800. výročí betlémářství: Betlém Jarošův mlýn a Jubilejní výstava

 

Napadlo vás, proč se letos konalo tolik výstav betlémů? Ano, bývají každoročně, já vím, ale letos byly i velké, tzv. jubilejní výstavy. Takže dnes, na Tři krále, uzavřu to svoje betlémářské kolečko a připomenu, že v r. 2023 uplynulo přesně 800 let od prvních betlémů! Takové výročí by se mělo oslavit a nejlépe jak? Možná někde ještě probíhají tyto výstavy, tak bychom mohli ještě některou betlémářskou akci navštívit. Sama se ještě chystám. 

Podle některých autorů dal popud ke stavění betlémů roku 1223 žebravý mnich František z Assisi, když s dovolením papeže Honoria III. rekonstruoval v okolí italského Greccia biblickou scénu narození živými aktéry. Dnes se tomu říká "živý betlém".

"Sv. František, chudý, špinavý a nenápadný, stvořil v přírodě první jesličky, snad jako by chtěl napodobit Krista v jeho chudém Narození. Říká se, že tam dal sloužit mši a radostně lezl po zemi a bečel, dělal ovečky. Díky této události se pak zvyk stavět jesličky a do nich klást malého Ježíška rozšířil po celé Zemi. Možná že v jeho případě šlo spíš o předobraz liturgických středověkých her, které napodobovaly scény z Kristova života, tedy i jeho narození. Ale je možné, že tento předobraz mohl dát podnět ke stavbě boží chýše.

K nám se zvyk stavění betlémů dostal nejen díky bratřím františkánům, ale i dalším řádům v 16. století. A tak se začaly stavět betlémy v kostelích i u nás. Císaři Josefu II. se to nelíbilo, sláma, stáj…byl to dle něj obyčej dětinský a církve nedůstojný. Šlo prý o zneuctění víry, a tak je nakázal vyhodit z kostela ven. Samozřejmě, jak to tak bývá, v pozadí tohoto výnosu bylo omezení vlivu církve na běžný život. Lidé si však betlémy začali stavět ve svých chalupách a tento zvyk se pomalu začal šířit. A lidé vyřezávali a vyřezávali a snad tak vzniklo české betlémářství. Betlémy z kostelů prostě byly vyhnány do lidských příbytků." Zdroj: kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada)

________________________

Málokdy člověk může navštívit místo, které má svůj betlém. Zaujal mě betlém na výstavě v Havířově.

 

Jarošův mlýn je ve Veverské Bitýšce (asi 25 km od centra Brna poblíž přehrady).

Na místě, kde nyní stojí Jarošův válcový mlýn, již v roce 1635 tzv. mlýnek stával. Tuto první písemnou zmínku najdeme v památních knihách právních. V roce 1937 pozemek a objekty mlýna, které byly v této době již několik let mimo provoz, koupili manželé Blanka a Maxmilián Jarošovi, pocházející ze starých mlynářských rodů Pippalů a Jarošů.

 

 

_______________________

 

V Klementinu byl v roce 1562 postaven první betlém na našem území. Později, v roce 1923, se tam konala Jubilejní jesličková výstava, a ta se do Galerie Klementina po sto letech vrátila. Byla nazvána "jubilejní", ale odvážně tvrdím, že mnohde v menších městech vystavovali ty betlémy vzhledem i kvalitou rovnocennné, možná i "hezčí". 😗

Nahlédněme  do pražského Klementina: 

 

 

To je betlém z Orlických hor, vyřezaný z lipového dřeva jemně vybarvený. Autorkou je Jarmila Haldová ze Sedloňova v Orlických horách. Je tady vidět současný trend tvorby betlémů, které se více přibližují "normálním lidem" a zobrazují život lidí na vesnici nebo ve městě. 

 

Městský betlém s trhem.

 

Deskový betlém.

 

  

Jubilejní betlém byl situován na Kampu, na břeh Vltavy a zobrazuje počátek 20. století. Je vyřezávaný z lipového dřeva, je barevný a mechanický. Vznikl jako pocta Františkovi z Assisi.

Velmi časté jsou vyřezávané betlémy. Někdo tvoří z kukuřičného šustí, quilingu nebo i betlém šitý.

V Klementinu se vystavují betlémy autorů, kteří jsou ve Spolku betlémářů. Ovšem, vyjma Valašska, což je podle mne škoda, protože právě na Valašsku jsou krásné betlémy. Někdy je do Prahy daleko, že...