Hlas pro tento den: Čáp bílý

 

Vědecké zařazení Brodiví (čápi, volavky atd.)

 

 

Foto Dick Daniels, Naši ptáci, Wikimedia Commons

I ten, kdo se o přírodu jinak příliš nezajímá, si všimne čapích hnízd a na jaře očekává návrat jejich obyvatel. Některá čapí hnízda jsou třeba i po desítky let na stejném komíně nebo věži, takže se stanou jakýmsi symbolem příslušné obce nebo městečka. V literatuře se dokonce uvádí, že jedno hnízdo v Německu bylo čápy osídleno 400 let!

Délka: 95-110 cm
Rozpětí: 180-218 cm
Hmotnost: 3,0-4,4 kg

 

Celý čistě bílý, pouze letky a velké křídelní krovky má černé. Zobák i nohy jsou červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Od dubna do května snáší zpravidla ve dvoudenních intervalech 1-5 čistě bílých vajec, sedí obě pohlaví 33-34 dní. Mláďata jsou po 25. dnu schopná se na hnízdě postavit, vzletná jsou po 55-68 dnech, dalších asi 14 dní se ještě na hnízdo vracejí pro potravu. Pohlavně dospívají ve 2 letech věku, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 26 let.
Potrava je výhradně živočišná, uloví vše co může udolat – od hmyzu po mláďata ondater a kachen.

Podobně jako lidské stavby, i čapí hnízda – a nemusejí být nějak mimořádně stará – mají svou skrytou historii. Během let jsou na nich odchovány desítky mláďat, z nichž některá se usadí nedaleko nebo třeba i na tomtéž hnízdě, jiná se odstěhují na stovky kilometrů a mnohá zahynou. Hnízda mívají trvalé obyvatele i krátkodobé nájemníky, dochází na nich k bojům a ke změnám v partnerských svazcích. Občas se nám některý z těchto příběhů poodhalí díky výsledkům kroužkování. Například na hnízdě v Borkovicích u Tábora deset let hnízdila táž samice. V době, kdy jí bylo 14 let, zahnízdila s novým partnerem, který, jak se ukázalo, byl o 11 let mladší. Jiná samička obývala 9 let hnízdo ve Volyni. Když jí ale v roce 1996 uhynula po dlouhotrvajících deštích mláďata, přestěhovala se na Klatovsko. Pak beze stopy zmizela.

Čápi k nám přilétají koncem března a v dubnu a po vyhnízdění – na konci srpna nebo v září – se opět vydávají na svou dalekou cestu do zimovišť. Směřují buď západní cestou přes Gibraltar do západní Afriky, anebo východní cestou, přes Bospor či Dardanely, do východní, střední nebo jižní Afriky.

Většina našich čápů je východotažná a podstatnou část doby zimování stráví na cestách. Mladá samička pojmenovaná Marta, která byla označena ve Dvoře Králové satelitním vysílačem, se po přeletu Sahary potulovala Súdánem, ale pak se znovu vydala na cestu a doletěla až daleko na jih, do Zimbabwe. Její sestra Žofie ovšem Afriky vůbec nedosáhla – zahynula na sloupu vysokého napětí v evropské části Turecka. Právě vedení vysokého napětí představují pro čápy, zejména pro mláďata, velké nebezpečí. Bohužel na některých úsecích těchto vedení zahynou třeba i stovky čápů.

Čápy bílé ale ohrožují například také změny krajiny či úbytek hnízdních příležitostí. Přesto u nás čápi naštěstí neubývají; je jich sice méně v nížinách, ale naopak osídlili střední polohy. Celkově jich je nyní dokonce mnohem víc než v první polovině minulého století a i ve srovnání s dobou před deseti lety u nás čápů bílých přibylo. Čapí klapání tak nyní na území České republiky můžeme slyšet z více než devíti set hnízd.

foto Anna Šmejkalová

Čáp bílý ve větru a na hnízdě (foto Adolf Goebel)

Čáp bílý v hnízdě, Dráchov okr. Tábor (foto Jiří Cetkovský)

Čápi - Moravská Třebová (foto Petra Tichá)

Základní údaje

Čáp bílý (Ciconia ciconia). V okolí rybníků, na loukách a polích loví drobné živočichy od nejrůznějších druhů hmyzu až po hraboše; žáby jsou v jeho jídelníčku zastoupeny poměrně sporadicky. Hnízdí většinou v lidských sídlech nebo jejich bezprostředním okolí. Hnízda bývají na budovách, velmi často na komínech a na stromech. Snůšku 2 až 4 vajec zahřívají oba rodiče, kteří se také společně starají o mláďata. Tažný, zimuje v tropické Africe. Přilétá většinou koncem března a v první polovině dubna, odlétá v srpnu nebo v září. Ohrožený, podle zákona zvláště chráněný druh.

Počátek hnízdění čápů bílých (Ciconia ciconia) před nakladením snůšky - Radslavice (Přerovsko).

Lovící čáp bílý (Ciconia ciconia) v řece Bečvě v Prosenicích u Přerova.

zdroj: Miroslav Bobek, Naši ptáci, videa Youtube  Adolf Goebel