K poslechu i četbě

neděle 18. července 2021

Hlas pro tento den: Čečetka zimní

 

Vědecké zařazení: Pěvci

cecetkazimni


Foto

Když počátkem června roku 1952 procházel tehdejší zoolog Národního muzea dr. Jan Hanzák údolím Vltavy v místě budoucí údolní nádrže Lipno, zaslechl jednoho dne zpěv čečetky. Nejprve nechtěl věřit svým uším, když však uslyšel dalšího zpívajícího samečka a posléze uviděl dokonce rodinku s mláďaty, byla na světě nová ornitologická senzace. Na Šumavě hnízdí čečetky zimní!

Objev doktora Hanzáka byl opravdu významný. Do roku 1952 totiž neexistovaly věrohodné údaje o tom, že by čečetky na území bývalého Československa hnízdily. Čečetky zimní, jak již napovídá jejich druhové jméno, se u nás objevovaly především v zimě, kdy do střední Evropy hromadně přilétají příslušníci severoevropských populací. Čečetka zimní je totiž především obyvatelem severského jehličnatého lesa s břízami a četnými rašeliništi, takzvané tajgy. A areál rozšíření čečetek zaujímá široký pás tajgy obepínající severní polokouli napříč Eurasií i Severní Amerikou, včetně pobřeží Grónska. Pouze v Alpách a ve Velké Británii zůstaly jako pozůstatky na konec poslední doby ledové malé, izolované populace. A právě z Alp zřejmě pronikly čečetky na Šumavu, neboť šumavská i alpská populace patří ke stejnému poddruhu, který se od severoevropských čečetek poněkud liší. Jak se později zjistilo, hnízdily čečetky na Šumavě již mnohem dříve. V době objevu zde byla již poměrně velká populace a místní ptáčníci věděli o jejich hnízdění již ve 30. letech.

Za čečetkou se však dnes již nemusíme vydávat na Šumavu. V posledních třiceti letech bylo zaznamenáno rychlé šíření čečetek do území severně od Šumavy a postupně byly osídleny nejen české pohraniční hory, ale i níže položené oblasti, a od konce 60. let jsou úspěšně obsazována i města, včetně těch největších, jako je Praha, Plzeň či České Budějovice. V Českých Budějovicích dnes nalézáme hnízda čečetek i v okrasných keřích na sídlištích. Jedno z hnízd, umístěné v keři těsně u vchodu do panelového domu, denně míjelo z nevelké vzdálenosti několik desítek obyvatel domu. Přesto zde čečetky úspěšně vyhnízdily. Myslím, že především proto, že si jich nikdo z obyvatel domu nevšiml?

Čečetka zimní je ptákem poměrně nenápadným. Jedno ze starých lidových jmen čečetky zní vrabec čečetka a za obyčejného vrabce snad bývá čečetka obyvateli měst považována. Samička je opravdu jen nenápadně hnědě zbarvená s tmavými skvrnami na zádech a někomu by snad opravdu mohla vzdáleně vrabce připomínat, i když její postava je spíše stehličí, tedy štíhlá a graciézní, a její čelo a přední část temene hlavy jsou karmínově červené. A samečka si už vůbec s vrabcem nespletete. Nejen pro jeho krásné světle červené zbarvení na prsou, ale i vzhledem k jeho zpěvu, v němž jistě rozeznáte motivy znějící jako „če če če“, které daly čečetce její jméno.

 

Čečetka je maličko,

červená jak jablíčko,

sameček má červeň v hrudi,

u samičky obdiv budí.

 

Ptačím hlasem na ni mluví,

hned ji láká na námluvy,

vábí hlasem: „Če če če!“

na strom za ní uteče.    

 

Čečetka je stále čilá,

cvrčet zpěv se naučila,

ráda přidá zvučné trylky,

koncertuje během chvilky.

 

Semínka si zobá z břízy,

obilíčko hledat mizí,

po muškách se ráda kouká,

tu a tam si dá i brouka.                      

 

Pěkné hnízdo umí stavět,

v lesích nejen na Šumavě,

brzy nato shání táta,

něco na zub pro ptáčata.(Plysacek)

 

Základní údaje

Čečetka zimní (Carduelis flammea) je pěnkavovitý pták zřetelně menší než vrabec; obvykle se zdržuje v hejnech. Má hnědý, tmavě čárovaný hřbet, černou skvrnu na bradě a červeně zbarvené čelo a část temene. Sameček má hruď načervenalou, samička žlutohnědou. V době hnízdění se vyskytuje v porostech kosodřeviny, v rašeliništích, ale i v rybničnaté krajině či v parcích. Mimo období hnízdění vyhledává břízy (a to i v ulicích měst), dále se zdržuje na neobdělávaných plochách. V rostlinné složce potravy převažují semena bříz, olší a dalších dřevin i bylin, ve složce živočišné hmyz. Hnízdo staví většinou nepříliš vysoko na stromech. Na 4 až 5 vajíčkách sedí pouze samička a sameček ji krmí, společně se pak starají o mláďata. Naši ptáci patrně nejsou tažní, ale jen přelétaví.

Jak vznikaly nahrávky

V 50. letech jsem se s čečetkami pravidelně setkával v rezervaci Velký Tisý, nejlepší možnosti nahrávek však poskytovaly hřebeny Krušných hor. Vábení čečetek hlasem dče-če-če-če velmi dobře vystihuje české jméno. Mimo vábení zaslechneme také zpěv obsahující cvrčivé zvuky a krátké poměrně hlasité trylky. Potíže při nahrávání jejich zpěvu způsobuje to, že čečetky jsou velmi čilí, neposední a stále neklidně poletující ptáci. Stálý vítr na hřebenech hor ke zdárné nahrávce také nepřispívá.

autor: peb, videa Jarmila Kačírková, Karel Filip


14 komentářů:

  1. Čečetka je krásné české slovo), pro opeřence některych druhů mám slabost, např. pro vlaštovky. Podle staré pravdy prý kde tento ptáček hnízdí, tam štèstí sídlí. Proto jsem mám dětinskou radost, že si udělaly u nás hnízdo😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, také se mi ten název líbí a jestli přináší štěstí domu, kde zahnízdí, je to milé a potěší to. ☺

      Vymazat
  2. Po našom Stehlík zimný, páči sa mi a každý rok si u nás robia hniezdo nejaké stehlíky na jar :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobře, Adi, že ses ozvala a víme i slovenské pojmenování. Třeba vám přinese štěstí, jak tady napsala zahradacihelna. Přeji vám to. ☺

      Vymazat
  3. Je to krásný ptáček. Jeden rok jsem je tu viděla ale už je to několik let. Stihla jsem je tehdy i nafotit a někde bych určitě fotky vyhrabala...Od té doby jsem je tu už nezahlédla.Škoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi, Jari, znalec přírody, je vidět, jak si všímáš a jsi pohotová. Díky a třeba ho zase někdy zahlédneš. ☺

      Vymazat
  4. Krásné nahlédnutí do ptačí říše.
    Děkuji, Haničko a přeji hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Ti, Helenko a také přeji co nejlepší den. ☺

      Vymazat
  5. Anonymní19.07.21 7:47

    Hanko,děkuji za připomenutí moc hezkého ptáčka. Připomněla jsi mě knížku Babička od Boženy Němcové,kde je zmíněno přirovnání čečetky k živosti vnoučatům babicky. Snad pan mlynář při návštěvě mlýna? Přeji pohodový týden. Fukčárinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, Marti, uvědomuji si, že to tam opravdu je. Čečetka je zajímavé označení.
      Také měj hezký celý týden. ☺

      Vymazat
  6. Čečetku znám,jeden rok jich pár chodilo na krmítko.Je krásná a málo známá,ale v zimě jsem ji marně vyhlížela.
    Děkuji za bližší seznámení.
    Hani,měj hezký celý nový týden

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fajn, že ve vaší oblasti se čečetky vyskytují. Jsi jedna z mála, kdo si ji mohl prohlédnout.
      Měj úspěšný nový týden, Jituško. ☺

      Vymazat
  7. Hani, čečetka je moc hezká a má krásné jméno. Také jí mám spojenou s Babičkou Boženy Němcové, kde Adélce říká, že poskakuje jako čečetka...Díky za ptačí článek. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, mám radost, že lidem dělá čečetka radost a radosti není nikdy dost.
      Měj se hezky. ☺

      Vymazat