Bitva u Hradce Králové poprvé - letošní oslavy 155. výročí mega bitvy na našem území

 

Bitva u Hradce Králové je známá hlavně jako největší bitva, která se kdy odehrála na českém území, hlavně co do počtu lidí. Střetlo se tu dohromady něco kolem čtyř set tisíc mužů. A padesát tisíc z nich se z kopečků, polí a lesíků za Hradcem domů nikdy nevrátilo. To je spíše známo těm, co v Královéhradeckém kraji žijí.

155. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ

Ve dnech 2. a 3. července 2021 se uskuteční hlavní část vzpomínkových akcí v rámci 155. výročí rozhodující bitvy prusko-rakouské války. V Muzeu války 1866 jsou připraveny křty několika tématických publikací, upravená expozice, program pro děti a pietní akt u Baterie mrtvých. Program bude vrcholit bitevní ukázkou "Korunní princ Albert Saský v bitvě u Hradce Králové 1866"

 

Pátek 2. července 2021 

HRADEC KRÁLOVÉ, KAPLE SV. KLIMENTA, BÍLÁ VĚŽ

• 17.00–19.00 / Kaple Sv. Klimenta, vystavení "zapomenutého obrazu" Virginie Sauer-Csáky von Nordendorf a mimořádné zpřístupnění kaple veřejnosti, za účasti vojáků v historických uniformách a vystoupení muzikantů 1. Garde Regiment zu Fuss
• 18.00 / Slavnostní zvonění zvonu Augustin

BOJIŠTĚ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ

• 14.00 / Slavnostní odhalení opravených pomníků v Dlouhých Dvorech
• 22.00 / Pochodňový průvod obcí Chlum, pietní akt na pruském hřbitově

 

Sobota 3. července 2021

BOJIŠTĚ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ - CHLUM

• 10.00 / Muzeum války 1866 – připomínka 85. výročí vzniku muzea. Křest publikace k 85. výročí vzniku Válečného musea 1866 z provenience Muzea východních Čech, křest publikace Vyznamenání prusko-rakouské války z provenience Komitétu pro záležitosti války 1866, křest publikace Korespondence Lužických Srbů v pruské armádě roku 1866 z provenience Komitétu pro záležitosti války 1866. Vystavení obrazu Virginie Sauer-Csáky von Nordendorf  v prostorách Muzea války 1866.
• Zahájení programu pro děti v exteriéru Muzea války 1866
• 11.00 / Pietní akt u Baterie mrtvých
• 14.00 / "Korunní princ Albert Saský v bitvě u Hradce Králové 1866" – bitevní ukázka pro účely on-line přenosu a natáčení dokumentárního filmu
• 18.00 / Zádušní mše za padlé z bitvy u Hradce Králové v kostele proměnění Páně v obci Chlum
• Zakončení programu pro děti v exteriéru Muzea války 1866 
• 

Nechci začít hned tím smutným, co války přinášejí, dám na začátek vlastní zážitek. Psal se rok 2016 a my jsme začátkem července navštívili hrad Bouzov. Probíhala prohlídka, návštěvníci mlčky poslouchali, já jsem se průvodkyně na něco doptávala. Po skončení prohlídky vyjdeme na nádvoří Bouzova a přítel si musí odskočit. Tak tam stojím sama, když tu najednou ke mě přistoupí muž středního věku, také byl na prohlídce: "Panííí, jestlipak víííteee", začne typickým českým dialektem, který my, Ostraváci, hned poznáme, "že zrovna teeeď je 150. výýročííí bitvy s Pruskeem?" Dostala jsem nečekanou otázku, ale hned mi blýsklo a vysypala jsem ze sebe: "Jasně, že vím, 3. 7. 1866 bitva u Sadové ..." Pán údivem otevřel široce ústa - tohle prostě nečekal. "Jak... jak to vííítee?" 

Když jsem viděla, že se přede mnou chtěl asi blýsknout, tak jsem jakoby znuděně odvětila: "Hmm, to přece ví každý!" - "No prááávě, že každý neee... víííteee, já se účastním těch příííprav repliky bitvy...", konečně jsme se začali bavit jako rovný s rovným. Když jsem pak příteli vylíčila průběh našeho hovoru, chechtal se asi hodinu a řekl: "On tě asi považoval za tetu, která si od sporáku odskočila na Bouzov." Na tento zážitek si občas vzpomeneme. Ale aspoň si přítel bude pamatovat, kdy byla bitva " u Královýho Hradce, kde lítaly koule prudce ..." 😃

Jak to tenkrát bylo? Pokusím se to na blogu vylíčit, když máme 155. výročí bitvy. 

V polovině 19. století bylo Prusko na vzestupu. Pokud nemáte jasnou představu, co to bylo Prusko, byla to ta část Německa, ze které vycházejí všechny německé stereotypy. Skvělí inženýři, přesní jako hodinky, tvrdá šlechta, naleštěné holínky, světová dominance, tyhle všechny věci. Prusko bylo původně historické území, ze kterého vzešly ty slavné rody, které měly ve jméně von. Historie tohoto útvaru sahala až k rytířům hlubokého středověku… no prostě, Prusko bylo koncentrované němectví.

Ale v 19. století mělo kromě svých klasických výhod ještě jednu navíc. Ohromnou výhodu v geopolitické hře. Ta výhoda se jmenovala Otto von Bismarck -  byl to geniální politik. Vždycky o tři kroky před ostatními, vždycky se záložním plánem, tak trochu Batman mezinárodní politiky.

  

Otto von Bismarck - jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř.

Pod jeho vedením se Prusko vydrápalo mezi pět hlavních mocností Evropy. A na jednoho ze dvou nejsilnějších hráčů takzvaného Německého spolku, což bylo volné, ale pomalu se utahující uskupení německy mluvících států. Tím druhým velkým státem bylo Rakousko a my jsme byli jeho součástí. Prušáci pomalu natahovali prsty po celém spolku, ale to si nemohla Habsburská monarchie nechat líbit.

Atmosféra houstla, vztahy se ochlazovaly a  František Josef I., který byl tenkrát už patnáct let na rakouském trůně, hasil problémy všude po Evropě. 

  

František Josef I. - císař rakouský atd., v r. 1865

Nemohl se spolehnout na nikoho. Rusko s ním mělo problémy skrz Balkán, Francie byla pořád ochromená poté, co se před padesáti lety pokusila dobýt svět (Napoleon)… A Britové by se kvůli něčemu, co se děje na kontinentu, nejspíš ani nezvedli od čaje.

Otto von Bismarck věděl, že se podobná situace nejspíš opakovat nebude, takže 8. dubna 1866 uzavřel spojenectví s Itálií a 7. června nechal zabrat kus rakouského území v Dánsku. Válka byla tady.

Habsburská monarchie byla napadena ze dvou stran. Franz Josef rozdělil rakouské vojenské síly na dvě armády, severní, která měla odrazit Prušáky a jižní, která se měla vypořádat s Italy. Ti se totiž pustili do války s nečekanou vervou, protože chtěli zpátky svoje Benátsko.

A hned tady, na začátku války, se pravděpodobně rozhodla bitva u Hradce Králové a potažmo celý konflikt. Císař si v podstatě vybíral ze dvou velitelů. První možností byl arcivévoda Albrecht Fridrich, který několik let sloužil pod legendárním maršálem Radeckým a byl zvyklý velet velkému počtu vojáků. A pak tu byl Ludwig von Benedek, který byl excelentní sborový velitel, ale neměl zkušenosti s řízením gigantického počtu mužů. S čím ale měl zkušenosti, to byli Italové. Bojoval proti nim v minulosti již několikrát.

Logika by tedy velela, aby arcivévoda Albrecht dostal výrazně početnější Severní armádu a pokusil se odrazit Prušáky, zatímco von Benedek by se svou menší, ale mnohem ovladatelnější armádou na jihu drtil Italy. Jenomže František Josef se rozhodl opačně. Domníval se, že na severní frontě hrozí větší riziko porážky a nehodlal připustit, aby porážka padla na hlavu člena císařské rodiny.

Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský

Takže zatímco Albrecht vyrazil na jižní frontu a rozdrtil každou armádu, kterou na něj Italové poslali, nebohý von Benedek dostával na severu výprask pokaždé, kdy se jeho muži střetli s Pruskem.

 

Ludwig von Benedek - Velel rakouským vojskům v bitvě u Hradce Králové (někdy označované jako bitva u Sadové) dne 3. července 1866, ve které Rakousko prohrálo prusko-rakouskou válku. 

 

Válčící strany:

Tmavá modrá: Prusko

Světle modrá: Spojenci Pruska

Červená: Rakousko

Růžová: Spojenci Rakouska

Zelená: Neutrální

Žlutá: Šlesvicko-Holštýnsko

Pokračování ... 

zdroj: G.cz, abc-bitvy, Wikipedie,chlum1866.cz