Na konec roku betlémy jako výrobky žáků

 

Na závěr roku ukážu práce žáků a představím jednoho současného betlémáře. 

Návštěvníka výstavy musí potěšit, když mezi mnoha betlémy zahlédne i ty, které vytvořily děti. Jistě, nemůžeme vytýkat, že podle jistých měřítek nejsou tak dokonalé, navíc se jedná o kolektivní dílko, kdy se sejdou děti zručné, výtvarně nadané i ty méně zručné. Ale o to ani nejde. V dnešním elektronikou nabitém světě je chvályhodné to, že tyto děti pod vedením svých paní učitelek tvoří něco, co aspoň některým zůstane v paměti a třeba se pak i ty děti podílejí na výzdobě domova. Ve škole v Sedlištích nabízejí keramiku dětem 1.-9. ročníku jako zájmovou činnost. Pro představu vkládám mapku, Horní Bludovice jsou sousední obcí v okr. Karviná, Sedliště patří do okresu F-M.

      

 

To je vesnická škola v Sedlištích.

________________________________

Jaroslav Herain (1950) pokračuje v tradici, která se v Ústí nad Orlicí počítá na staletí. Je válečným veteránem v důchodu. Za sebou má mj. dvě vojenské mise v Iráku, civilně pracoval jako logistik pro OSN v Africe. Jeho životní zálibou je tvorba tradičních ústeckých betlémů s figurami malovanými na kartón.

„Jako kluci jsme chodili ke strejdovi Votavovi, který pravidelně stavěl krásný betlém. Opravdu jsme to obdivovali. A strejda nám půjčil figurku, jestli si ji nechceme namalovat. A tak jsme s bráchou, dvojčetem, oba začali malovat. To nám bylo tak dvanáct a vydrželo nám to zhruba do patnácti let. Vrátil jsem se k tomu až mnohem později, bylo to v době před Vánocemi a já jsem čekal na ženu, která se měla vrátit z porodnice. A co doma? Tak jsem vytáhl betlém, který jsem dělal jako kluk, začal do něho znovu malovat, některé věci přemalovávat. To mi bylo už třicet. A vydrželo mi to dodnes".

A jak vlastně práce ústeckého betlémáře na figuře pro betlém vypadá? Chce to především um, čas a trpělivost. „Figury maluji na kvalitní kartón, který je poslaný z Německa, je to vlastně taková tvrdší čtvrtka. Pro tvorbu stromů používám ale zbytky kartónu, které mám z knihařství. Maluji uměleckými temperami. Jejich výhodou je, že mají širokou škálu odstínů a mají také vysokou stálost, neblednou. Velkou pozornost věnuji obličeji, samozřejmě i oblečení a dalším detailům. Figury dělám podle starých vzorů ústeckých malířů, aby zůstal zachovaný tradiční trend kresby a provedení. Mým velkým vzorem je Jiří Knapovský, jeho práci a čistotu jsem vždycky obdivoval a snažím se k ní přiblížit“. 

 

Další betlém je ve sbírkách muzea v Ústí nad Orlicí. Je to papírový mechanický betlém, který namaloval Jaroslav Herain a rozpohyboval Kamil Andres. Stejně jako v původním betlému zde najdete větrný mlýn, dřevaře, zvoničku nebo pumpu. Navíc objevíte děti hrající si na potoce, kovárnu, či husopasku nebo pochodující stráže na hradbách. 

 

 

______________________________________

Betlémy se  odjakživa těšily velké vážnosti. Dokazují to i rodinné vzkazy na zadních stranách dílů či na víkách krabic. Běžné též bývalo, že řezbáři prodávali figurky do lidových betlémů a lidé si tak celou scenérii postupně skládali. Figurku po figurce. Stejně tak se prodávaly i figurky z vosku.

A to se  dostáváme k tradici, kdy mnoho postaviček určených pro domácí betlémy bylo vyřezáváno třeba v Králíkách, Šluknově, Třešti, Jihlavě, Svitavách a v Příbrami. Příbramsko je dokonce proslaveno i figurkami voskovými a chlebovými, takzvanými chlebáčky. Tradice to byla tak ohromná, že musela přijít jedině nějaká obrovská katastrofa, aby ji potlačila. A tou se stala první světová válka. I ti muži, kteří se z války vrátili, již v betlémech obvykle nepokračovali. Navíc lidé měli v době válečného hladu úplně jiné starosti než doplňovat do svých betlémů zakoupené figurky.

V kostelích jsou betlémy vystavovány od 24.12., kdy je věřící i  milovníci tradic a historie spatří poprvé o stědrovečerní mši, která je často mší půlnoční. Naposledy pak můžete tyto betlémy spatřit na Hromnice, tedy 2. února. A pak zase za rok. 

Zdroj: kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada)