Lucas Cranach st. a jeho šest slavných obrazů

 

Dnešní příspěvek bude ryze umělecký. Trochu představí slavného Lucase Cranacha staršího.  Pro cestovatele s uměleckými sklony doporučuji navštívit jednou z nejslavnějších uměleckých galerií na světě. Je to Galleria degli Uffizi, sídlí v italské Florencii. Uvádí se, že to je největší sbírka renesance na světě. Exponáty (obrazy, sochy) jsou tam od antiky po baroko. Je to tak rozsáhlé, že za jednu návštěvu nejste schopni uvidět úplně všechno. Ale tento pocit má člověk ve většině světových galerií. Je to jedno z nejstarších muzeí v Evropě. 

 

Palác galerie Ufizzi se zrcadlí na hladině řeky Arno

Je v paláci, který nechali v roce 1560 vybudovat Medicejové, rod, který zde dlouhou dobu vládl. V Ufizzi jsem se s Lucasem Cranachem starším setkala poprvé. Jméno jsem znala, ale poprvé jsem tady viděla jeho obrazy. Je tam i jeho autoportrét: 

 

Lucas Cranach starší, autoportrét (1550), Galerie Uffizi 

Lucas Cranach starší (4. října 1472 Kronach u Bamberka – 16. října 1553 Výmar) byl německý renesanční malíř, rytec a dřevorytec. Byl ve své době úspěšným dvorním malířem saských kurfiřtů a přítelem některých humanistických vzdělanců i náboženských reformátorů.

Narodil se v početné rodině jako Lucas Sünder a vyučil se patrně u svého otce, který je v soudních dokumentech v hornofrancké obci Kronach z roku 1495-1497 označován jako Hans Maler (Hans - malíř). Jméno Cranach přijal později, podle svého rodiště (Lucas z Kronachu).

Dodejme, že nebývalý zájem ostravského a očekávaný zájem pražského publika o Cranachovo dílo není ničím ojedinělým. Naopak, jak nám s velkým nadšením a radostí oznamovala kurátorka Sbírky starého umění NG, paní Olga Kotková, dá se říci, že Evropu v posledních letech ´postihla´ doslova ´cranachománie´. Výstavy na toto téma už proběhly, a také s velkým úspěchem ve Frankfurtu nad Mohanem, Londýně, Bruselu, Paříži i v Římě.Na většinu těchto přehlídek dokonce NG půjčila své obrazy z Cranachovy kolekce. Je to celkem logické, protože renesance zájmu o Cranachovy malby souvisí s tím, že všude jeho obrazy  podmaňují diváky svým půvabem, svojí zdánlivou jednoduchostí a atraktivními, často humorně podanými náměty. Přízeň publika si získává i samotná osobnost Lucase Cranacha staršího. Byl to totiž, ve své době, mimořádně úspěšný umělec i taktik a diplomat. Uměl nejen skvěle malovat, ale vedl i velkou malířskou dílnu, podnikal a udržoval čilé společenské styky a dokonce se přátelil i s hlavním exponentem německé reformace Martinem Lutherem. A zvládl to bez problémů. Dokonce dokázal svým uměním překlenout i zášť mezi mocnými, která jinak postihovala všechny a vše. Úspěšně pracoval i pro největšího odpůrce Lutherova učení, pro Albrechta Braniborského. Cranachovi se prostě zdařilo to, co málokomu – jeho práce byly žádané a ceněné už v době jejich vzniku. A neméně žádané a ceněné jsou i nyní, o půl tisíciletí později. 

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/lucas-cranach:-%C2%B4zehnajici-jezulatko%C2%B4-ve-sternberskem-palaci-ng-v-praze-aneb-muze-za-to-ostrava-/

Některé Cranachovy obrazy byly u nás k vidění na výstavách, např. ve Šternberském paláci v Praze, ale také v Ostravském muzeu! Tehdy zaznamenali nebývalý zájem ostravského publika o Cranachovo dílo, ale to se dalo čekat. Dokonce se tehdy mluvilo o tom, že Evropu v posledních letech ´postihla´ doslova ´cranachománie´. Zájem o Cranachovy malby souvisí s tím, že často volil i humorně podaně náměty. Zajímavá je i samotná osobnost malíře. Byl to totiž, ve své době nejen mimořádně úspěšný umělec, ale i taktik a diplomat. Uměl skvěle malovat, vedl velkou malířskou dílnu, vedle toho provozoval lékárnu a tiskárnu, vlastnil několik domů a pozemků. Nemalé příjmy nebo funkce radního mu zaručovaly postavení váženého občana města Wittenberg. Udržoval čilé společenské styky a dokonce se přátelil i s hlavním představitelem německé reformace Martinem Lutherem. 

***

Z bohatého Cranachova díla jsem vybrala šest obrazů:

  

Lucas Cranach starší a dílna, Cizoložnice před Kristem, po 1537, olej, desková malba, 86.5 x 121 cm.   

Fotografie © 2015 Národní galerie v Praze

K rozšířeným "moralitám" reformační doby patřila scéna s cizoložnicí před Kristem. Z Cranachova okruhu se dochovalo několik desítek obrazů námětu Kristus a cizoložnice podle evangelia sv. Jana, kde Kristus píše prstem na zem slova „kdo z vás je bez viny, ať první hodí kamenem“. Rozšíření tématu ve výtvarném umění v reformačním Sasku se přičítá především Lutherovi: 1531 ve Wittenbergu reformátor kázal o Kristovi a cizoložnici. Charakter pražského obrazu Cizoložnice před Kristem výrazně pozměňují pozdější zásahy v dolní části - domalována je levá ruka muže s kladivem vlevo, draperie a levice Krista (na ostatních verzích drží Kristus hříšnici za ruku) a pravá ruka ženy. Tyto partie byly přemalovány a místa domalována v souvislosti s poškozením obrazu. I když jsou domalby provedené v barokním stylu, s původní malbou vytvářejí působivý celek. 

 

Lucas Cranach starší, Zákon a milost, 1529, olej, desková malba, 72 x 88.5 cm.  

Fotografie © 2015 Národní galerie v Praze

 

 

Lucas Cranach starší, Žehnající Jezulátko, ca. 1520, olej, desková malba, 53.1 x 30.3 cm.  

Fotografie © 2015 Národní galerie v Praze

 

 

Obraz „Žehnající Jezulátko i Kristus Trpitel“, byl po zrestaurování poprvé vystaven v Ostravském muzeu. Velkou zásluhu na tom měla i paní PhDr. Jiřina Kábrtová, dnes již bývalá ředitelka našeho muzea. Doufám, že i nový pan ředitel bude podporovat výstavy, za kterými bychom jinak museli stovky kilometrů, hlavně do ciziny.

Ve sbírce Národní galerie v Praze se nachází soubor asi dvaceti deskových obrazů, které lze spojit s činností Lucase Cranacha staršího a jeho dílny. Většina těchto maleb je v galerii vystavena, některé jsou uloženy v depozitářích – to byl i případ oboustranně malované desky s žehnajícím Jezulátkem a Kristem Trpitelem. Obě témata – žehnající dítě Ježíš s křížem a Kristus Trpitel – patřila k oblíbeným námětům luteránské reformace, jež zdůrazňovala úlohu Ježíše jako vykupitele dědičného hříchu.

 

Kristus Trpitel, kol. 1520 - na výstavě v Ostravském muzeu v r. 2014

 

 

Nechte maličkých přijíti ke mně, po r. 1550, rozměry 54x74 cm, dřevo lipové, olej, NG Praha

 

Námět Nechte maličkých přijíti ke mně se v deskovém malířství předreformační doby neobjevuje. Velké rozšíření tohoto námětu brzy po nástupu reformace se dává do souvislostí s dobovou polemikou Martina Luthera a jeho stoupenců s novokřtěnci (anabaptisty), kteří odmítali křest dětí. Luther proti názorům anabaptistů vystoupil vícekrát, mimo jiné v letech 1522, 1537-1538. Zobrazení Krista jako přítele dětí se zároveň dotýká zdůraznění role rodiny a Lutherovo odmítání celibátu. 

 

Lucas Cranach starší, Starý pošetilec, cca. 1530, olej, desková malba, 38 x 25 cm.  

Fotografie © 2015 Národní galerie v Praze

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, studiumartiummagazin.cz, Ostravské muzeum, Wikipedie