K poslechu i četbě

sobota 28. ledna 2023

Deprese není lenost ani "blbá nálada"

 

Článek byl z větší části nachystán už hned po Vánocích. Jak jde čas a života běh, pořád je "něco" a většina lidí ví, o čem mluvím. Tvářit se, že "to" neexistuje, neznamená, že to nepostihuje značné procento obyvatel... a jejich kvalitu života. A s nimi ty nejbližší, i spolupracovníky (například). Ono totiž být vrbou, je sice "krásné", ale jak jsem zažila, i tohle má své meze.

Nejkratší dny roku a období svátků, chystání a nekonečné nákupy máme sice za sebou, ale nahromadily se naše vnitřní pocity, takže právě nyní se mohou objevovat „zimní“ deprese. Přechodné pocity smutku nebo bezradnosti mohou postihnout každého. Prý je to "fenomén moderní doby". A není už "tajemstvím", že dostat se k psychiatrovi, hlavně po covidu, je něco jako např. k zubaři. V Praze to asi neplatí, ale republika není jen Praha.

Před měsícem byly Vánoce, kdy je vše nablýskané, snaha mít vše co nejlepší, celkově toto období působí dojmem "šťastných a natěšených lidí". Záměrně píši "působí dojmem". Vánoce jsou sice krásné, ale hodně působí na naši citovou stránku – ať už máme rodinu nebo jsme sami. Mnozí lidé během Vánoc určité stavy deprese pocítili. Domnívám se, ba ne, jsem přesvědčena, že to je pravda. V posledních letech od některých lidí slýchávám, že by ty svátky nejraději "zrušili". Čím to asi je? Možná i tím, že vánoční kampaně nás tlačí do radostné nálady a pokud radost z nejrůznějších důvodů nepociťujeme, může se o to více dostavit skutečná deprese.

Všemu napomáhá i zimní období – tedy krátké dny a dlouhé noci. Je málo slunečního svitu. A to je stav, kdy máme sklony k depresivním náladám snad všichni. Ale pro vznik skutečného onemocnění je potřeba mít i určité dispozice, které se mohou právě nyní spustit. A pak si pustíte televizi, že "jako" přijdete na lepší myšlenky, na některých kanálech pravidelně samé "krváky", tak to přepnete na zprávy nebo čtete na internetu (často stačí ty komentáře!) a to vás také nepovznese.

Šťastný je ten, kdo depresi nepoznal. V práci jsem se párkrát setkala s kolegyněmi, které občas řekly: "mám depku". Nevím, jestli ji opravdu měly nebo tím někdo vysvětluje svůj momentální nezdar. Možná měly špatnou náladu. Od jisté doby se uchytil termín "blbá nálada". Chmury pociťujeme všichni, ale deprese je už závažnější. Když jsem četla nebo slyšela, co deprese může způsobit a jak se těžko žije s depresí, rozhodla jsem se, že něco k tomu vyberu na blog. V článku jsou i odborné výrazy, které se dají vyhledat.

Většina zdrojů depresi popisuje jako závažnou poruchu nálady, nejen špatnou náladu, která trvá dlouhou dobu a projevuje se v běžném životě. Tato definice je blízká většině lidí s touto diagnózou, jejichž příznaky a diagnózy byly zaznamenány.

Tato definice se však nehodí pro všechny. Jsme jedineční a je důležité si uvědomovat, že každý člověk bojující s depresí má různé příznaky a může mít různé spouštěče.

Tento článek se pokouší podat celkový přehled toho, co vlastně deprese jakožto porucha je, možných spouštěcích faktorů, běžných příznaků a možností léčby.

Deprese je jedna z nemocí spadajících do kategorie „duševní choroby“. Slovo deprese pochází z latinského depressare a slova deprimere, které v klasické latině znamená „tlačit dolů“.

Označuje tak pocit těžkosti nebo potlačené pocity, nebo prostě sklíčenost. 

Může se objevit v jakémkoli věku, od dětství po pokročilý věk. Primárně ovlivňuje emoční a myšlenkové procesy člověka a zahrnuje řadu příznaků, ale hlavní nebo běžné příznaky jsou:

  https://www.superionherbs.cz/wp-content/uploads/deprese-info-grafika.jpg

Může mít také závažné projevy, jako je psychóza, a zároveň se mohou objevovat i somatické změny nebo fyzické příznaky. Při depresi většinou pozorujeme vysoký výskyt úzkostných a panických poruch.

Ovlivňuje gastrointestinální soustavu (žaludek a zažívací trakt), imunitu a způsobuje dokonce i hormonální nerovnováhu.

Mezi běžně uváděné příznaky deprese patří poruchy spánku, změna chuti k jídlu, pocity viny, nedostatek sebeúcty nebo sebevědomí, snížená schopnost rozhodovat se, smutek, neschopnost myslet jasně nebo narušená kognice. Pod pojem kognice můžeme zahrnout: 

Vyšší výskyt deprese je pozorován u žen než u mužů. Toto jsou některé běžně uváděné znaky (některé už byly uvedeny): 

  • Špatná nálada
  • Nedostatek zájmu o činnosti
  • Vyhýbání se společenskému styku
  • Zvýšení nebo snížení chuti k jídlu
  • Nedostatek spánku nebo zvýšená spavost
  • Nadměrné hubnutí nebo přibírání na váze
  • Únava
  • Neklid
  • Potíže se soustředěním
  • Beznaděj
  • Nedostatek sebeúcty nebo sebevědomí
  • Pocity viny
  • Sebevražedné myšlenky
  • Deprese se také může projevovat somaticky nebo fyzicky jako:
  • Chronická bolest zad
  • Křeče v žaludku
  • Nadměrné záchvaty nadýmání
  • Chronická bolest kolen
  • Migréna nebo opakující se záchvaty bolesti hlavy
  • Nechuť k jídlu nebo zvýšená chuť k jídlu
  • Zácpa
  • Trávicí obtíže
  • Gastroezofageální reflux (pálení žáhy, žaludeční šťávy v ústech, kašel, průduškové komplikace...)
  • Zpoždění menstruačního cyklu se silným nebo slabým krvácením
  • Méně známé příznaky deprese zahrnují:
  • Narušení kognitivních funkcí, jako plynulost řeči nebo rychlost zpracování informací
  • Poruchy paměti
  • Sexuální dysfunkce
  • Úzkostné a panické poruchy
  • Fobie
  • Těžkost končetin
  • Citlivost při odmítnutí

Jaké jsou možnosti léčby deprese?

Pro depresi se momentálně zkoumá a vyvíjí několik léčebných strategií. Stručně si projdeme nejběžnější možnosti léčby.

Antidepresiva nebo farmakoterapie

Jde o medikaci, která specificky mění koncentraci neurotransmiterů v mozku, aby zmírnila příznaky deprese. Neurotransmitery jsou často označovány jako chemičtí poslové těla. Jsou to molekuly používané nervovým systémem k přenosu zpráv mezi neurony nebo od neuronů do svalů. Soustředí se především na změnu hladiny serotoninu.

 Většina neurotransmiterů je buď malými aminovými molekulami, aminokyselinami nebo neuropeptidy.

Probíhá také výzkum novějších léků, které se soustředí na dopamin, glutamát, GABA, melatonin a hormon uvolňující kortikotropin.

Mezi zahájením léčby antidepresivy a dosažením reakce je prodleva. Jelikož za depresi není zodpovědný jediný neurotransmiter a jelikož ovlivňuje i jiné systémy, je také obtížné dosáhnout remise pouze pomocí antidepresiv. 

Nefarmakologické možnosti

Toto jsou další metody léčby, které nevyžadují orální medikaci.

  • Psychoterapie: Obvykle zahrnuje terapii a další psychologické techniky, které pracují s kauzativními faktory jako těžké dětství nebo jiné stresující události a řeší je.
  • Elektrošoky/Elektrokonvulzivní terapie: Jde o invazivní proceduru, kdy dochází ke stimulaci mozku elektrickým proudem a odstranění příznaků duševní nemoci. Jelikož je tolik invazivní a může působit amnézii, k léčbě deprese se nepoužívá.
  • Neurostimulační terapie: Zahrnuje hloubkovou stimulaci mozku, transkraniální magnetickou stimulaci, stimulaci bludivého nervu, kdy jsou elektricky stimulovány konkrétní části mozku. Tato léčba je však vyhrazena pouze pro pacienty, kteří nereagují na konvenční léčbu.
  • Doplňková a alternativní léčba

Na tuto oblast se v oblasti léčby deprese aktivně soustředí pacienti i vědci.

Neustále jsou objevovány fytochemické látky neboli sloučeniny pocházející z rostlin s jedinečnými antidepresivními účinky a jsou podrobovány výzkumu efektivity při reálné léčbě. 

Terapie s pomocí léčivých rostlin

Bylinářství, homeopatie, aromaterapie atd. jsou jen některé možnosti léčby. Při depresi přispívají i bdělá pozornost, techniky mysli a těla a tradiční praktiky jako jóga, taj-či a akupunktura.

Co je těžká depresivní porucha?

Jak již bylo zmíněno, deprese má několik poddruhů a podle závažnosti se označuje například jako mírná až střední deprese. Těžká depresivní porucha neboli klinická deprese je stav, při kterém jsou běžné příznaky deprese výrazné a trvají po dlouhou dobu. 

Co depresi způsobuje?

hlava člověka a ozubené kolečka

Příčinné faktory deprese jsou u každého jedince různé. U některých může jít o konkrétní spouštěcí faktor, a když jsou mu vystaveni, prožívají depresi. U některých to může být zásadní životní událost.

Je zajímavé, že někteří lidé prožívají depresi od dětství bez spouštěcích faktorů a ta se v pozdějších fázích projeví jako těžká depresivní porucha. Na vině mohou být také určitá onemocnění, obzvláště ta, jejichž součástí je zánět, například artritida.

Zneužívání látek jako alkoholu také může být příčinným faktorem deprese. Kolísání hormonů, obzvláště u žen, může spouštět depresivní chování, jako v případě premenstruační dysforické poruchy a poporodní deprese. 

Teď se budeme věnovat několika příčinám nebo rizikovým faktorům deprese:

1. Stresující životní události

Stresující nebo špatná událost v životě je jednou z nejčastějších příčin nebo rizikových faktorů pro těžší depresivní epizody. Většina studií zdůrazňuje skutečnost, že depresivní pacienti zmiňují vážné ohrožení nebo špatné události před nástupem onemocnění. 

Charakter těchto problémů bývá různý; může jít o něco osobního, jako vztahové potíže, ale i potíže v jiných oblastech, například pracovní nebo finanční.

Bylo zjištěno, že týrání nebo i zanedbávání v dětství zvyšuje v pozdějších fázích života závažnost příznaků deprese. 

Muži zažívají depresivní epizody v důsledku událostí jako rozvod, odloučení a profesní problémy, zatímco ženy více ovlivňují společenské události, jako potíže vycházet s ostatními nebo závažná nemoc nebo úmrtí.

U osob trpících těžkou depresivní poruchou je pozorováno přemítání nad stresujícími událostmi a zvýšená citlivost. 

2. Genetické vlivy

Vedle přístupu „Je to jenom v hlavě!“ je tu i přístup „Je to v genech!“ A na rozdíl od toho prvního, byl druhý jmenovaný přístup podroben vědeckému zkoumání.

U onemocnění jako bipolární porucha a deprese byl zjištěn až 80% vliv genetiky a dědičnosti. Navzájem se ovlivňuje několik genů a k náchylnosti k depresi mohou navíc přispívat faktory z prostředí. 

Vzájemné působení genů však k rozvoji deprese nestačí.

Byly pozorovány genetické poruchy u genů zodpovědných za přenos nebo syntézu neurotransmiterů při depresi a bipolární poruše.

Vliv genetických faktorů na náchylnost k depresi je přibližně okolo 30-40 %

Bylo však zjištěno, že dědičnost genetických faktorů pro depresi je výraznější u žen než u mužů.

3. Určitá onemocnění

Chronická onemocnění mohou dláždit cestu depresi, obzvláště když je ve hře chronická bolest. Například někteří pacienti s artritidou nebo lupusem mají příznaky deprese.

To může být důsledek zánětu nebo stavu chronického onemocnění, které ovlivňuje běžný život, a tím způsobuje nespokojenost, podráždění a negativní pocity.

Onemocnění, která ovlivňují hormony a metabolismus, jako metabolický syndrom, cukrovka, syndrom polycystických ovarií, mohou také působit příznaky deprese.

Bylo také pozorováno, že užívání některých léků, např. chemoterapeutik a antivirotik, navozuje příznaky deprese. 

Největší pozornost se pro léčbu deprese upíná na neurotransmiter „serotonin“, ale vědci se v rámci léčby antidepresivy soustředí i na roli „dopaminu“.

Špatnou náladu nebo depresivní rozpoložení má občas každý a někdy tyto stavy mohou trvat i několik dní. To je běžná součást života. Pomoci dostat se z nejhoršího může i setkání s dobrými přáteli nebo procházka na čerstvém vzduchu.

Jako prevenci depresí je také nutné život dobře vybalancovat. Je potřeba kompenzovat duševní zátěž a vyvětrat si hlavu. Na to je nejlepší aktivní odpočinek, tedy protipól psychické zátěže, kterou jsme měli v práci. Pokud máte špatnou náladu nebo se necítíte v pohodě, můžete si zkusit vyčistit hlavu třeba úklidem, přerovnáním a urovnáním věcí nebo prací na zahradě.

Jako u mnoha nemocí, i u deprese je rozhodující včasná léčba

Jako první krok je možné využít v lékárně některé volně dostupné přírodní preparáty na bylinné bázi, které mohou v těžké situaci pomoci. Jestliže ale ani po týdnu užívání nepocítíme úlevu, je na čase problém prodiskutovat s praktickým lékařem, který má veškeré kompetence i možnosti tyto stavy léčbou včas podchytit.

Pokud vše řešíme zavčas, může také postačit i psychoterapeutický rozhovor se specialistou, který má s diagnostickou a léčbou deprese zkušenost. Jestliže jsou stavy vážnější nebo se deprese včas nepodchytí, je skutečně na místě vyhledat odbornější léčbu pod vedením psychologa nebo psychiatra. Deprese nepodceňujte.

zdroj: region.rozhlas.cz, superionherbs.cz, rehabilitace.info

6 komentářů:

  1. To je pravda,že deprese není blbá nálada.Moje nejmladší sestra trpí depresema,zdědila je po tatínkovi a když má zrovna špatné období ani tam nejezdíme.Byla před lety v léčebně,ale pořád na sobě pracuje a je bez léků.Pomáhá ji intenzivní pohyb,jezdí na rotopedu a celý rok na kole.
    Měla jsem i kolegyni v práci,ta byla v léčebně půl roku a potom deprese zvládala asi i díky náročné práci,kterou ona milovala.Dělala hlavní účetní.U deprese se střídají lepší a horší období a je zajímavé,že nejhorší je u nich jaro.Já si sama prošla panickou atakou,život s mým manželem nebyl lehký,ale asi za dva roky po braní AD jsem se z toho dostala.Přišly další stresy se synem,ale to už jsem s nimi uměla pracovat.Roky jsem chodila na jógu a teď cvičím doma a medituji.A fakt to pomáhá.
    A jak se říká,co tě nezabije,to tě posílí a to u mě platí.
    Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, v prvé řadě děkuji za podrobný a otevřený komentář. Je vidět, že při léčbě je nutné chodit k lékaři a dodržovat jeho doporučení. To co píšeš - střídání lepších a horších období, není to už maniodepresívní psychóza?
      Nejsi sama, kdo uvádí, že vlastně na depresivních stavech mají podíl naši nejbližší. Bohužel, ti, které milujeme, si kolikrát neuvědomí, co mohou nastartovat. S tím příslovím - co tě nezabije, to tě posílí, naprosto souhlasím.
      Měj Jituš, jen klidné dny bez starostí. ☺

      Vymazat
  2. Hani, vím o čem to je....skončila jsem v plném invalidním důchodu. Neřešenými depresemi to začalo. Víc tu o tom psát nechci. Měj se moc pěkně a přeji Ti hezké dny hlavně v pohodě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, tak to je síla. Chápu, že víc psát nechceš, i tak Ti moc děkuji za sdílnost. Snad i ten článek někomu aspoň trochu pomůže, aby ty své problémy začal řešit.
      Ještě jednou díky za komentář a také přeji pohodové a bezstarostné dny. ☺

      Vymazat
  3. Hlava může být nemocná stejně jako celé tělo. A když se neléčí...
    Hani, měj příjemnou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to pravda, Helenko, duševní zdraví je hodně důležité.
      Děkuji a přeji úspěšný týden. ☺

      Vymazat