Korunovační klenoty - symboly moci a prestiže II.

 

Druhý díl seriálu o korunovačních klenotech, I. díl  najdete ZDE. 

Dnes se zaměříme na to nejtypičtější z korunovačních klenotů, což je "koruna". V mnoha jazycích zní podobně, to je dáno tím, že pochází z latinského corona – věnec, řecky κορώνα – věnec, koruna. Jedná se o drahocenný klenot, používaný jako pokrývka hlavy, vyrobený většinou ze zlata a zdobený drahými kameny.

Koruna je používána panovníky jako odznak moci a důstojnosti, a to především v západním křesťanství. Je také symbolem vlády těchto panovníků nad určitým národem nebo územím. Přeneseně proto výraz „koruna“ znamená i samotné království nebo císařství (tzn. prohlásíme-li o panovníkovi, že získal korunu, máme tím na mysli, že společně s korunou získal i nárok na k ní náležející území).

Dnešní díl seriálu se zaměří na anglické korunovační klenoty. V květnu budeme svědky korunovace nového krále Karla III., tak o další informace jistě nebude nouze.

Královské jablko nebo také globus cruciger (lat. sféra nesoucí kříž) je jedním z korunovačních klenotů ve tvaru koule s nasazeným křížem na horní straně. Symbolizuje svět, který je zobrazený glóbem, nad nímž vládne Kristus, symbolizovaný křížem.

 

Karel II. Stuart (1630 – 1685) byl král Anglie, Skotska a Irska.

Jeho otec, král Karel I. Stuart, podlehl svým protivníkům a anglickému parlamentu v občanské válce a byl 30. ledna 1649 popraven. Parlament nejmenoval Karla II. jeho nástupcem, ale dokonce vydal nařízení označující toto jmenování nezákonným. Anglie se de facto stala republikou a země byla řízena Oliverem Cromwellem. Skotsko bylo nezávislým královstvím a tak ho skotský parlament jmenoval 5. února 1649 skotským králem. Karel II. byl korunován jako skotský panovník 1. ledna 1651. Po porážce od Cromwellova vojska 3. září 1651 v bitvě u Worcesteru unikl na kontinent, kde strávil dalších devět let.

Politická krize po smrti Olivera Cromwella roku 1658 vedla k tomu, že byl požádán, aby se vrátil a nastoupil na trůn a byla tak obnovena monarchie. Karel dorazil do Londýna 29. května 1660.

 

Karel II. v korunovačním rouchu

Great Star of Africa (Velká hvězda Afriky)

Tento 530,20 ct diamant přezdívaný také Cullinan I. je největším broušeným diamantem světa. Diamant byl vybroušen do tvaru hrušky a je zasazen do britských korunovačních klenotů, konkrétně do královského žezla. Tento broušený diamant pochází z dosud největšího nalezeného surového diamantu, který se nazývá Cullinan a měl neuvěřitelných 3 106 ct. Diamant byl objeven v Jižní Africe v 11. století a příprava před jeho opracováním trvala více než 6 měsíců. Nakonec byl surový diamant rozřezán na 9 velkých a 96 malých diamantů. 

 

Koruna svatého Eduarda, nejvýznamnější kus mezi britskými korunovačními klenoty.

Korunu tvoří masivní zlatý rám osázený rubíny, ametysty, safíry, granáty, topasy a turmalíny. Stejně jako jeho středověká předchůdkyně má na bocích čtyři tlapaté kříže a čtyři lilie. Uvnitř je vložen sametový čepec s hermelínovým lemem.

Při své korunovaci ji na sobě měla Alžběta II. a koruna byla položena i na její rakvi. 

 

Arcibiskup z Canterbury klade korunu svatého Edwarda na hlavu královny Alžběty II. během korunovace ve Westminsterském opatství (Londýn, 2. června 1953).

 

 

 Královna Alžběta II. a její manžel princ Philip v den korunovace (Londýn, 2. června 1953)

***

 

Vilém I. Dobyvatel, král Anglie a vévoda normandský

Vilém Dobyvatel (cca 1028 – 9. září 1087) byl jako Vilém II. Normanský v letech 1035–1087 normandský vévoda a jako Vilém I. v letech 1066–1087 anglický král. Z anglosaských kronik před Normanským záborem je znám jako Vilém Bastard. 

Roku 1049 se v Eu Vilém oženil s Matyldou, dcerou hraběte Balduina Flanderského. K uzavření tohoto manželství se váže příhoda o tom, že Vilém nejprve musel Matyldu zbít, protože se odmítala vdát za bastarda, potom však souhlasila, protože ji svým činem přesvědčil, že je pevný a vytrvalý ve svých cílech. Matyldě pak měl být Vilém na svou dobu nezvykle věrný. Manželé spolu zplodili devět dětí.

Blanka z Lancasteru byla nejmladší dcera Jindřicha z Grosmontu, prvního vévody z Lancasteru, a jeho manželky Izabely z Beaumontu. Ona a její starší sestra Maud se narodily v Bolingbrokském zámku v Lindsey. Byla anglická šlechtična a dědička. Stala se první manželkou Jana z Gentu a jejich syn Jindřich se stal anglickým králem. 

 

 

Jakub V. (1512 – 1542) byl sedmý skotský král z rodu Stuartovců; syn krále Jakuba IV. a anglické princezny Markéty Tudorovny, manžel Marie de Guise, otec francouzské a skotské královny Marie Stuartovny.

Podle legendy král Jakub V. občas cestoval po Skotsku v přestrojení za prostého muže a někdy prý dokonce sváděl ženy. Pokud by to byla pravda, mnoho lidí by ho však pravděpodobně poznalo podle charakteristických zrzavých vlasů.

Jakub V. měl ve velké oblibě červené oblečení. Během slavností v Paříži roku 1537 tím rozčílil místní církevní hodnostáře, kteří měli jako jediní právo nosit tuto barvu při procesí. Zaznamenali, že neuměl ani slovo francouzsky.

Jiří V., král Spojeného království Velké Británie a Irska a císař indický 

Jiří se narodil za vlády své babičky královny Viktorie jako druhý syn Alberta Eduarda, prince z Walesu. Byl třetím v linii následnictví britský trůn za svým otcem a jeho starším bratrem, princem Albertem Viktorem. Od roku 1877 do roku 1892 sloužil Jiří v britském královském námořnictvu, dokud ho nečekaná smrt jeho staršího bratra na začátku roku 1892 nepostavila do přímé linie následnictví trůnu. Jiří se následující rok oženil se snoubenkou svého bratra, princeznou Viktorií Marií z Tecku. Společně měli šest dětí. Po smrti královny Viktorie v roce 1901 nastoupil na trůn Jiřího otec jako Eduard VII. a Jiří se stal princem z Walesu. Po smrti svého otce v roce 1910 se stal králem a císařem. 

 

Korunovace krále Jiřího V. a královny Marie z Tecku. Královna si pro tuto příležitost dala vyrobit klenot nyní známý jako Koruna královny Mary. Nyní si jej při korunovaci svého chotě nasadí královna manželka Camilla.  

Tři koruny tří královen manželek: Vlevo koruna královny manželky Alexandry, uprostřed koruna královny manželky Alžběty (zvaná Koruna královny matky), vpravo Koruna královny Mary: 

 

 

 

Tehdy princ Charles se už stal anglickým králem a bude korunován.  Slavnost začne v sobotu 6. května 2023, kdy se průvod s králem Karlem III. a jeho chotí Camillou vydá z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství, kde je korunuje arcibiskup z Canterbury. 

 

Královna Alžběta II. (ještě coby princezna) a její syn princ Charles, nyní už král Karel III. (Londýn, 10. dubna 1949) 

 

Král Jiří VI. a král Karel III.  (Londýn, 14. listopadu 1951)

 

Její Veličenstvo královna Alžběta, královna matka, rodným jménem Elizabeth Angela Marguerite Bowes-Lyon, byla jako manželka Jiřího VI. královnou Spojeného království a britských dominií od roku 1936 do jeho smrti v roce 1952. Po jeho smrti byla po více než 50 let známa jako královna Alžběta, královna matka, aby nedošlo k záměně s její dcerou Alžbětou II. Před korunovací svého manžela byla známa jako vévodkyně z Yorku, byla poslední irskou královnou a indickou císařovnou. 

 

Zdroj: Wikipedie