Máte rádi štědrovečerní večeři a ty obyčeje s ní spojené? Jste pověrčiví? Tak to je pro vás ten správný čas, zdědili jsme to po předcích. Štědrovečerní čas vnímali lidé v dřívějších dobách jako magický: plnil přání, zjevovala se proroctví a mohli jste ovlivnit blížící se nový rok. Význam mělo podle pověr pro nadcházející rok prý už to, na který den v týdnu Štědrý den připadal:
- pondělí – dobrá úroda, hodně medu
- úterý – bude hodně vína a obilí
- středa – příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med
- čtvrtek – velmi úrodný rok, jenom vína prostředně
- pátek – tuhá zima
- sobota – málo ovoce, ale vydaří se žito
- neděle – mírná zima, úrodné jaro a léto plné větru
Na zámku Březnice, který patřil rodu Pálffyů, se podle publikace Pavly Kalousové v roce 1847 na hraběcím štědrovečerním stole objevila polévka s knedlíčky, šneci, vaječná roláda, pstruh namodro v aspiku, pečená štika a ořechový dezert či jablkový závin. Pro důstojníky, kteří na zámku také hodovali, byla připravena rybí polévka, štika v máslové omáčce, kapr namodro, pečený kapr a jablkový závin. Na první pohled je tedy jasné, že šlechtická tabule se od té „v podzámčí“ i té naší současné výrazně lišila.
Na stůl se prostíral bílý ubrus. Nesměl chybět dožínkový věnec, bochník chleba, česnek a hrnek medu. Někde se dbalo, aby byla přítomná ošatka s devatero druhy jídla (většinou ovoce a ořechů). Jinde se do každého rohu stolu dávala ošatka. V první byl bochník chleba, aby byl zajištěn dostatek jídla pro rodinu. Do druhého se dávala úroda ze zahrádky a z pole, aby i příští rok byla dobrá úroda. Do třetí ošatky přišly peníze jako symbol blahobytu a čtvrtá se plnila kousky potravy pro dobytek a drůbež.
Na stůl se připravovala také kaše, kukuřičná nebo krupičná oslazená medem nebo ovocem. Základem štědrovečerní hostiny byly tedy polévky, luštěninová jídla a kaše, několik dní předem se napekl bílý chléb a vánočky. Když se na obloze objevila první hvězdička, půst skončil a zasedlo se k slavnostně prostřenému stolu.
Jako dezert se po štědrovečerní večeři servírovala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, pivo, víno či pálenka pro dobré trávení. Kosti se odkládaly zvlášť a po večeři se zakopávaly pod ovocné stromy, aby příští rok byla zase úroda a zbytky večeře se rozdělily mezi dobytek.
Na každého se pamatovalo, jak praví verše ze známé básně:
Naši pohanští předkové oslavovali tento den jako období po nejdelší noci v roce, po zimním slunovratu (21.12. nebo 22.12.), které bylo svátkem smrti a znovuzrození. S příchodem křesťanství postupně vystřídaly pohanské svátky ty křesťanské, spojené s oslavou narození Ježíše Krista.
Symbolem Vánoc je vánoční stromek, ať si pořizujeme živý nebo umělý. Někdo má i venkovní. U nás je už léta letoucí umělý a "stačí nám". Ovšem vždy chystám z chvojí vánoční kytici, jak ji nazývám, protože ani adventní věnec nedělám. U nás to prostě nebylo zvykem. Vánoce jsou plné křesťanství, přitom i ten ozdobený stromek je pohanský zvyk! Když zapátráte v pramenech, tak zjistíte, že už v pohanských dobách se zdobením stromku uctívala božstva, jako příklad uvedu Radegasta, který asi je nejznámější.
Ovšem pozor, jak od stromku přejdeme k jedné známé štědrovečerní pověře. Vstáváte od stolu? Zase to pochází z doby pohanů, protože stromky se v minulosti zdobily pro zemřelé. Lidé totiž věřili, že v určitých dnech mohou vstupovat do světa živých. Možná máte na stromku kolekci - víte, že původ tohoto zvyku je také pohanský? Pohané samozřejmě neměli kolekce, ale na větve stromů zavěšovali "pamlsky", které měly mrtvé nasytit a ti už nebudou nikomu neubližovat. Tento rituál má pokračování - dodnes se říká, že od štědrovečerního stolu se nemá vstávat, aby vámi uvolněné místo nezasedla zbloudilá duše.
Venkovní živé stromky se ověšely dobrotami i pro zvířata, aby měla dostatek potravy v chladných dnech. To, že se stromky zdobí svíčkami, skleněnými a jinými ozdobami, barevnými řetězy atd. je už záležitost "moderní doby".
Již Keltové věřili, že slunovrat má určitou moc, že se setkává svět živých a mrtvých, proto mrtvým duším, které se vracejí, se má nechávat po večeři otevřené okno, aby vlétly dovnitř a dojedly zbytky jídla. Děly se zázraky.
Na Štědrý den se nemá tedy prát ani věšet prádlo. Má to více vysvětlení: aby se někdo
příští rok neoběsil, později to zaobalili - aby nedošlo k neštěstí. Další
obměna – zemře ten, čí prádlo visí. Je vidět, že lidé se rádi straší. 😗
A pozor, prosím: Kdo si stoupnul bosou nohou na sekyru, toho celý rok nebolely nohy! 👍 🎄
Šneky bych si tedy asi nedala. Ale od stolu také nevstáváme, ale jen proto, že to prý přináší smůlu. Bída, jak se tradice všelijak prizpůdobují. Hezký den.
OdpovědětVymazatMaruško, šneky, tedy mořské plody jsem ochutnala ve Francii, kam jsem jeden čas dost jezdila. Ovšem, že bych se po tom "utloukla", to fakt ne, nakonec toho "odpadu" bylo víc než toho snězeného. Ale mohu říci, že jsem ochutnala, zapila vínem, ale není nad naši běžnou českou stravu.
VymazatTradice se opravdu přizpůsobují a mění, v naší domácnosti jsme už většinu zvyků vypustili, což asi není dobře, možná tak učinila většina lidí. Už tou stravou, která by ještě za života mých rodičů neprošla.
Přeji krásné a pohodové Vánoce, hlavně ve zdraví prožité. 🎄
Hanko, o věšení prádla jsem slyšela, ale na Nový rok. Měj se hezky, přeji klidní svátky a hodně zdraví v příštím roce. Teď půjdu sehnat tu sekyru, ale kam? 🎄😂
OdpovědětVymazatEvi, pověra o věšení prádla se pojí s oběma daty, ale na Štědrý den to v naší oblasti opravdu platí.
VymazatPřeji i Tobě klidné a spokojené svátky, hlavně klid a pohodu. 🎄
Hanko, u nás se dodržuje nevstávat jednotlive od stolu. Vstaneme společně,to abychom se za rok opět sešli . Přeji pohodu a zdraví.🍀
OdpovědětVymazatMarti, ještě za života mých rodičů jsme pár pověr nebo tradic dodržovali, tu o nevstávání od stolu nevyjímaje. Dnes s přítelem už "porušujeme" kdeco a já nemusím pár věcí ani chystat.
VymazatTak krásné Vánoce a abychom se i my tady na blogu opět sešly/i. 🎄
Hezké a zajímavé.Pověrčivá nejsem ty zvyky neznám a ono možná lepší.U nás se dodržuje,že od stolu vstává ten,kdo obsluhuje.
OdpovědětVymazatHani,měj hezké Vánoce a šťastný rok 2024
Mnohé vánoční zvyky se asi udržovaly v rodinách a jejími nositeli bývaly naše babičky a matky. Teď už nejsou a my jsi vše nějak zjednodušujeme, ani tu mladou generaci k tomu nevedeme. Možná je to chyba, vždyť jsou to tradice našeho národa. Možná se sami zbavujeme i toho pěkného, v našem dnešním světě toho vzácného...
VymazatPřeji Ti, Jituš, také krásné a pohodové Vánoce. 🎄
Hanko, za celoroční info všeho druhu díky. Hezké Vánoce podle tvých představ a s novou silou a parou do nového roku.Hlavně zdraví!!!
OdpovědětVymazatJiřina z N.
Jiřinko, děkuji za ocenění. Vánoce podle mých představ už být nemohou, to zůstalo už jen v těch představách, ale důležité je načerpat sil a dostatek té "páry", abychom i v novém roce vydrželi. To přeji i vám doma a kupu zdraví k tomu! 🎄
VymazatHani hezky jsem si početla. Přeju Ti poklidné Vánoce ve zdraví. Lenka
OdpovědětVymazatLeni, také Ti přeji klidné a pohodové Vánoce v kruhu těch, které máš tolik ráda a děkuji Ti za milé a krásné komentáře. 🎄
VymazatHezké čtení Hani. Přeji Ti krásné a pohodové Vánoce.
OdpovědětVymazatJaruško, mějte i vy krásné a pohodové Vánoce, abyste načerpali síly a zdraví do nového roku. 🎄
VymazatTak to prádlo, to taky znám na Nový rok. Ale jinak - neděle nezní nijak špatně...
OdpovědětVymazatHani, měj příjemný den. Helena
Helenko, jak už tady píšu výše, s tím prádlem se to spojuje na Štědrý den i na Nový rok. Prostě předkové rádi strašili a chtěli, aby hospodyně vše stihla předem. Znám to z Muzea Těšínska, kde bývaly krásné modelové předštědrovečerní večeře a jen škoda, že i mnohé pobočky už zanikly. Takže i já poděkuji tam, kde už nic není a přesto to léta bývalo a dost lidí potěšilo.
VymazatHelenko, mějte krásný Štědrý večer. 🎄