K poslechu i četbě

neděle 6. října 2024

Tam, kde mňoukalky mají své muzeum... mňauuu

Dnešní příspěvek je oddechový, víkendový.Občas to chce trochu odlehčit a vyloudit úsměv. Je to i článek ke Světovému dni zvířat 4. října, který připomíná, že zvířata jsou součástí života lidí. Tak snad jste to svým miláčkům nějak zpříjemnili.

Na začátek se zeptám: Jak jste na tom s kočkama? (Znalci pravopisu, nevytýkejte tu koncovku 7. pádu 😼). Osobně se nepovažuji za kočkomilku, což neznamená, že mi kočky vadí. Naposledy byly kočky v domácnosti mých rodičů a prarodičů za mého dětství, ale ty nocovaly ve stodole na seně, do bytu nechodily. Kdybych si měla vybrat domácí zvíře, nevím, nevím, jestli by to byla kočka. Určitě nejsem typ, který, když uvidí kočku, hned by ji hladil nebo snad pochoval. Kdysi mi stačily Kočičí jazýčky.

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Katzenzungen.jpg/1600px-Katzenzungen.jpg?20090116235305 

Jako vzpomínku na dětství uchovávám vyřezávaného kocoura, kterého jsem si vybrala k svátku, když mi bylo čtrnáct. Líbí se mi proto, že není něžný, ale má rošťácký výraz a postoj. 😺 Pravda, v mé knihovně je stále dvoudílná kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi, kterou jsem kdysi dáávno dostala pod stromeček od rodičů a ty příběhy se mi líbí dodnes. 

Některé situace píše sám život. Ovšem, tohle byl jeden z příjemných zásahů do našeho programu. To takhle přijedete na zámek a čekáte na začátek prohlídkového okruhu.  Možná je to tak "nastraženo" na návštěvníka, proto je mu v předsálí představeno pár ručních prací a menší výstava patchworku. Aniž byste chtěli, ocitáte se na kočičím sněmu. 

Jen něco z výstavky jsem nafotila, protože za kočkami jsme sem nepřišli. Přišel čas začátku našeho prohlídkového okruhu a tak plně soustředěni jsme se vydali na prohlídku zámku. Také ho na blogu představím. Pak prohlídka skončí a vy, plni dojmů, zajdete na nádvoří, protože si chcete zámek nafotit. A hele, co to tam za kašnou je? Je tam muzeum..., to by nebylo až tak zvláštní. Muzeí jsem navštívila bezpočet, ale tady mají "mňau muzeum" 🐈 . Třeba jste tam už sami zavítali, protože jste cestovatelé. Zajdeme tedy do Muzea kočky a aspoň něco z nabídky vám představím. 









Mají tam doslova překočkováno - najdete tam kočky porcelánové, sádrové, dřevěné i skleněné a na těch fotkách je jen zlomek jejich expozice. Některé bych sice brala jako kýč, ale nejsem tady od toho, abych hodnotila. 😸 Zaujaly mě spíše erby měst, na kterých je kočka. Kočka může znamenat  nebojácnost, ostražitost a další vlastnosti pro ni charakteristické. Tam si i počtete a vždy hlavní hrdinkou je - kočka. 😹


















Ufff, to byla dřina s těma kočkama. 🙀 😸

A pokud stále nevíte, kde tento "ráj mňoukalek" najdete, tak je to na zámku Lnáře.

14 komentářů:

  1. Kočičky mám ráda, ale do panelákového bytu bych ji nechtěla. I když se pro používá "záchodek" s kočkolitem, stejně je to cítit. Navíc kočka je šelma a osobnost a potřebuje jistou volnost...Ta umělecká dílka se mi líbí. Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, sdílím Tvůj názor na kočky a proto jsme naposledy měli kočky za mého dětství a ty do bytu nesměly. Byly na seně, ve stodole jsme je krmili a ony běhaly venku.
      Díky a také se měj co nejlépe. 😸

      Vymazat
  2. Mám doma kočku na psacím stole, je to má společnice u psaní. Je tichá, stále stojí tam, kam ji postavím já a to mě vyhovuje. Hanko je krásná a milá, aspoň mě se líbí. Je dřevěná, živou kočku ne a už vůbec do bytu, nejsem nepřítel psů a koček.Spíš bych mohla napsat jsem nepřítel, těch, kteří se vyjadřují slovy - "kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi", zřejmě se nikdy nezamyslel proč někdo nemá rád kočku, nebo psa, či jiné zvíře. Jinak Hanko, pěkný a zajímavý příspěvek a ty moudrosti a díla "hodná kočka" ☺ Přeji pohodový víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, stejně jako já mám na skříňce dřevěnou kočku a porcelánového psa jako památku na svoji tetu. Také proto, že si raději někam zajedeme a kdo by nám to často hlídal?
      Přeji příjemné říjnové dny. 😸

      Vymazat
  3. Kočičky milujeme, má chatě k nám chodí na mlsání s ta stará si u nás i poležela, vodila nam ukazat koťátka,bylo to moc fajn. Její mladá se ráda mazlí ale jen když ona chce
    Je nám s ní dobře, ale v paneláku mám stačí dvě plyšové a jedna milá porcelánová. Pěkné počtení.


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, kočička na chatě je šikovná a máte její důvěru. Má štěstí, že vás tam má, třeba jí dáte něco dobrého. V paneláku jsou ty jmenované nejlepší. Jsem ráda, že se Ti článek líbí. 😸

      Vymazat
  4. Tady to tedy dnes mňouká... Bohužel, jsem na kočky alergická, tak jejich eleganci obdivuji jen z dálky...
    Hani, měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ty alergie jsou nepříjemné. Já mám alergii na čerstvé broskve, to by jeden neřekl.
      Přeji bezva středu. 😸

      Vymazat
  5. To je akorát pro mě.Kočky miluji i když já miluji všechna zvířáta.Vždy jsem si myslela,že na souznění s člověkem jsou nejlepší psi,ale po dvou psech máme kočku a ta mi naprosto rozumí.Musím mít pořád doma něco chlupatého/manžela nepočítám/
    Hani,hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, je to všechno o zvyku. Na všechno si v domácnosti zvykneš, my jsme za mého tatínka měli dva kanárky. A pak se ztratil, ptáci nám zůstali a co? Odjet na dovolenou problém, koho shánět kvůli "ptákovi", od té doby zastávám názor, že si raději vyjedeme na dovolenou než sedět doma se zvířetem. Bratr mé kamarádky už léta nikam nejezdí kvůli papouškovi, on by jejich dovolenou asi nepřežil. Takto dopadnout nechci. S pejskem to ještě jde. Možná působím, že nemám zvířata ráda, ale je to o prioritách, jak si to člověk nastaví. Mít barák, tak určitě mám psa i kočku. To mi přijde jako přirozené a ta zvířata mají lepší podmínky.
      Měj hezký den, Jituš. ☺

      Vymazat
  6. Nejsem kočkomil, ale jednu kočku jsem zachránila a pak s ní 15 žila. Nedávno jsem se nechala nalákat na výstavu koček a myslím, že to bylo poprvé a naposledy. Zvířata respektuji, je to příroda, ale mám pocit, že prostě v rukách člověka mnohé "degenerují". Přeji hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, když zachráníš kočku, většinou Ti zůstane. ☺Výstava koček je pro "oko", tam je to zvíře načančané, načesané a vypadá většinou jinak než běžná kočka domácí. Zásah paničky je tam znát a takové zálibě bych těžko propadla. Některým dětem není věnována taková pozornost jako té výstavní kočce. Jen pro veterináře to je "zlatý důl" a nejen u koček.
      Díky za názor a hezký zbytek týdne. 😸

      Vymazat
  7. Ahoj Hani, tak tento zámek vůbec neznám... Když si můžu vybrat mezi psem a kočkou, tak vždycky zvítězí pes. Asi je to tím, že jsem byla odmalička obklopena psy, navíc můj bráška je chovatel psů. Navíc mám taky alergii na kočičí chlupy... Mám kamarádku, která má doma několik koček a navíc podporuje kočičí útulky (plete čepice a hračky, útulek je prodává a má penízky na krmení) a zachraňuje pouliční kočky, hledá jim nový domov. Hezkou neděli, Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Leni, zámek Lnáře brzy představím a uvidíš, že tam je co vidět. ☺ Já, kdybych bydlela v domě, asi bych měla psa a kočku, tak jsem to zažila ve svém dětství. V městském bytě nechci nic, u nás v domě i těch domácích pejsků ubylo a nedivím se. A jak píši, pro mne je lákavější někam si pravidelně vyjet na pár dní než řešit, kdo se mi postará o zvířátko. Je to věc názoru.
      Přeji Ti, Leni, pohodové říjnové dny. 😸

      Vymazat