V závěru léta navštívíme krásnou lokalitu - Vojšické louky. Při ubytování v hotelu se můžeme toulat i po loukách, časové rozvržení si určujeme sami, ne jako na zájezdě. Název je z lidové písně, protože jsme v kraji, kde se ctí folklór a lidé si zpívají. Článek navazuje na Národní přírodní rezervaci Čertoryje.
Vojšické louky jsou součástí NPR Čertoryje v okr. Hodonín. Písničku jsem objevila na tabuli V kraji lučních kosců:
Pěsnička
Aj vy lúky Vojšice, šak ste pěkné velice
za rosenky zrána, za rosenky zrána!
Dyž vám kvítí rozkvěte, potom čekat budete
vrbeckého pána, vrbeckého pána.
Aj vy lúky zelené, rozmarýnem pletené,
budeme vás žíti, budeme vás žíti.
Až ťa půjdem lúčko žít, možeš se mnú milá jít,
natrhám ti kvítí, natrhám ti kvítí.
Mnohé si lze přečíst na informačních tabulích:
Na Vojšických loukách rostou solitérní duby, lípy, oskeruše a vzácné luční byliny. V rezervaci jsou tisíce roztroušených stromů a keřů. Je třeba zdůraznit, že za touto zvláštností je činnost člověka. Od pozdního středověku se území postupně odlesňovalo, louky se kosily a spásal je dobytek. Ponechané stromy sloužily nejen jako zdroj dřeva, také jako orientační body, ale i jako hranice pozemků a byla to ochrana proti sesuvům půdy. Však nedaleké Čertoryje = čert to ryje, jsou důkazem místních sesuvů půdy. Správné kosení je tam důležité pro přežití bylin a rostlin a také hmyzu.
Na výřezu z mapy je vidět, mezi kterými obcemi jsou Vojšické louky. Je to u hranice se Slovenskem.
Dřevěná socha prstem ukazuje na Vojšické louky, ale také tu bývala dávno zaniklá středověká vesnice v lokalitě označované Vojšické louky/Zbrodek. Je to vymezeno návršími Výzkum, Panský les, Kobyla, Bílá studna, Čertoryje. V roce 1969 tu byly náhodně objeveny stopy po osídlení, bohužel už orbou porušené sídelní objekty.
Je škoda, že se o této zaniklé středověké vesnici vlastně nic neví - kdy vznikla nebo proč zanikla a není známo ani její jméno. Podle lidového vyprávění u nedalekého Zbrodku údajně kdysi stávala rozsáhlá dědina s kostelem, mlýnem a dvorem zvaná Vojšice. Je to sporné, chybí písemné prameny. Jedinou písemnou zmínku o Vojšicích obsahuje privilegium uherského krále Ondřeje II. z r. 1217 - "... až k počátku potoka Vojšice směrem na východ...". Vojšice tu však označují potok.
Jediným dokladem je archeologický materiál - keramické zlomky, mazanice, kusy kovových nástrojů. Keramika byla datována na konec 12. a poč. 13. století, další věci jsou z přelomu 13.-14. století. Areál zaniklé vesnice zabírá plochu 700x50-60 metrů. Mohla být založena během první vlny kolonizace, mohla to být kolonizace vedená velehradským nebo vizovickým klášterem nebo některým panským rodem. Zánik na konci 14. století mohla způsobit domácí válka mezi markraběcími bratry Joštem a Prokopem, ale to jsou jen úvahy.
Malíř Moarch Miško Eveno nar. 7. 11. 1934 ve Francii, zemřel v červnu 2014. Učarovala mu tradice lidového umění na Moravě,
kterou s osobitým viděním a svérázným humorem dokázal ztvárnit ve svých obrazech. Je autorem Vojšických madon, tu vpravo vytvořili kamarádi rok po jeho smrti jako vzpomínku na Miška. Francouz a zabýval se malováním slováckých žuder. 👍 Vyšla o něm kniha - Jiří Jilík, Miško Eveno: Byl jsem tu s vámi rád.
Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je jedovatá bylina z čeledi pryšcovitých.
Vstavač mužský (Orchis mascula) je z rodu vstavač (Orchis). V Česku je chráněna jako silně ohrožený druh.
Zvonek rozkladitý (Campanula patula) je z čeledi zvonkovité (Campanulaceae).
Černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum) je z druhu poloparazitického rodu černýš.
Trýzel vonný (Erysimum odoratum) je žlutě kvetoucí bylina, květy v podvečer příjemně voní.
Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis) je vzácná vstavačovitá bylina, nejrozšířenější je právě v Čertoryjích.
Pcháč panonský (Cirsium pannonicum) patří mezi ohrožené pcháče.
Okáč bojínkový (Melanargia galathea) je motýl z čeledi babočkovitých.
Perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), Bílé Karpaty jsou pro něj severní hranicí rozšíření.
Hlemýžď má žlutohnědou, tmavě hnědou nebo bílou schránku s tmavými pásky. V přírodě se dožívá přibližně šesti let. U mladých hlemýžďů má ulita tmavě hnědou nebo žlutohnědou barvu, stárnutím hlemýždě je barva stále světlejší.
Správná údržba luk a polností má své zásady, které chrání proti sesuvům a zaplavení přilehlých obcí. Dnes se tomu nevěnuje taková pozornost. Píšeš o zaniklé obci, kde nejsou žádné údaje. Zkus se podívat do databáze zaniklých obcí. Občas se tam něco najde. Článek se mi líbil. Hezký den.
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář. S tou databází zaniklých obcí je to tak, že tam ty informace někdo musí vložit. Pokud jsi tu část mého článku četl pozorně, je tam uvedeno, že o té obci se ví vlastně jen to, že tam "byla", nemá název, je jen pár archeologických nálezů a jinak NIC.
VymazatJsem ráda, že se článek líbil, za tu "námahu" to stojí. 👍
Vypadá to na velmi zajímavé místo!! Ty rozsáhlé louky se mi moc líbí. Krásná přehlídka zajímavých rostlin. Pěkný víkend přeji.
OdpovědětVymazatŘeknu Ti, že tohle místo by bylo pro Tebe! Fakt, na mne je ta rozsáhlost až příliš velká. Na takhle velkých loukách jsem zatím nebyla.
VymazatAť se daří. ☺
Louka - za ,mého dětství tak obyčejný pojem a dnes se rozplývám a kochám pokaždé, když nějaké vidím. Oblé kopečky a ostrůvky kopretin, to prostě nádhera!
OdpovědětVymazatHaničko, děkuji za seznámení se zajímavým místem a přeji krásnou sobotu. Helena
Napsala jsi to výstižně, Helenko. Já znám louky ze svého dětství, jednu vlastnil i můj děda a tam sekl trávu pro králíky a pak se sušilo seno. Pásly se tam husy, vidím to podobně. ☺
VymazatPřeji příjemný den.
Hezký článek z luk Hani. Na lukách jsem jako doma a mám ta místa ráda. Najde se tam plno zajímavých rostlin i živočichů. Vždy je tam co pozorovat a že to mám prochozené na mnoha místech a nejen v okolí našeho města. Vždy, když jsme jeli někam na ubytování, tak jsem se toulala právě takovou krajinou a všude je to krásné hlavně po ránu. Měj se moc hezky a užij hezký skluníčkový víkend, než se nám pokazí počasí a přijdou ty podzimní deštíky a chladné dny i když mě ani to neodradí. Svoje kilometry si nachodím za každého počasí. Jen ted mě za tři týdny čeká operace očí na kterou čekám už rok a tak si dávám pozor, abych nenastydla a nemuselo se to odkládat. Přeji Ti krásný víkend
OdpovědětVymazatJaruš, já jsem si na těch loukách vzpomněla na Tebe. Já tady v okolí takové louky neznám a jsou to spíš zelené plochy, kam bych nešla. A Ty asi taky ne.
VymazatHlavně přeji, aby oční operace dopadla dobře, hodně záleží, na které pracoviště s tím půjdeš. Věřím, že pak se Ti i kvalita života zlepší. ☺
Ať se daří!
Zastavila bych se u té "zaniklé vesnice". Říkám si, kdo ví, kolik takových u nás asi je... a také mi přijde škoda, že se o takových místech ví mnohdy velice málo, nebo skoro nic. Ale stroj času k nahlédnutí zpět do minulosti nemáme, tak se můžeme jen domýšlet, jak to bylo a vypadalo tenkrát.
OdpovědětVymazatDoprovodný obrazový materiál je vskutku bohatý, ty pohledy do krajiny jsou parádní. Pobyt v takové přírodě je určitě příjemný, asi bych nevěděla, kam koukat dřív. Člověk by si řekl, že louka je docela obyčejná věc, ale přitom je to tak živé místo. Jdu se ještě jednou pokochat :-)
Lili, moc děkuji za výstižně napsaný komentář a hlavně k věci. Když jsem se o té zaniklé vesnici dozvěděla, přemýšlela jsem, jak tam lidé žili, vlastně tam mohli mít problém s vodou, protože tam z kopců teče akorát Radějovka, vlastně potok. A nemít vodní zdroj je také důvod k zániku vesnice, ale tato možnost se neuvádí.
VymazatJsem ráda, že se Ti líbí i fotografie, myslím, že takové louky jsou krásné i v jiných ročních obdobích.
Měj pěkné dny, Lili. 👍
Krásné louky,škoda,že takové u nás dost mizí.Mrzí mě,že u nás v Českém ráji bylo zřízeno několik motýlích luk.
OdpovědětVymazatNevím,jak by se měly udržovat,ale zarůstají vším možným a motýla tam nenajdu.
Hezkou neděli
Jituš, Ty žiješ v Českém ráji a tím máš jiné měřítko. Motýlí louky jsou asi reakcí na zjištění, že motýlů hodně ubylo, ale někdy jejich zřízení působí směšně. Znám jednu v Ostravském parčíku, hodně blízko frekventované silnice, z druhé strany chodník. Motýlí keř tam snad je, ale motýla tam nespatříš.
VymazatPřeji Ti příjemný začátek podzimu, Jituš. 👍
Hanko, moc krásný článek. Ta krajina je opravdu kouzelná. Nádherné výhledy, srnka, luční kvítí i motýli. Moc krásné fotky. Ale co mě také zaujalo byl rozcestník. U nás se nevidí často vzdálenost označována časovou informací. To jsem viděla spíše v horách, kde i krátká vzdálenost dá fyzicky zabrat a trvá déle.
OdpovědětVymazatMaruško, moc děkuji za milá slova a pochvalu článku. ☺ Těší mě, že se Ti líbí i fotky. Rozcestník je jiný, protože ty louky sahají až k hranici se Slovenskem a místa vyznačená časovou informací jsou už na Slovensku. Je pravda, že že čas pro zvládnutí vzdálenosti je pro běžné turisty většinou delší.
VymazatDěkuji za pěkný komentář a přeji klidný vstup do podzimních dní. 👍