Stryky se švestkami nebo "líné" bramborové koláče?

 

Dnes je sváteční den, ale představím  bramborové recepty, které sváteční nejsou. Mnohé regiony - i ten náš, byly v minulosti považovány za chudý kraj a vyjadřovalo to i známé pořekadlo: "Brambory (zemáky) a zelé živobytí celé". Druhá část už asi neplatí, ale s příchodem nové doby se začala vytrácet všechna ta políčka, na nichž lidé zemáky pěstovali. Mizela a zmizela místa, kde jsme tuto národní potravinu jezdili jako študáci pomáhat sbírat. Ze vzduchu se s příchodem podzimu vytratila vůně pálící se bramborové natě, z jejíhož popele byly pečáky nejlepší. 👍 Dnes mnohdy v marketech aby člověk české brambory lupou hledal.

Brambory se dají pěstovat i na méně úrodné půdě a podzim je spojen s jejich sklizní. Můžete vyzkoušet recepty, možná je znáte, možná ne...

„Líné“ bramborové koláče, jsou jednoduché a rychlé! Postup je na videu, nenechte se odradit, že "to nejde".

 

Video funguje, ale klikněte na "Přehrát na YouTube"

 

1) 500 g vařených brambor 

2) 30 ml oleje 

 3) 1 lžička soli 

4) ½ lžičky černého pepře 

5) 50 g petrželky 

6) 1 vejce 

7) 250 g mouky 

8) 5 g prášku do pečiva 

9) sýr 

10) ZAHŘÍVÁME NA MÍRNÉM OHNI z každé strany po dobu 5 minut

_________________________________________

 

Druhý recept je krajový. Jsou to "stryky", což je krajové označení. Bramborákové těsto zná každý, ale tady, v našem regionu, nemůžete říct: "Heleee, Fanouši, vezmi si kucmoch nebo cmundu... no a sejkory - to už vůbec ne 😃. Je to dáno nářečím a záleží, odkud jste. Tady u nás přejdete řeku Ostravici a ta tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Přejdete most a jste v jiné části republiky. Takže jsem se narodila na Moravě, ale žila ve Slezsku, přitom je to stejné město. Jedna babička dělávala placky, ale byly kobzolové, protože brambory jsou "kobzole". Pro Čechy - jednotné číslo nebyla placka, jak čekáte, to byl "placek". 😊 Smažila to normálně na pánvi na tuku jako obvykle. Druhá babička celý svůj život strávila ve Slezsku a podle toho taky mluvila. Ta pekla stryky. 

Stryky jsem poznala i na Valašsku. Na prázdniny jsem jezdila do Zubří a tam jsme chodili na hafery. Stařenka měla starou pec - žádný sporák, ale poctivý kachlák a na té  rozpálené plotýnce (ve Slezsku se říkalo "na blotni") pekla stryky (placky) jen tak nasucho. Potřebovala k tomu "zemáky", zatímco u nás byly kobzole. 😆 Chutnalo nám to, ale dnes je člověk mlsnější a tak i to těsto je vylepšené a z pánve jinak chutná. 

 

To moje starší babička - ze Slezska, vařila skromně, nemívali často maso a hodně jídel bylo z brambor a z toho, co se urodilo na poli. Na podzim, když byly švestky, tak byly STRYKY. V nářečí "po naszymu" se švestkám říkalo slivky (nakonec proč ne, když ta "minerálka" ze švestek je slivovice, žee?) - jedno z nejlepších jídel mého dětství (nebyli jsme vybíraví, žádné hranolky). Možná by se tam mohlo dát i jiné ovoce, ale já to znám se švestkami. 

 

Prostě bramborové těsto do pekáčku, nahoru půlené švestky a upéct. Tato babička nepoužívala pánve, nemusela to obracet, prostě dala pekáček do trouby a hotovo. Pak se to nakrájelo na porce. Babička mívala stryky dost vysoké, bylo to k obědu a ona to ještě pocukrovala. Co zbylo, jedlo se za studena. Někdo to ještě před pečením posypal mletým mákem. Takže, prosím, těsto se nesladí, to se pocukruje až na talíři hotové. 

Nejdříve pár fotografií a pak postup:

 

 

Tady je hotová porce - stryky se švestkami posypané ml. mákem, na talíři je to pak pocukrované, množství cukru si musí každý zvolit podle svého.

Bramborové stryky se švestkami:

Připravíte si těsto jako na bramboráky, jak jste zvyklí, záleží na počtu strávníků. 

Do pekáčku alespoň 8 velkých brambor (i více)

2-3 vrchovaté lžíce hladké mouky

2 vejce 

drcený kmín

majoránka 

sůl podle chuti

samozřejmě česnek  3-4 stroužky

omyté švestky, které vypeckujete a rozpůlíte 

moučkový cukr, příp. mletý mák 

 

Postup:

Velmi jednoduchý - jako na bramborové placky, na jemno nastrouháme brambory, přidáme další přísady a zamícháme. Záleží, v čem budete péct - já dělám (jako babička) v pekáčku, dám tam rozehřát asi 2 lžíce sádla. Pekáč odstavíme a vlijeme tam bramborové těsto, které jsme připravili v nějaké nádobě. Hezky rozprostřeme, aby byl rovný povrch a nahoru poklademe půlky švestek, tak jako na fotografii. Kdo chce, může to trochu posypat mletým mákem. Zatím necukrujeme.

Pekáč dáme do předehřáté trouby a pečeme tak dlouho, až těsto začne chytat hnědozlatavou barvu, prostě barvu bramboráku. 

Hotové krájíme na porce a podle chuti můžeme posypat moučkovým cukrem. Kdo má rád bramboráky - cmundu, kucmoch, sejkoru a kdoví co ještě, tomu budou stryky ze Slezska chutnat. 🍴

Zdroj: budejovice.rozhlas.cz, YouTube