objekt již natolik poškozen vlivem důlních činností, že provoz nemocnice bylo nutno ukončit a přesunout do nových, moderních budov. Vedení města ještě nějaký čas zvažovalo využití zámku pro kulturní účely, ale nakonec orlovský zámek stihl stejný osud jako jeho nejbližší souputníky v Ráji a Solci: byl vydán demoliční výměr a po roce 1975 byl definitivně zbořen. 
(Zdroj: mesto-orlova.cz, multimediaexpo.cz, zanikleobce.cz, karvinsky.denik.cz, .archives.cz, Mgr. Trojak, Marek: Orlovský zámek byl poddolován a zdemolován. Právo, čís. 72)

 

Vydejme se tedy od kostela do zámeckého parku, zkusme si představit, jak tady nejprve žilo panstvo a jak za bratrů Guttmannů se v Orlové naplňovaly sny o těžbě uhlí. Později sem přicházeli lidé - ne už do zámku, ale do nemocnice, léčit si různé choroby.

• 
  Pokud člověk na tato místa zavítá a nic o minulosti neví, možná mu připadají malebná, poklidná a bezproblémová.
  
  
  
  Tento region měl "štěstí" na nerostné bohatství, po kterém byl hlad. Černé uhlí bylo nazýváno "černým zlatem" a těžba konkrétně Orlovou hodně poznamenala. To "štěstí" se nakonec obrátilo proti samotným obyvatelům. Dodnes jsou ty následky důlní činnosti hlavně ve staré Orlové znát... A upřímně - koho to dnes zajímá?? 😕
  
•  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  Po této cestě je příjezd ke kostelu
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  Alej v zámeckém parku
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  Počátkem 19. století bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následnému napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město, na které byla oficilně povýšena roku 1922. Letos je to tedy přesně 100 let, pro mne důvod, abych to na blogu připomněla. 👍 Stěžejním průmyslem byla těžba uhlí, avšak ne jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města. Dnes na mnoha místech v Orlové narazíte na toto odvětrávání důlních prostor.
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  I tohle je Orlová:
  
  
  Metan tvoří se vzduchem výbušnou směs a jeho nekontrolované výstupy na povrch dělaly v minulosti velké problémy. Region začal plyn ohrožovat, když zasypání některých důlních děl narušilo systém odvětrávání podzemních prostor. V Orlové se nebezpečí projevilo v roce 2002, když metan unikl z podzemí a hrozila exploze, strážníci tehdy museli dokonce vyklidit náměstí. Poté začal projekt na odvětrávání metanu speciální technikou z podzemí.
  
• V osmadvacetitisícovém slezském městě je mimo jiné 27 odplyňovacích vrtů, 18 monitorovacích systémů se snímači metanu nebo dvě mobilní zařízení pro havarijní odvětrávání kanalizace.(Diamo)
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  Kostel Narození Panny Marie v Orlové
  
  
  
  
  Dnes se s Orlovou rozloučíme pohledem přes podzimní zlatavé listí na jednu z věží kostela, který brzy představím.