Do Frýdlantu

Navštívíme "bránu do Beskyd" a zjistíme, že i na výletě se můžeme poučit. 👍 Turisticky je zajímavá trasa podél řeky Ostravice, jinou možností jsou Satinské vodopády. Původní horskou osadu změnily železárny a hamry v 17. století, kdy se Frýdlant stal střediskem hutní výroby na Moravě. Proto má ve znaku kováře u pece. 

Zajímavostí byla zdejší výroba ručního papíru. Papírnu nechal roku 1667 vystavět olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna. Byla v provozu do pol. 19. století.
Na výlet do Beskyd můžete cestovat vlakem z nádraží Ostrava-střed. Provoz na trati do Frýdlantu byl zahájen r. 1871, železnice vede i přes Frýdek.

   

Možná jste mysleli, že píši o Frýdlantu v Čechách. Tento je v Moravskoslezském kraji a pro rozlišení se uvádí Frýdlant nad Ostravicí. Za vším stojí šlechtický rod Ronovců, kteří zde založili sídlo. Původně to byla součást Slezska, hranicí mezi přemyslovskou Moravou a Slezskem původně tvořil trojitý vrcholek Ondřejníku. Za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století začaly územní spory, jako hranici mezi dvěma historickými zeměmi určili řeku Ostravici. První písemná zmínka o budoucím Frýdlantu n. O. pochází z konce 14. století, kdy území získali jako léno od olomouckého biskupa už zmínění Ronovci. Rod měl sídlo na severu Čech a tak podle tamějšího Frýdlantu pojmenoval i nové panství. Takže oba Frýdlanty spolu opravdu souvisí. 😉

 

 

Historické snímky: 1. Železničáři při posunu v r. 1890 ve stanici Frýdek. 

2. 17. ledna 1946 vyjel slavnostní vlak do Frýdlantu k 75. výročí Ostravsko-frýdlantské dráhy. (zdroj idnes.cz)

Ostravsko-frýdlantská dráha se začala stavět po vydání koncesního zákona firmou bratří Kleinů a nevozila jen dělníky do práce, ale hlavně tam jezdily nákladní vlaky a sloužily těmto provozům:  

Již od roku 1833 pracovala v Lískovci Karlova huť patřící Těšínské komoře, od roku 1832 továrny na sukno ve Frýdku, hutě v Bašce, kde byla roku 1806 dána do provozu vysoká pec se slévárnou, a hlavně Frýdlantské železárny, kde mezi léty 1618–1620 byly první hamry. Ve Frýdlantě byla hutní výroba dříve než vznikly železárny ve Vítkovicích. V roce 1848 byla při frýdlantských železárnách založena zdravotní pojišťovna s názvem Bratrská pokladna, která zaručovala svým členům bezplatné zdravotnické ošetření a další výhody. 

Možná jste překvapeni, jak to Podbeskydí bylo průmyslové. 

 

 

Frýdlantská arcibiskupská železárna, zdroj Wikipedie

V Beskydech bývala významná těžba tzv. pelosideritové železné rudy. Beskydský revír zahrnoval dvě těžební oblasti: 1. Slezsko-těšínská oblast (Frýdecko-Třinecko), do níž spadají i Těšínské Beskydy a 2. Moravsko-frýdlantská oblast (Frenštátská a Rožnovská brázda). Těžba rud probíhala na území asi 70 obcí. V ložiscích vycházejících na povrch byla ruda dobývána povrchovými příkopy (tzv. odklizem) do hloubky 4–5 m. Při hloubkách 8 - 10 m byly pelosiderity těženy mělkým dolováním pomocí šachtic. Rubanina byla vytahována šachticí ručními rumpály v dřevěných okovech. Největší koncentrace důlních děl byla v okolí Frýdlantu n. O. a na Čeladné. Dolování se přestalo vyplácet a dne 15.10.1895 bylo zcela zastaveno. (zdroj: hornicky-klub.info, ing. J. Klát)

 

Obrázek z turistické tabule ve Štramberku-Libotíně znázorňuje těžbu rudy podle Holubovy kroniky.

Následující fotografie zdokumentují cestu podél řeky Ostravice za pěkného slunečného dne. 

 

Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u Starých Hamrů, za pramen se považuje Bílá Ostravice. Pramení na moravsko - slovenském pomezí v lokalitě Bílá – Hlavatá. Řeka tvoří z velké části zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Jméno dostala podle ostrého a prudkého toku.

 

Na fotografii uprostřed mezi stromy je nejvyšší vrchol Beskyd - Lysá hora. Pod mostkem náhon Tichá voda. 

 

 

 

 

 

 

Lesní stezka "Vyhlídka" ve Frýdlantě je u turistické trasy na Ondřejník. V lesíku po cestičkách ujdete asi 1 km. Stanoviště představují model hnízdiště, ptáky, brouky, prolézačky, po cvičení ve venkovní posilovně pak z houpacích sítí můžete pozorovat oblohu. Na tabuli s atlasem mraků se poučíte, např.  Cumulonimbus: Bouřková kupa (vodní kapičky, ledové krystalky, sněhové vločky i kroupy). Tato vertikální oblaka jsou mohutná, vysoká ve tvaru kup a věží, rychle se vyvíjejí. Cumulonimby provází vlhké počasí a velká vedra. Jsou tmavé se světlými vrcholy vlivem nasvícení sluncem.

Od Vyhlídky vede trasa až na Ondřejník.