Pověsti a záhady našich hradů, díl 7.: Starojický hrad na Jantarové stezce

Starojický hrad je dnes téměř zapomenutý. V minulosti šlo o hrad, který hrál víc než důležitou úlohu. Právě tudy totiž procházela Jantarová stezka a když se vás zeptám, jestli tento tento hrad znáte, asi odpovíte: Neznám ho.

 

Jantarová stezka je  nejznámější a patrně jedna z nejstarších obchodních cest na území Evropy. Historikové  její trasu umísťují do různých míst, ale v době Římské říše prokazatelně vedla od Baltu u ústí Visly, Moravskou bránou do Carnunta (u Vídně) a tam na ni navazovaly další cesty, například na jih do Aquileie, přístavu v Jaderském moři (u Terstu). Baltský jantar se dostával na jih prokazatelně od eneolitu do raného středověku.

 

Díky své strategické poloze a výhledu do okolí Starojický hrad plnil především vojenskou úlohu jako ochrana Jantarové stezky od Jadranu po Baltské moře. Tak ho vidíte ze silnice.

Dnes jsem do této rubriky přidala hrad, který je blíže "k nám". Jičínů je u nás několik, hlavně budete znát ten v Čechách, dnes se posuneme dál, směrem na Moravu. Je tam okresní město Nový Jičín a asi 4km od NJ je obec Starý Jičín. Jsme tedy v Moravskoslezském kraji. Když tudy projíždíte, nelze si nevšimnout kopce, který nápadně vyčnívá v krajině a vaše oko mezi stromy rozpozná "nějakou zříceninu". A právě ta bude dnes středem našeho zájmu. Kopec, na který se dnes vypravíme, je Starojický a má nadm. výšku 496 m, tedy o 40 metrů je vyšší než všem známý Říp.

  

Při návštěvě hradu můžete zdarma zaparkovat na parkovišti  " u bývalého obecního úřadu " a krytým dřevěným schodištěm vystoupat až k římskokatolickému kostelu sv. Václava. Od kostela vás cesta povede až nahoru k hradu.

Hrad jsme navštívili a můžete se podívat na fotografie: 

Pověst o Bílé paní na hradě Starojickém

Starojický hrad měl také svou Bílou paní. Byla prý to manželka posledního majitele rodu pánů z Kravař. Poprvé ji lidé uzřeli krátce poté, co mladičká hradní paní tak náhle zemřela a zanechala šestiletého synáčka. Seděla prý tehdy u postýlky spícího sirotka a hladila ho po vlasech. Od té doby se objevovala v noci na hradě častěji. Nikoho nelekala ani nestrašila. Vážně přecházela v bělostném rouše po hradbách a vlídně kynula každému, s kým se setkala. Její pouť končívala v hradním příkopu, kde chvíli postála u osamělé borovice a pak zmizela.

Pověst říká, že byla spatřena v době, kdy hrad byl již v rozvalinách. Tehdy si tam trhalo pastýřovo děvče kvítí těsně u strmé hradní zdi. Když se otočilo, spatřilo Bílou paní, která mu rukou kynula, aby k ní přišlo. Sotva děvčátko poodešlo, bílá paní zmizela. V tom okamžiku zhroutila se s rachotem ta část hradu, kde děvčátko trhalo kvítí.A od těch dob se říká, že Starojická Bílá paní je ochráncem hradu. Celé dny stává ve strážní věži, na noc se probouzí a prochází se po hradních zdech. (z brožury Pověsti a též trochu pravdy ode hradu Starojického, k dostání u pokladny).

______________________________________

Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou.

Pod ním vznikla malá osada - nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice.

Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín.

 

Hückeswagenové jsou hraběcím rodem původem z Porýní. Současná podoba zámku.

Patrně již kolem roku 1230 získal Starý Jičín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družině Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází 
ze 14. 7. 1240, kdy Arnold z Hückeswagenu vydal v „Ditschin" darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Arnold pravděpodobně zemřel při obraně svého moravského území před mongolským nájezdem.

Majitelé hradu se střídali ... jak ponožky. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách v letech 1437 - 1447 držel hrad rožnovský purkrabí Jan Lapka z Oprostovic. Ten umírá roku 1456 a jeho manželka Kateřina užívá predikátu "ze Starého Jičína" ještě roku 1461. 

V roce 1472 drží panství "zu Gitschin" Jindřich z Boskovic. Po jeho smrti se vdova provdala za uherského magnáta Petra hraběte od Svatého Jiří a Pezinku. Hrabě Petr se píše naposledy na Jičíně 24. června 1497, kdy umírá a na podzim téhož roku je zde již Jan z Kunovic, který koupil panství za 60 000 zl.. No a hned roku 1500 dává panství zapsat v téže sumě bratrům Janovi, Viktorinovi, Jiřímu, Bartoloměji a Bernardovi ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. Myslím, že na to střídání majitelů v krátkém čase doplácel nejen hrad, ale hlavně poddaní. Než si stačili zvyknout na jednoho pána, šup a už měli nového. 😗 A krátkodobý vlastník samozřejmě do oprav objektu neinvestuje...

 

Erb Žerotínů, jednoho z mnoha vlastníků hradu, ze zámku Velké Losiny.

V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala opět řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetku rodu Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina. Od r. 1990 patří hrad obci Starý Jičín.

 

Úpadek hradu přichází se Seilerny.

V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín.  

Hrad Starý Jičín je v širokém okolí jediným hradem, do jehož areálu není vybíráno vstupné a přesto se na něm děje mnoho různých kulturních akcí. Za návštěvu strážní věže se platí 40/20 Kč.

Zdroj: kastelán hradu Arnošt Pokorný