Moje cesta za Venuší

Vidět Věstonickou venuši na vlastní oči je jistě snem každého milovníka historie. Jistě, fotek je všude plno, ale vidět sošku, jejíž tvůrce ji modeloval zhruba před 29 000 lety, je něco nepředstavitelného. Každá památka má své uložení a  VV "bydlí" v Brně.
Moravské zemské muzeum má ve svých sbírkách nemalé kolekce uměleckých předmětů z údobí lovců mamutů (kultura pavlovien) i lovců sobů (kultura magdalénien). Mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy, patří mj. i keramická soška ženy „Věstonická venuše”.

Soška ženy je vymodelovaná z hlíny a vypálená. Byla nalezena na Jižní Moravě, v Dolních Věstonicích (odtud přívlastek „věstonická“). Uložena je ve sbírkách Moravského zemského muzea, v Ústavu Anthropos. Výška sošky je 11,5 cm, šířka 4,4 cm a tloušťka 2,8 cm. Venuši nalezl E. Dania, preparátor a technický vedoucí výzkumů Karla Absolona v Dolních Věstonicích, dne 13. 7. 1925, a to v popelišti velkého ohniště. Soška, rozlomená na dva díly, dokumentovala existenci keramiky v paleolitu (starší doba kamenná) a představovala druhý nález paleolitické lidské plastiky ve střední Evropě. Věstonická venuše je nejstarším (asi 29 tisíc let) a současně velmi hodnotným uměleckým předmětem z keramiky na světě. Patří mezi nejvýznamnější umělecká díla lovců starší doby kamenné – paleolitu.

Věstonická venuše byla nalezena v mocné vrstvě popela centrálního ohniště loveckého sídliště. Dva oddělené kusy ležely 10 cm od sebe. V ohništi zřejmě docházelo k záměrnému ničení hodnotných předmětů, jak o tom svědčí nejen velké množství deformovaných zlomků dalších keramických sošek především zvířat, ale také několik set přepálených jader a nástrojů z ceněného importovaného pazourku. Takové obřady jsou známé například od severozápadních indiánů, kteří takto demonstrují svoje postavení a vliv. Věstonická venuše představuje ve světovém měřítku zcela unikátní svědectví kultury a spirituality spojené s šamanistickým výkladem světa tehdejších lovců a sběračů žijících v Evropě a na území Moravy. Pro přesnost jsem zvolila popis MZM.

Soška je vystavována jen při velmi vzácných příležitostech, naposledy v zahraničí v roce 2013 v Londýně u příležitosti výstavy Ice Age art – arrival of the modern mind (Umění doby ledové: Zrození moderní mysli) v Britském muzeu.

Výročí 200 let muzejnictví u nás v roce 2014 představovalo ovšem tak mimořádnou příležitost, že Moravské zemské muzeum unikátní sbírkový předmět vystavilo u nás na třech místech! Vzhledem k tomu, že je Věstonická venuše stále ze dvou kusů a v současné době je zcela nemožné je instalovat do stojánků, bude soška vystavena v otevřené etui, do které byla po svém objevu uložena.
Za perlami našeho muzejnictví vážilo cestu do uvedených měst množství lidí. Možná jste byli mezi nimi. Samozřejmě, že jsem tyto rarity chtěla vidět na vlastní oči a vydala jsem se do Brna. Co bylo vystaveno? Hlava Kelta, Věstonická venuše a meteority z Opavy-Kylešovic. (Samozřejmě, kdo si zakoupil vstupenku, mohl si poté prohlédnout celé muzeum).
Jak se Venuše vystavuje?

„Toto je prázdná trezorová vitrína. Vidíte, že má speciální sklo,“ ťuká ředitel muzea Břetislav Holásek na bezpečnostní trojsklo vitríny, která bude chránit sošku Věstonické venuše. Podle něj jsou tyto trezory v Česku jen tři (proto bylo možno vystavit VV, hlavu Kelta a meteority).

Takto se VV převáží:

Do výstavního prostoru byl z bezpečnostních důvodů vpuštěn omezený počet lidí, samotná prohlídka tří exponátů byla v počtu 7 lidí. Samozřejmě zákaz focení, ale nebyla omezena délka prohlídky, člověk tam mohl být "rozumnou" dobu. Pokud se někdo přiblížil do těsné blízkosti, ozval se alarm. Vypadalo to tak, jak na videu z Olomouce:

O keltské hlavě bude zmínka i v Toulkách.
Tento pán je nálezcem slavné keltské hlavy:

Takto VV zpodobnil malíř pravěku Zdeněk Burian: 

Zdroj: internet, Youtube