Mečivé zvuky, které jsme poslouchali, nejsou pravým hlasem. Jsou to
zvuky mechanické, které vznikají vibrací vzduchu o ocasní pera střemhlav
letící bekasiny. Tyto zvuky jsou součástí svatebního letu samečka
bekasiny. Ten, zejména v ranních a podvečerních hodinách, obletuje ve
složitých křivkách své teritorium, přičemž se v určitých fázích letu
střemhlav spouští k zemi. Při tom postaví krajní ocasní pera kolmo k ose
letu a prudkými vibracemi těchto per vzniká onen zvláštní, pro bekasinu
typický mečivý zvuk.
Bekasina otavní má však vedle tohoto instrumentálního zvukového projevu i
typické hlasové projevy. Charakteristický hlas, kterým se samec ozývá v
toku, bývá přirovnáván k tikání hodin.
Životním prostředím bekasiny jsou mokřadní stanoviště. V hnízdní době to jsou především rašeliniště, slatiniště a různé typy mokrých luk, zejména v blízkosti rybníků. V důsledku meliorací a odvodňování došlo však za posledních 20-30 let na řadě míst ke značnému úbytku a někde i k úplnému vymizení bekasiny. Jestliže na mokrých loukách u Třeboně v jakémsi ráji bekasin hnízdilo počátkem 70. let na čtvereční kilometr 27 párů, po úpravách poklesla jejich početnost na pouhých 5 párů na čtvereční kilometr. Není tedy divu, že bekasinu dnes nalezneme na červeném seznamu ohrožených živočichů.
Dneska jsem si řekla, inu,
zrýmuji i bekasinu,
veliká je jako drozd,
v mokrých loukách bývá host.
Do bažin si ráda lozí,
v letu mečí jako kozy,
sameček pro ptačí holku,
jak hodiny tiká v toku.
Střemhlavým se chlubí letem,
hledá družku k ptačím dětem,
hnízdo má na zemi v trávě,
(Plysacek)
Hani,"nebeská koza", tak o tomto ptáčku jsem neměla ponětí. Zajímavy projev. ☺
OdpovědětVymazat