Špačci a skřivani nám přinášejí jaro

Tedy pro upřesnění, astronomické jaro samozřejmě ještě není, ale ten pocit jara už zažíváme. Slunečné dny a jarní teploty posledních dní probouzí sněženky a zlepšují náladu nejen lidem, ale i ptactvu. Po dlouhém čase je tu příspěvek do rubriky "Hlas pro tento den". Dnes tady švitoření špačka uslyšíme. U nás moc ptáčků zpěváčků není, možná je to životním prostředím, které je poznamenáno průmyslem. Jenže dříve tady toho průmyslu bylo určitě více a ptáci tu byli v hojném počtu. Ale aspoň tu máme kavky, nějakého kosa a když plodí naše třešeň, tady je špačků... Špaček je zajímavý tím, že podle tabulky odlétá až v listopadu a přílet tu je zaznamenán v únoru. Vždyť mu to ani nestojí za tu cestu 😊, ale příroda jistě ví, co dělá. První a menší skupinky špačků se u nás letos objevují od konce února a nyní se dá očekávat, že pokud vydrží předjarní počasí, tak nastane hromadný přílet nejen špačků, ale i skřivanů, konipasů, drozdů zpěvných a holubů hřivnáčů. 

 

Skřivan polní v letu. 

  

Skřivan polní je velký 18 cm a poznáte ho podle toho, že zpívá nad polem při třepotavém letu, takřka na jednom místě. Od dubna do července hnízdí dvakrát až třikrát v polích. Hnízdo má vždy na zemi v zemědělských plodinách. Mladí skřivani opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí létat a ukrývají se porostu v okolí hnízda. Skřivani živí mláďata hmyzem a v dospělosti semeny různých plevelů. 

 

 „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout!“

Tuto pranostiku zná každý, ale je potřeba vysvětlit, jak to vzniklo.

Střední doba příletu na jižní Moravu připadá na 24. února. Přitom známá pranostika spojená s 2. únorem hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Mezi lidmi však mohlo dojít k omylu, protože mohlo jít o chocholouše, je mu podobný. Jaká je vlastně historie této pranostiky?

Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka „Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich“ z roku 1457. V té době byl užíván tzv. juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín.

Bohužel nemáme přesné informace o tom, jak se měnilo klima během posledních 500 let. Je možné, že jaro v tehdejších časech začínalo o 14 dní dříve, vždyť je známo, že Karel IV. už jedno století před první zmínkou o této pranostice úspěšně zakládal ve středních Čechách vinice.

 

 

Špaček obecný je menší než kos, měří 20 až 22 cm. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, které mají vletový otvor o průměru nad 5 cm. Ihned po příletu obsazuje hnízdiště a intenzivně zpívá. Jeho zpěv je směsicí hvízdavých a vrzavých tónů. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu.

 

Na polích, kde vznikají kaluže z roztátého sněhu, se objeví i čejky chocholaté - bahňáci, kteří u nás hnízdí na vlhkých loukách nebo na podmáčených polích. Každým dnem bude přilétat více ptáků a nejvíce jich bude vidět kolem rybníků a vodních toků. Zde totiž nacházejí nejvíce potravy v podobě vodního hmyzu a rostlin.

Z vodních ptáků přilétají na hnízdiště jako první rackové chechtaví, poláci velcí a chocholatí, potápky roháči a husy velké. Naopak, k severu a severovýchodu se vydají u nás zimují husy polní a běločelé, brkoslavi severní, havrani polní a kavky.

Přílety a odlety stěhovavých ptáků seřazené podle abecedy. Každý si může v tabulce najít ptáčky, které ve vašem bydlišti pravidelně jsou. U každého stěhovavého ptáka je uvedený měsíc odletu do teplých krajin a příletu zpět. Číslovka označuje měsíc v roce.

 

Zdroj: www.porad.cz, www.rozhlas.cz