Květen bývá spojen s nenadálými výkyvy počasí a že se nejedná o "májový deštík", jsme mohli několikrát sledovat i letos. Při našem návratu z dovolené jsme projížděli Moravou, z prosluněného jihu 🌞 jsme se dostávali do zatažených oblastí s mírnými srážkami, ale před Olomoucí nás chytil skutečný slejvák, naštěstí jsme seděli v autě. Pak zase jasná obloha, až před Ostravou mrak opět pořádně ždímal své dešťové kapky. ☂
K různým přírodním pohromám i následným škodám dochází, bohužel, i v současnosti. Nahlédnutí do dobových novin nám umožní pohled do běžného života našich předků. Vybraná událost se stala před 118 lety, nikdo ji pamatovat nemůže a její popis je děsivý. To by bylo sousto pro některé televizní stanice. 😉
K události došlo v Koňakově (dnes součást Českého Těšína) 17. 5. 1906:
Hanko to je opravdu otřesný případ. Případů zabití bleskem je určitě hodně, ale tohle bylo obzvlášť kruté. Dnešní média by z takové události žila alespoň měsíc, hyenismus by jen kvetl. Měj se hezky, zdravím 😮
OdpovědětVymazatJe to přesně, jak píšeš, Evi. Proto si tu poznámku ohledně médií nemohu odpustit. Nějaký takt, ohleduplnost mnohým nic neříká, jim jde jen o sledovanost. Tento případ je v kraji dost známý a mnozí si i po více než sto letech pamatují jméno nebožtíka Farného a hlavně faráře Pindóra.
VymazatTaké se měj co nejlépe. ☺
Nám se to zatím vyhýbá,jak déšť,tak bouřky.
OdpovědětVymazatTohle hrozné neštěstí bylo v jednom díle na ČT v Osudových okamžicích.A možná je i video na Youtube.
Od mala se bouřky hodně bojím.Hani,hezký večer
Jituš, je to zařazeno do Osudových okamžiků, v závěru článku to uvádím.
VymazatJá mám také před bouřkou respekt, zažila jsem pár velmi nepříjemných situací a tak nějaké "hrdinství" není na místě.
Měj pěkný den, Jituš. ☺
Hani je to děs. Vím, co bouřka dokáže. Když mi bylo 9 let uhodil nám blesk do baráku. Byly jsme se sestrou samy doma,( sestra byla o 12 let starší), rodiče se zrovna vraceli ze Slovenska z pohřbu babičky a doma je čekala spoušť. Vypálené elektrické vedení v celém domě, rozštípané velké dubové vchodové dveře a vytržené z kamenného rámu a my dvě vystrašené až hrůza. Bylo štěstí, že jsme nevyhořeli. Od té doby se bouřek strašně bojím. Měj hezké dny hlavně v pohodě a ve zdraví.
OdpovědětVymazatJari, tak to zírám, to jste měli tedy pořádný "zážitek", tohle člověka pak provází celý život. Vůbec se nedivím tomu strachu z bouřek.
VymazatDěkuji za vzpomínku a také mějte pohodové dny a hlavně zdravíčko. ☺
Taky z bouřky nám dobrý pocit, a to jsem nezažila nic ani vzdáleně podobného jak tvému článku, tak z komentářů. Úderem blesku jsem před lety přišli o většinu elektrického zařízení v domě, byla jsem sama s malými dětmi, manžel byl tenkrát shodou okolností v Ostravě :o)
OdpovědětVymazatHani, měj pokud možno nebouřlivý den. Helena
Helenko, stejně takový zážitek s následnou škodou a ještě s malými dětmi doma je nezapomenutelný.
VymazatDěkuji za zajímavý komentář a ať je těch bouřek co nejméně. ☺
Taky z bouřky nám dobrý pocit, a to jsem nezažila nic ani vzdáleně podobného jak tvému článku, tak z komentářů. Úderem blesku jsem před lety přišli o většinu elektrického zařízení v domě, byla jsem sama s malými dětmi, manžel byl tenkrát shodou okolností v Ostravě :o)
OdpovědětVymazatHani, měj pokud možno nebouřlivý den. Helena
Zrovna při návratu z loňské dovolené lilo jako z konve a blesky se střídaly s hromobitím. Počkali jsme v recepci hotelu až to vše ustane a pak vyjeli. Zrovna pod hradem Strečno se vše opakovalo, nemám bouřky ráda, přináší jen pohromy.
OdpovědětVymazatKdyž je možné se před bouřkou někde v bezpečí ukrýt, to ještě jde. Sama jsem zažila pár bouřek právě na Slovensku ve Vys. Tatrách, přímo na trase, kde my na kopci, všude jen skála a nic... Jednou nás to chytlo přímo v lanovce na Chopok, oni lanovku vypli nebo nešel proud, to už nevím a my se naprosto promočení houpali nad zemí v dešti a větru na té dvojsedačce.
Vymazat