Vzpomínka na malířku Vánoc - 130 let Marie Fischerové-Kvěchové

 

Nevím, jestli je někomu jméno této naší malířky známé. Tipuji, že mladší ročníky ji ani neznají. Ale uvažte, jestli známe pana Josefa Ladu nebo Mikoláše Alše, i tato paní si zaslouží naši pozornost. Kdy jsem ji zaregistrovala já? Kdysi každý člen naší rodiny četl nějaký časopis a moje babička si kupovala "Naši rodinu". Opravdu příznačný název. A zjistila jsem, že časopis stále vychází.

Tak tenkrát časopis vypadal a pamatuji, že právě v tomto týdeníku se několikrát objevil článek o paní "MFK", jak se podepisovala. A ty její obrázky mi učarovaly. 👍

Milovníci a znalci výtvarného umění dobře vědí, o kom je řeč, dalším připomeneme, že česká malířka a ilustrátorka Marie Fischerová-Kvěchová (24. března 1892, Kutná Hora - 2. června 1984, Černošice) je takový "Josef Lada v sukni". V letošním roce by paní malířka "oslavila" 130 let od narození a já jí na blogu věnuji k výročí místo.

O Marii Fischerové-Kvěchové

 

·         Marie Fischerová se narodila 24. 3. 1892, zemřela 2. 6. 1984 ve věku 92 let   

·         Narodila se v Kutné Hoře, v rodině c. k. berního inspektora Otomara Kvěcha a jeho manželky Marie, rozené Zavačové.

·         Studovala v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, kde jejími profesory byli například Jakub Schikaneder či Jan Preisler, poté absolvovala roční studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na Colarossiho akademii.

·         16. 11 1915 se provdala za lékaře Jana Fischera.

·         Díky manželovu povolání se dostala do prostředí nemocnice a vznikaly její první kresby novorozenců.

·         V roce 1933 se manželé přestěhovali do vily Sacrabonie v Černošicích.

·         V meziválečných letech byla vyhledávanou autorkou knih pro děti.

·         Po roce 1948 a zákazu publikování se věnovala portrétování rodinných příslušníků, přátel a známých.

·         Kromě světa dětí byly malířčinou inspirací příroda, svoji zahradu a okolí rodinné vily mnohokrát zachytila v kresbách a akvarelech.

·         Dokud mohla, ráda cestovala a navštěvovala etnografické oblasti Čech i Moravy, odkud přivezla mnoho skic lidových krojů. Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Bulharska.

·         MFK je autorkou a ilustrátorkou knih pro děti (především v nakladatelstvích B. Kočího, K. Kožíška nebo E. Fastra) a ilustrátorkou knih jiných autorů (Babička Boženy Němcové, Broučči Jana Karafiáta).

·         Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala i řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách.

·         Vytvářela návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní.

·         Aktivně se podílela na činnosti Zádruhy, družstva umělecké rukodělné výroby, pro které navrhovala především na návrhy dětského svérázového odívání.

·         Za své dílo byla oceněna Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925.

·         Její tvorba se dodnes šíří pomocí pohlednic, které jsou cenným sběratelským artiklem.

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/marie-fischerova-kvechova-hlavu-vzhuru-furt-se-de-aneb-umlcena-autorka-jejiz-ilustrace-stejne-vychovaly-generace/

• Po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (profesoři Jakub Schikaneder či Jan Preisler) MFK absolvovala studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na akademii Colarossi (od r. 1881 zde studovala Zdenka Braunerová)…
• V nemocnici, díky povolání manžela – lékaře, začala MFK s prvními kresbami novorozenců…
• 
• Od roku 1933 se svou rodinou (3 děti) žila MFK ve vile Sacrabonie v Černošicích…
• Ve sbírce MFK nalezneme celou řadu unikátů – např. i sběratelsky velmi cennou plstěnou panenku „Lenci“, která má ručně malovaný obličej vystihující její povahový rys (od r. 1928 se na její výrobu zaměřila italská rodinná firma Lenci se sídlem v Turíně, nejznámější evropský výrobce textilních panenek)…
• Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, nejraději na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Rumunska…
• MFK se aktivně podílela na činnosti družstva umělecké rukodělné výroby Zádruha, pro které navrhovala dětské odívání…

Do paměti několika generací se otiskly roztomilé obrázky dětí, zvířátek i postav z vystřihovacího betléma. 

Mnozí možná skládali kostičky s pohádkovými motivy Popelky nebo Budulínka. Poslouchejte on-line po dobu pěti týdnů po odvysílání.

Její vystřihovací betlém zdobí dodnes mnohou sváteční domácnost a slabikář Poupata těšil generace dětí školou povinných, ale ještě více možná působil radost těm, kteří už vzdělávací systém dávno opustili.

Marie Fischerová Kvěchová byla nejen oblíbenou ilustrátorkou, ale také autorkou řady pohlednic. Narodila se jako vytoužené dítě do rodiny c. k. berního inspektora v Kutné Hoře v březnu 1892. Posléze se přestěhovali do Prahy, kde jako nejmladší studentka absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu. Ve výtvarném studiu pokračovala v Paříži. V roce 1915 se provdala za lékaře Jana Fischera, s nímž měla tři děti. Ilustrovala Babičku B. Němcové i Karafiátovy Broučky, kreslila pro Slabikář. Pohlednice s houfy červenolících dětí nebo krojovaná Panna Maria patřily k nejoblíbenějším. Publikovat jí zakázal totalitní režim po únoru 1948. Na její obrázky, stejně jako na tradiční hodnoty, se ovšem nezapomnělo.

V rozhlasovém pořadu jste zváni na vánoční návštěvu u Marie Fischerové-Kvěchové prostřednictvím vyprávění její vnučky Heleny Kratochvílové. Ta na svoji babičku, v jejíž blízkosti žila až do její smrti v roce 1984, vzpomíná: „Babička byla malá, drobná osoba, vysílající úžasnou, optimistickou energii, nikdy ne zapšklá. Samozřejmě, že musela mít v sobě  různé zásahy doby, ale vždycky šla dál. Jak říkala moje máma: ‚Furt se de…‘“ 

 

Proslulá vila Sakrabonie

 

  

Autoportrét paní MFK

Černošická vila Sakrabonie byla po desetiletí středem společenství jedné z větví rodiny Fischerových. Těch, kteří v Libčicích nad Vltavou vybudovali prosperující cihelnu a prosluli jako první a největší česká firma, věnující se složité výstavbě továrních komínů a komínů s vodojemy. 

Po únoru 1948 byly podniky Fischerových znárodněny. 

Marii Fischerové-Kvěchové bylo následně zakázáno veřejně prezentovat svoji tvorbu a byla dokonce označena za vládní malířku první republiky, což bylo myšleno hanlivě, ale v podstatě to bylo ocenění a poklona. 

Autorčiny knihy musely zmizet z veřejných knihoven i antikvariátů. Tisíce výtisků se tak listovaly jen v domácnostech a dětská očka a přesto krása a něha vtělená do ilustrací MFK přečkala.

 

Proslulá vila Sakrabonie

 

Černošická Vila Sakrabonie byla po desetiletí středem společenství jedné z větví rodiny Fischerových. Těch, kteří v Libčicích nad Vltavou, vybudovali prosperující cihelnu a prosluli především jako první a největší česká firma, věnující se nejednoduché a složité výstavbě továrních komínů a komínů s vodojemy.

Po únoru 1948 byly jako vše, i skvělé podniky Fischerových znárodněny.

Marii Fischerové-Kvěchové bylo následně příznačně pro onu temnou dobu, zakázáno veřejně prezentovat svoji tvorbu a byla dokonce označena za vládní malířku první republiky (myšleno hanlivě, tehdy, dnes jednoznačné ocenění a poklona).

A následky byly typické. Autorčiny knihy musely zmizet z veřejných knihoven i antikvariátů. Ale marná snaha kulturtrégerů té doby. Tisíce výtisků se listovaly ve statisících domácností, téměř jako kulturní samizdaty a dětská očka a mysl namísto zgajšaltované kultury socialistického realismu, oslovovala a vychovávala krása a něha vtělená do ilustrací Marie Fischerové-Kvěchové dál. A hlouběji. Ať „souzi“ chtěli sebevíc, bohatá ilustrátorská činnost autorčina měla dál mimořádně silný vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací.

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/marie-fischerova-kvechova-hlavu-vzhuru-furt-se-de-aneb-umlcena-autorka-jejiz-ilustrace-stejne-vychovaly-generace/

 

 

 

 

 

 

 

Autorské knihy:

• Našim dětem, 1916
• Denní život batolátka, 1920
• Hračky malé Manči, 1922
• Památník našeho děťátka, 1922
• Poupata, 1929
• Můj památníček II., 1932
• Našim dětem, 1933
• Naše koledy, 1937
• leporelo Paci, paci pacičky, 1938
• leporelo K Ježíškovi, 1941
• Pro naše mámy a děti, 1943
• Můj památníček III, 1972

  Ilustrace knih jiných autorů:

• J.V. Sládek:Skřivánčí písně, 1923
• F. Procházka: Obžínky, 1924
• J. Dostál: Školákova první knížka, 1930?
• L. Mašínová: Malá máma, 1939
• B. Němcová: Babička, 1940
• Jan Karafiát: Broučci, 1941
• Karel Sabina: Prodaná nevěsta, 1945
• Šípková Růženka, 1992

Zdroj: vltava.rozhlas.cz, Wikipedie