Do Ostravy přijel svatý Martin

 

O tom, že má Martin koně a ještě k tomu bílého, jsme se přesvědčili i v Ostravě 😎. K svátku svatého Martina už neodmyslitelně patří i svatomartinské hody. Ty proběhly v pátek na Masarykově náměstí v centru Ostravy a začátek akce nebyl vybrán náhodou. Bylo to na minutu přesně - 11. listopadu v 11.11 hodin. Proto jsme se do centra Ostravy vydali i my, jak je vidět z fotografií, bylo příjemné listopadové počasí. Hodina 11.11 nebyla vybrána náhodou, na pódium vystoupil moderátor, který jednak přivítal přítomné a zároveň zahájil letošní svatomartinské hody. Vzpomenul také podepsání příměří přesně před 104 lety a následný konec 1. světové války. Proto tam bylo i několik vojáků v uniformách Velké války a měli stan s polní kuchyní. To se mi líbilo, že se to nezvrtlo jen na stánkový prodej. 

 

 

 

 

 

 

Uprostřed Masarykova náměstí v Ostravě stojí tento Mariánský sloup a nalevo od něj je socha sv. Floriana. 

Stánky byly na náměstí přivezeny už na adventní trhy a tato akce je svatomartinský "předvoj". Nemohla  chybět voňavá husí pečínka se zelím a knedlíkem, mladé svatomartinské víno ani sladké pečivo – třeba martinské podkovy či koláče. Tuto část představím příště.

Oslavy vyvrcholily v 16 hodin příjezdem svatého Martina na bílém koni, dojde vždy  i na požehnání knězem. Na dohled z náměstí je věž nejstaršího kostela v Ostravě - sv. Václava. 

Sv. Florián bývá označován za patrona hasičů, ale také kominíků nebo pekařů. Moravskou Ostravu několikrát zachvátil obrovský požár a socha byla na náměstí poprvé instalována roku 1763 jako poděkování hasičům, kteří tehdy s jedním takovým požárem bojovali. Socha byla původně otočena směrem ke staré radnici, dnešnímu Ostravskému muzeu.

Socha však v roce 1960 zmizela, jelikož šlo o náboženský symbol. Stejně tak zmizel i morový sloup z roku 1702, který již ale opětovně Masarykovo náměstí zdobí.

Socha sv. Floriána pak putovala po různých místech, jednu dobu dokonce ležela v trávě u zámku v Kravařích. V roce 1990 byla přistavena ke kostelu v Hrabůvce. Až roku 2008 došlo k zrestaurování sochy a jejímu opětovnému umístění na Masarykovo náměstí.

 ***

"11. listopadu svatý Martin přijede na bílém koni."

Tato oblíbená pranostika je připomínkou světce, který vyměnil kariéru římského vojáka za poustevničení v okolí francouzského města Tours a později za biskupskou mitru. A když ke schopnosti ohlašovat zimu přidáme ještě posvícenské hodování a koštování mladých vín, jež bývá s jeho svátkem spojené, je všeobecná obliba a popularita Martina naprosto pochopitelná. Dnes tedy začnu příjezdem sv. Martina, i když na našich slavnostech to bylo k večeru a vlastně vrcholem celé akce na "Masarykáči".

Když jsem pozorovala lidi, s jakým zájmem ty dva jezdce na našem náměstí pozorují a fotí, napadá mě, jestli vůbec vědí, jaká legenda se s Martinem pojí a že on se římským vojákem stal proti své vůli? 

Martin se narodil roku 316 (nebo 317) v římské provincii Panonie ve městě zvaném Sabaria =   Szombathely. Z dnešního pohledu to byl Maďar. Jeho otec byl vysloužilý římský voják a už výběrem jména pro syna naznačil budoucnost, kterou mu plánoval. Martin je totiž odvozen od jména římského boha války Marta a znamená Martovi zasvěcený, Martovi oddaný. Když se rodina přestěhovala z Panonie do severoitalské Pavie, tady se Martin setkal s křesťanstvím a s legendami o poustevnících z Egypta a Sýrie. Oslovily jej natolik, že začal snít o mnišství a poustevnickém životě. Otec byl ale proti a nechal jej v patnácti letech vojáky odvést. Traduje se dokonce, že přísahu skládal spoutaný řetězy.

Přesto plnil vojenské povinnosti, byl povýšen na důstojníka a dokonce přeložen k císařským gardistům. Vojenské povinnosti ho přivedly do Francie. A právě s jeho francouzským působením jsou spjaty legendy, díky kterým je Martin tak populární po celém světě, následně také lidové zvyky, jež se k jeho svátku vážou.

Při návratu z vojenského tábora v roce 335 potkal za mrazivého večera u městské brány v Amiensu spoře oděného žebráka, který jej požádal o almužnu. Martin však u sebe neměl nic, o co by se mohl podělit. Proto vzal svůj velký důstojnický plášť a rozetnul ho mečem napůl. Polovinu pak hodil prokřehlému nuzákovi, aby se aspoň trochu zahřál. 

Podle legendy se Martinovi příští noc zjevil Ježíš Kristus oděný v darované polovině pláště.Také díky této názornosti se scéna rozseknutí pláště stala na dlouhá staletí jedním z nejoblíbenějších námětů sakrálních obrazů. Současně tato příhoda Martina definitivně přiměla k rozhodnutí, aby opustil šiky císařských vojáků a stal se vojákem Kristovým. 

Zdroj: moravskoslezsky.denik.cz, metelka.cz, ostravainfo.cz

Průvod s příjezdem svatého Martina začal u budovy staré radnice v Ostravě, dnes tam sídlí Ostravské muzeum.

 

Za rok přijďte zas!