Kaple sv. Jana Sarkandra a Pramen živé vody

 

Dnes se vrátím k naší hanácké dovolené, navštívíme kapli sv. Jana Sarkandra. Po návštěvě kostela sv. Michala jsme se vydali dále po Michalském návrší a těsně před kaplí mě zaujal dům. Ozářen odpoledním sluncem se pyšnil zajímavou fasádou. Jsme v ulici Na Hradě v Olomouci. Zaujaly mě detaily na fasádě.

 

Víte, kdo byl Jan Sarkander? Nejstručnější odpověď je - moravský světec. Ale co musí člověk podstoupit, aby byl svatým? Tak si dovolím J. S. trochu představit. 

 

Žil v letech 1576-1620 a už ta doba "něco" napoví.  Narodil se v polském Skočově a studoval filosofii v Olomouci a v Praze a teologii ve Štýrském Hradci. Neumím si představit v té době takhle cestovat, ale musím připomenout, že to bylo v rámci monarchie a ta byla rozsáhlá. Studia ve Štýrském Hradci přerušil a oženil se s Annou Plachetskou z Velkého Meziříčí. Manželka mu brzy zemřela a Sarkander se vrátil k duchovní dráze. Po dokončených studiích 22. 3. 1609 přijal kněžské svěcení v Brně. 

Jako farář vedl řadu majetkových pří, musel se dokonce skrývat. V Holešově zabránil, aby město vydrancovali kozáci (bojovali ve službách polského krále), neboť jim v čele procesí vyšel před město v ústrety a zastavil je. Žil v době, kdy se v Evropě stupňovaly rozepře mezi katolictvím a protestantismem, což se později projevilo v třicetileté válce. On jako katolík ostře vystupoval proti protestantskému obyvatelstvu, což se mu stalo osudným. 

Na Moravě dočasně získali převahu protestanti sympatizující s českým stavovským povstáním. Pokusil se uprchnout, ukrýval se, byl ale dopaden u Troubek. (Troubky byly v r. 1997 tak katastrofálně poničeny záplavami.) Sarkander byl čtyři týdny vyslýchán a krutě mučen; přičemž po něm chtěli, aby prozradil zpovědní tajemství. Byl zpovědníkem Ladislava Popela z Lobkovic.

Podle legendy biřicové odnesli po mučení Sarkandra s vymknutými klouby do vězeňské cely, kde bezvládně ležel asi dvě hodiny. Jakmile přišel k vědomí, trápila ho žízeň, proto požádal biřice, aby by mu dali napít - vodu mu nepodali. Najednou vytryskl ze země pramen vody hned vedle jeho hlavy, aby mohl uhasit žízeň. (Viz sochařská práce u Sarkandrovy kaple na nádvoří Sarkandrina).

Když se v Olomouci roznesla zpráva, že bude do města přiveden katolík a "vlastizrádce", shromáždilo se množství lidí - protestanti i katolíci. Sarkander byl veden ulicemi do domu zemského hejtmana Ladislava Velena ze Žerotína. Na následky zranění, které utrpěl při užití útrpného práva, zemřel. Podle legendy byl pohřben v rudém rouchu, symbolizujícím Kristovu krev. Do rukou mu vložili voskový kalich s patenou. Patena je miska, na kterou se klade hostie při mši svaté. Jako relikvie se uchovávaly chomáče napuštěné Sarkandrovou krví. Katolíci žádali pro Sarkandra řádný pohřeb. Ten se uskutečnil až sedm dní po Sarkandrově smrti - 24. března v chrámu Nanebevzetí P. Marie. Poté byly pozůstatky přeneseny do kaple sv. Vavřince před oltář v kostele Panny Marie na Předhradí. V den smrti mu bylo 43 let. 

Mezi atributy Jana Sarkandra patří biret, klíč, kniha, kříž, lóže, pečeť, pochodeň, pouta, pramen, prst a vězení. Sarkander totiž zesnul na zranění, kterých se na něm dopustili během mučení. Jedním z nástrojů jeho mučení byla pochodeň, kterou mu pálili boky. Bývá zobrazován s biretem na hlavě a jeho oděv je volen tak, aby připomínal faráře. Na vyobrazeních mívá klíč jako symbol dodržení zpovědního tajemství.

Jeho socha byla umístěna na podstavci barokního Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí. Papež Pius IX. Sarkandera v roce 1859 blahořečil a dne 21. 5. 1995 byl papežem sv. Janem Pavlem II. v Olomouci prohlášen za svatého současně se Zdislavou z Lemberka.

 

Sarkandrova kaple stojí na místě bývalého městského vězení a mučírny. Zde byl Sarkander mučen a tady také zemřel. Již v 70. letech 17. století vznikla na tomto místě kaple, přestavěná v 1. polovině 18. století a od roku 1860 zasvěcená blahoslavenému Sarkandrovi. V letech 1909-1912 byla přestavěna ve slohu romantizujícího historismu architektem Eduardem Sochorem. Centrální novobarokní patrová kaple s kupolí s lucernou (jediný zdroj světla) je vyzdobena freskami na motivy života, mučení a smrti Jana Sarkandra. Uprostřed podlahy je kruhový otvor, jímž lze nahlédnout do suterénu, v němž je umístěn skřipec, na němž byl světec mučen.

 

 

Pramen živé vody

Výzdoba fontány zdůrazňuje hlavně nesmiřitelný protiklad dobra a zla. Zlo symbolizují hadi, triumfující dobro a věčný život symbolizují klíny zatloukané při ukřižováni a kvetoucí Kristovy rány věčně omývané vzhůru tryskající Sarkandrovou vodou. Fontána byla slavnostně odhalena roku 2007. Autorem díla je olomoucký rodák, akademický sochař Otmar Oliva.

Ve sklepení kaple je umístěna studna, z níž je přiváděna voda do fontány, stojící na terase vedle kaple. Fontánu tvoří přes 6 metrů vysoký zdobený bronzový sloup s nádržkami z leštěného granitu.

   Zdroj: olomoucky.denik.cz, www.tyden.cz, Bakalářská práce Z. Hostašová