Město dudáka Švandy i jedna z bran Šumavy

Městem dudáka Švandy, ale také jedna z bran Šumavy,

jsou Strakonice.

Leží v Jihočeském kraji na soutoku Otavy a Volyňky,

asi 50 km severozápadně od Českých Budějovic. My jsme je navštívili při naší šumavské dovolené. Ráno bylo deštivé, proto jsme šli na prohlídku hradu, ale po těch několika hodinách se rozjasnilo a bylo tak hezky, jak vidíte na fotografiích. Prvním příspěvkem ze Strakonic je tato malá procházka centrem města. 

 

Strakonice - to je především hrad nad soutokem dvou řek a dudy. Začneme tímto symbolem:

 

 

Některé záběry můžeme porovnat s dávnými fotografiemi z archivu pana Ladislava Hölla, bohužel nejsou datovány. 

 

 

Většina tajemných pověstí se točí kolem hradního kostela sv. Prokopa, který je na fotografiích. Vypráví se příběh o velmi marnivé a pyšné manželce pana správce. Nechala si dokonce zhotovit střevíčky z pšeničného těsta, z něhož se pečou hostie, a vyšla si v nich do kostela. Při pozdvihování odmítla pokleknout. Tu se ozvala rána, dlažba kostela se rozestoupila a paní se propadla do země. Jáma, která zde zůstala, nešla nijak zasypat. Převor řádu, který o neštěstí věděl, nařídil, aby našli za každou cenu někoho, kdo by se do jámy spustil.

Nakonec přivedli odsouzence na smrt a slíbili mu milost, jestliže se do jámy odváží. Když ho vytáhli zpět, popsal, že nešťastnice je na dně přikována k železnému sloupu, ale pro převora poslala pergamen se vzkazem.

Převor teprve na smrtelném loži prozradil, že paní přestane strašit, jakmile nad třetí hradní bránou vyroste jeřáb, z něhož se zhotoví dětská kolébka. Jeřáb tu skutečně rostl, avšak při opravě hradu v roce 1925 jej zedníci strhli. Jáma je sice dávno zasypaná, ale paní možná úpí pod dlažbou stále. Tolik pověst. 😉

Pokračování - prohlídka hradu