Dnešní výročí: Poznejte Slezsko - korunní zemi habsburské monarchie

 

1. prosince 1928 – Spojením Moravy a země Slezské vznikla v Československu země Moravskoslezská.   

Současně města Frýdek, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště a Znojmo přestala být podle vládního nařízení č. 174/1928 Sb. z. a n. statutárními městy. Důvodem pro vznik země Moravskoslezské byla nejen relativně malá rozloha českého Slezska, ale také snaha omezit politický vliv zdejších sudetských Němců a těšínských Poláků. Spojení Slezska s Moravou do jedné země vyvolalo protesty slezských Čechů, Němců i Poláků. Nejostřeji protestovali těšínští autonomisté – tzv. „Šlonzáci“, vedení Josefem Koždoněm. 

Brno - hlavní město Země Moravskoslezské

*****

To, že Českou republiku tvoří tři územní celky, se děti učí asi ve 4. třídě (odhaduji). Tak jako se učí vyjmenovaná slova nebo malou násobilku. Je zajímavé, že násobilku si lidé pamatují, snad i ten pravopis ve vyjmenovaných slovech, ale to Slezsko jim nějak "nejde". Nejvíc se divím člověku, že on, i když žije ve Slezsku, neví o tom... Posílá pozdrav z Českého Těšína a napíše - zdravím ze severní Moravy! Slezsko přece není částí Moravy. 😗

Poslední zážitek mám s mladou recepční v našem hotelu v Jeseníkách. V dostupných materiálech jsem se dočetla, že zrovna v té vesnici probíhá zemská hranice Moravy a Slezska, tvoří ji tam řeka. Slečna recepční byla vstřícná, ochotná, bavila se s hosty, na to si nelze stěžovat. Zeptala jsem se na to, jestli oni jsou ještě na Moravě nebo už ve Slezsku, což jako recepční, předpokládám, by mohla vědět. Jenže to byla otázka nad její síly, ona ani nevěděla, na kterou světovou stranu vedou balkony v pokojích... Vždyť ona tam pracuje jen dva roky (!), jak prohlásila. Za tu dobu si nevšimla, když pravidelně kouří na terase, ze které strany ráno svítí slunce. Bohužel, může být hezká, elegantní, asi má i maturitu, když dělá recepční v horském hotelu, ale zařadila jsem si ji do kategorie - poněkud jednoduchá (kulatně řečeno), to se mi nedivte. To, že hostům vydá klíče nebo jim sdělí, co bude k večeři, je podle mne trochu málo. Jaký na tohle máte názor? 

Mapa: klikem zvětši

Země Moravskoslezská na mapě dnešního Česka. Zeleně je vyznačena její moravská část, žlutě slezská část a červeně moravské enklávy ve Slezsku. Hlavním městem bylo Brno a jazykem českoslovenština (také moravština) a němčina.

Vrátím se ke Slezsku. Podrobněji jsem o tom psala ZDE. 

Samostatnou korunní zemí bylo Rakouské Slezsko v letech 1741 až 1918, zemské uspořádaní se ale posléze udrželo i v nově vzniklém Československu až do roku 1928. A do té doby v Opavě úřadoval i slezský zemský prezident, ten poslední se jmenoval Josef Šrámek.

Projděme se jednou z nejmenších korunních zemí habsburské monarchie 

Poslech:

Připravil: Ivan Motýl

Premiéra: 27. 6. 2022

Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu.

„Za monarchie to byla druhá nejmenší korunní země v habsburské říši. Snad proto se tady nepoužíval termín místodržící Slezska, protože držel příliš malou zemičku. Místodržícího nahradil post zemského prezidenta,“ vysvětluje Zdeněk Kravar, vedoucí oddělení pro správu fondů a sbírek Zemského archivu v Opavě.

Poznámka: Záměrně tady uvádím fundovaného pracovníka Zemského archivu v Opavě, aby si někdo nemyslel, že jsem to "zkreslila". 

Ano, v Opavě je Zemský archiv, kde jsem jeden čas byla pečená-vařená a v badatelně jsem strávila dost času. V Opavě se dá i studovat, tohle je budova Slezské univerzity: 

Původně sídlo slezské zemské vlády z roku 1874, dnes Slezská univerzita. Dole je ten komplex budov celý: 

 Sídlo slezské zemské vlády z r. 1874, dnes Slezská univerzita: 

Dobový historický snímek budovy. 

Na snímku studenti směřují do "své školy". 

Slezský zemský sněm, neboli slezský parlament. Tudy kráčeli do sněmovního sálu slezští poslanci. Vpravo je původní vrátnice. 

„Pro Habsburky byla ztráta Slezska s centrem ve Vratislavi těžkou ranou, neboť to byla jedna z nejbohatších zemí monarchie,“ vypráví historik v audio ukázce a připomíná výrok Františka Štěpána Lotrinského, manžela císařovny Marie Terezie: „Raději Turky před Vídní, raději odstoupit Nizozemí Francii, raději jakýkoliv ústupek ve prospěch Bavorska než se zříci Slezska.“

Stalo se. Po roce 1742 zůstalo Marii Terezii pouhých třináct procent z někdejšího Slezska: Těšínsko, Opavsko, Krnovsko a Jesenicko. A cesta z Opavy do Těšína náhle vedla přes nepřátelské území, neboť i takzvané Hlučínsko se stalo vítěznou kořistí pruských králů. Císařovna ustavila novou korunní zemi s názvem Rakouské Slezsko a úřady byly z Vratislavi přeneseny do Opavy, nového hlavního zemského města.

Opava napřed dostala královský zeměpanský úřad, ale po správních reformách v monarchii po roce 1848 i zemskou vládu, zemský sněm a slezského zemského prezidenta. Archivář a historik Zdeněk Kravar nás provede galerií slezských prezidentů ve slezském parlamentu, který je dnes sídlem Zemského archivu, poté se vydáme do zemské sněmovny a k majestátní budově Slezské zemské vlády. Třípatrový vládní palác byl dokončen v roce 1874, ale ve vlysu má dnes jiný nápis: Slezská univerzita.

Naše putování pokračuje směrem k Bezručovu náměstí, kde stojí budova Zemského finančního ředitelství ale třeba i Zemského ředitelství pošt. Z náměstí zamíříme ke Slezské zemské nemocnici a posléze na hřbitov. Jak také jinak, věčným „slezským spánkem“ tam dřímá řada osobností korunní země Slezsko a místo svého posledního odpočinku mezi nimi našel i jeden ze slezských prezidentů Olivier Marquis de Bacquehem. 

Zdroj: vltava.rozhlas.cz, Wikipedie