Píseň Tichá noc vznikla v zapadlé vesničce v Alpách

 

K Vánocům patří hudba. A také písně, některým se říká koledy. Když se vás zeptám, která je vaše oblíbená vánoční píseň, co odpovíte? Možná záleží na tom, kolik je vám let nebo jaké vánoční tradice dodržujete a jestli zpíváte nebo posloucháte koledy. Děti často odpoví - Rolničky, rolničky... A vás napadne která? Když jsem byla na vánočních trzích, tam hráli "Chtíc aby spal" a "Pásli ovce Valaši". Na pódiu byly děti z MŠ Varenská se svými p. učitelkami a jejich vystoupení bylo milé. Lidé se u stánků většinou zastavili, vedle se točilo velké ruské kolo, uprostřed vysoký strom laděný do zlatova - v podvečer byla na náměstí pěkná atmosféra. To ale bylo v době, než napadlo tolik sněhu, naštěstí, to by asi nešlo. Tichou noc jsem zatím neslyšela. Tak si ji připomeneme. 

Tichá noc patří k nejslavnějším vánočním písním světa. Vznikla možná tak trochu z nouze. Jedna z nejslavnějších vánočních koled Tichá noc poprvé zazněla v kostele v rakouském Oberndorfu u Salzburku na Štědrý večer v roce 1818. Její slova, oslavující kouzlo magické zimní noci s oblohou plnou hvězd, se ale objevila na papíře už o dva roky dříve. Bylo to o 100 kilometrů jižněji v Tauernských Alpách.

Mariapfarr je malé městečko pod Tauernskými Alpami

Paní Annamarie Leitner-Koubková je průvodkyně ve farním muzeu Mariapfarr.

 

Samozřejmě, že v expozici farního muzea mají i betlém.

 

Je tam expozice věnovaná Josefu Mohrovi a Tiché noci.

 

Tuto pamětní desku mají na budově muzea v Mariapfarru.

 

Mladý Joseph Mohr v roce 1818 sloužil jako pomocný katolický kněz ve Oberndorfu nedaleko Salzburgu. Právě tam se seznámil s učitelem Franzem Xaverem Gruberem, který v místním kostele svatého Mikuláše hrál na varhany. Spřátelili se. 

O Štědrém večeru v roce 1818 prý Mohr navštívil Grubera v sousedním Arnsdorfu a přinesl s sebou onen text - a žádost, aby k němu učitel složil hudbu. Píseň tak mohli zahrát už za pár hodin na půlnoční. Oberndorfské varhany byly poničeny, Gruber tedy vymyslel melodii pro kytaru a chór. Vánoční "hit" spatřil světlo světa.

Zkusme si představit dva tisíce metrů vysoké hory, kamenitá políčka, pastviny, lesy, blátivé cesty a v zimě sněhu po kolena, někdy i po pás. Do této drsné krajiny v podhůří Tauernských Alp – do zapadlé vesničky Mariapfarr – přišel v roce 1815 Joseph Mohr pracovat jako pomocný farář.

Text Tiché noci vznikl právě tady ve zdech bývalé tvrze a později farnosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Teprve v roce 1995 se v archivu našel rukopis, ze kterého bylo jasné, že text napsal Joseph Mohr o dva roky dříve, než se vánoční píseň poprvé hrála.

Pracovní místo v bytě Grubera, Arnsdorf

Městečko Mariapfarr má přibližně dva tisíce stálých obyvatel. Místní jsou na stopu svého městečka ve světové hudební a duchovní historii hodně pyšní.

Ve farním muzeu jsou vystavené svaté obrázky, monstrance a sochy. Josephu Mohrovi patří jen dvě místnosti. Jedna z nich byla pokojem pomocného kněze.

Je v nich klekátko, několik vitrín a panelů s obrázky autorů slavné koledy a také betlém. Původní zařízení komůrky Josepha Mohra se nezachovalo. Tady před dvěma sty lety asi text Tiché noci při svíčce psal.

Joseph Mohr se narodil v Salzburku jako nemanželské dítě. Matka byla pletařka, otec voják. S pomocí mecenáše ale vystudoval a stal se knězem. Za své první působiště si v roce 1815 zvolil ves Mariapfarr. Proč chtěl ale právě sem?

„Joseph Mohr věděl, že v Mariapfarru žije jeho dědeček. Bydlel v chalupě v údolí. Ta tam stále stojí, ale dnes je v soukromém vlastnictví,“ vysvětluje průvodkyně ve farním muzeu Annemarie Leitner-Koubková. „Joseph Mohr chtěl poznat svého dědečka, protože otce - vojáka a dezertéra – nikdy neviděl. Proto požádal, aby po vysvěcení mohl jít na svou první farnost právě do Mariapfarru.“ 

Dlouho s dědečkem ale nepobyl. Jeho vlastní rukou je ve farní knize zemřelých vyvedený zápis o dědečkově skonu v roce 1816.

Je možno říci, že za nápěv vděčí slavná koleda Mohrovu chatrnému zdraví. Joseph Mohr měl v Mariapfarru těžkou službu. Jako pomocný kněz musel být ve dne v noci připravený vyrazit za farníky, když pro něj poslali. Zdejší studené počasí se podepsalo na jeho zdraví.

Údolí pod Tauernskými Alpami říkají místní lidé někdy rakouská Sibiř. Počasí tu v zimě dokáže být někdy opravdu kruté. Josepha Mohra trápily potíže s plícemi. Nechal se proto přeložit do nížiny, do vesnice Oberndorf severně od Salzburku.

Tam se právě setkal s varhaníkem Hansem Xaverem Gruberem. Spolu pak na Vánoce roku 1818 poprvé v kostele zazpívali koledu Tichá noc, která se po mnoha letech stala slavnou. "Stille Nacht, Silent Night". 

O něco později se píseň zalíbila opraváři varhan Karlu Mauracherovi. Ten ji představil doma v Zillertalu, kde působily pěvecké rodiny Straussových a Rainerových, které ji proslavily. Rainerovi zpívali i v bohatých šlechtických rodinách a Tichou noc si od nich vyslechl dokonce i císař František I. nebo ruský car Alexandr I.

V roce 1839 Tichou noc právě tato rodina poprvé zazpívala i během svého několikaletého "turné" v Americe. Tam ji pak převzali členové některých amerických církví a věhlas písně vzrůstal. V polovině 19. století byla melodie upravena do podoby, v níž se hraje v současnosti, a též některé její sloky přeložili do angličtiny.

V té době byl už autor textu Mohr po smrti. Zemřel již v roce 1848 v 56 letech poté, co se nachladil, když šel dát umírajícímu poslední pomazání. A ačkoliv se vědělo, že autorem melodie je Gruber, velké slávy se ani jeden z nich nedočkal. Mimochodem, v roce 1995 byl objeven dlouhá léta ztracený Mohrův rukopis s písní.

Škola a hrob Josepha Mohra ve Wagrainu

Tichá noc byla přeložena do více než 140 jazyků. Do českých zemí se skladba dostala už kolem poloviny 19. století.

Vánoční koleda- Tichá noc (Silent night)

zdroj: YouTube.com 

 

Tichá noc, přesvatá noc,
v spánku svém dýchá zem.
Půlnoc odbila, město šlo spát,
zdřímli dávno i pastýři stád,
jen boží láska ta bdí,
jen boží láska ta bdí.

Tichá noc, přesvatá noc,
náhle v ní jásot zní.
Vstávej, lide můj, tmu z očí střes,
v městě Betlémě Bůh zrozen jest.
Z lásky se člověkem stal,
z lásky se člověkem stal!

Kostel svatého Mikuláše, kde Tichá noc poprvé zazněla, už neexistuje. Na jeho místě nyní stojí Kaplička Tiché noci. 

 

Tak si Tichou noc na závěr poslechněme: 

 

 

Četli jste o tom, jak Tichá noc v zákopech 1 sv. války udělala zázrak?

O síle písně, která není klasickou náboženskou skadbou, ale spíše srdcovou záležitostí obou autorů, vypovídá i epizoda z první světové války. Tahle událost vešla do dějin jako Vánoční příměří a píseň Tichá noc v ní hraje hlavní roli.

Bylo to v roce 1914. Válečný konflikt, který se později ukázala jako do té doby nejkrvavější válka všech dob, trval už několik měsíců. Na západní frontě proti sobě stáli Němci a Britové. Nedaleko belgického města Ypry byly zákopy nepřátel někdy jen 100 metrů vzdáleny. Vojáci často své protivníky dobře znali. Ze zákopů v tom čase zněly i koledy a Tichá noc se zpívala na obou stranách konfliktu. A v této sváteční atmosféře jeden z německých vojáků neozbrojen vyšel na území nikoho a vyzval své nepřátele, aby společně oslavili Vánoce. Stalo se. Britové i Němci, do té doby krvelační soupeři, si začali vyměňovat drobné dárky, zpívat společně, slavit a modlit se. Dokonce prý spolu hráli i kopanou.

Válka se po svátcích proměnila v peklo, které trvalo až do roku 1918, ale vzpomínka na vánoční zázrak, kde svou roli sehrála právě i píseň Tichá noc, tu zůstala.

Zdroj: radiozurnal.rozhlas.cz, YouTube, mylosthat.com