Jaké jsou rozměry poutního chrámu? Skříňka s informacemi v interiéru chrámu uvádí: délka 48 m, šířka 32 m, výška stavby v kopuli 28 m. Musím však uvést, že jsem našla i údaje jiné, které se liší, dostupné materiály se prostě neshodují. V chrámové stavbě na Sv. Hostýně se prolínají dva umělecké slohy – baroko a klasicismus.
Schodiště
Pískovcové schodiště k bazilice má délku 242 m, je tvořeno 221 schody z nedalekého lomu a rozděleno dvěma cestami na tři části. Projekt pochází od bystřického stavitele O. Zemana, stavbu pak provedla dílna mistra Korábečného z Rajnochovic. Přímo ke kostelu vede 29 žulových schodů a kamenné zábradlí. Na schodech si můžeme přečíst jména mecenášů, kteří stavbu finančně podporovali.
V létě roku 2000 se uskutečnila generální oprava schodiště.
Varhany
Původně byly postaveny varhany se 16 mutacemi a 54 klávesami. Byly dílem varhaníka Jana Neusera z Nového Jičína.
Ty byly v r. 1953 rekonstruovány a pořízen byl nový varhanní stroj z Krnova o 72 rejstřících (registrech). Koncem 20. století varhany bylo třeba opět rekonstruovat, olomoucká varhanářská firma Organ Service – Roháč a Juráň přistoupila k celkové rekonstrukci, modernizaci a rozšíření varhan. Dosavadní pneumatický systém byl nahrazen bezkontaktní elektrickou trakturou. Byl vyroben nový hrací stůl se čtyřmi manuály a celý stroj je doplněn elektronickou výbavou. Varhany mají 8.310 píšťal, z toho 5.028 kovových, 644 dřevěných, 782 jazykových a 1.836 digitálních. Zvonkohra má 21 tónů. Součástí jsou i některé exotické zvuky jako např. ptačí zpěv, kukačka nebo tzv. cimbálová hvězdice. Nejdelší píšťala měří 520 cm a váží 73 kg, nejmenší má délku těla 0,5 cm a váhu 6 g. Tím se hostýnské varhany zařadily mezi největší a technicky nejlépe vybavené varhany v České republice. Tyto varhany jsou na snímku.
Střecha bývá problém, to jistě majitelé domů potvrdí. A co teprve bazilika umístěná na vrcholu hory? Šindelová střecha z r. 1845 byla po letech chatrná a kolem roku 1890 byla nahrazena pocínovaným frýdlantským plechem za 12 tisíc zlatých. Později však pod krov zatékalo, a tak v letech 1929 a 1930 byla provedena generální oprava střechy. Vítkovické železárny Ostrava odstranily původní střešní konstrukci a dodaly konstrukci železnou, která byla pokryta silným měděným plechem. V roce 1995 byla opět měděnou krytinou provedena poslední oprava chrámové střechy, provedla ji firma SAS Uherské Hradiště.
V r. 1890 byla provedena oprava oken a fasády omítkou z cementu a hydraulického vápna.
Podlaha
V r. 1846 zmizela také poslední upomínka na zpustošení
hostýnského chrámu – hliněná podlaha. Kostel byl vydlážděn bílým kamenem
z Vizovic a modrým kamenem z Velké Bystřice.
Vzhledem
k nepříznivému podnebí ve vrcholové části Hostýna, musela se údržba
chrámové stavby provádět průběžně i v dalších letech. Kamenná podlaha z r. 1846 byla po více jak
čtyřiceti letech hodně vyšlapaná a vylámaná. Není divu, chrám ročně navštíví tisíce poutníků a jejich boty podlahu vyšlapou. Byla proto od května
do srpna r. 1891 pokryta šamotkami. Nynější podlahu zachycuje snímek:
Na průčelní západní straně
kostela tvoří hlavní vchod stavby masivní dveře (vrata), které jsou
pokryty bronzovou výzdobou od sochaře Josefa Axmana z Brna, žáka
Myslbekova.
Šest čtvercových polí dveří vyplňují uprostřed dva plastické
monogramy IHS a MARIA, nad nimi dva reliéfy s poprsím českých světců,
sv. Václava a sv. Vojtěcha, na dolních čtvercích jsou reliéfy zvěčňující
sv. Ludmilu a sv. Hedviku.
Průčelí stavby je lemováno dvěma věžemi,
které jsou ukončeny stříškami v podobě čtyřbokého jehlanu, původní věže
měly podobu cibulovitou (barokní báně).
Nad hlavním chrámovým portálem je velký mozaikový obraz na ploše 26m2 (uvádí se i 25 m2). Obraz je složen z 260 000 barevných kaménků , což znamená, že na každém metru čtverečním je jich 10 000. Autorem tohoto nádherného obrazu je malíř Viktor Foerster, bratr hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera.
Obraz byl vyhotoven v r. 1912 před korunovačními slavnostmi v srpnu r. 1912, které byly největší událostí na Hostýně ve 20. století. Pod obrazem je mozaikový dvouřádkový nápis: Vítězná Ochrano Moravy, buď zdráva.
Nynější hlavní oltář Nanebevzetí Boží Rodičky je z r. 1935. V chrámu je
celkem ještě šest bočních oltářů. Na severní straně jsou to směrem
od hlavního oltáře k hudebnímu kůru oltáře sv. Josefa, Božského srdce
Páně a oltář zasvěcený sv. Jáchymovi a sv. Anně. Na jižní straně opět
směrem ke kůru jsou další tři vedlejší oltáře:
sv. Valentina, sv. Ignáce z Loyoly a sv. Šebestiána.
Kazatelna z r.
1845 u oltáře sv. Josefa je dílem sochaře Benedikta Fdeleho z Brna,
který provedl práce řezbářské a malíře Josefa Hamanna , rovněž z Brna,
který provedl pozlacení a malbu.
V duchu liturgické reformy II.
vatikánského koncilu (1962-1965) byla pořízena nová oltářní menza (stůl,
oltářní deska), která byla v r. 1985 umístěna před hlavním oltářem
pod vítězným obloukem.
Nástěnné malby a dekorativní výzdoba chrámu
byly vyhotoveny v letech 1887 – 1890 malířem a restaurátorem Janem
Zapletalem mladším z Prahy, rodákem z Kroměříže.
Prostorný
a výstavný chrám je jeden z mála příkladů centrální stavby (centrální
půdorysné dispozice) elipsovitého tvaru. Stavba je orientována, to
znamená, že presbytář s hlavním oltářem směřuje k východu.
V r.
1982 u příležitosti 70. výročí korunovace sochy Panny Marie s Dítětem
za hlavním oltářem chrámu získal hostýnský poutní chrám titul Menší
bazilika. Toto zvláštní vyznamenání udělil papež Jan Pavel II. dne
9. srpna 1982 papežským breve (krátký papežský list) na žádost
administrátora olomoucké arcidiecéze biskupa Josefa Vrány, apoštolského
administrátora v letech 1973 a ž 1987.
Chrám Nanebevzetí
Panny Marie na
Sv. Hostýně dostal již začátkem léta památného roku
1845 podobu, která se nám zachovala až do dnešních dnů. A tato podoba
by měla být zachována navždy i pro budoucí generace.
Zvony
Původní zvony byly za války zničeny.
Panna Maria Nanebevzatá - ladění c1 - 2000 kg
Svatý Jan Sarkander - ladění d1 - 1630 kg
Svatý Cyril a Metoděj - ladění e1 - 1130 kg
Svatý Josef - ladění g1 - 660 kg
Svatá Rodina - ladění h1 - 385 kg
Svatý Ignác - ladění d2 - 225 kg
Služebník Boží Antonín Cyril Stojan - ladění e2 - 170 kg
Arcibiskup Jan Graubner požehnal zvony 6. 5. 2012
Vyzdvižení zvonů na sv. Hostýně je na fotkách ZDE
zdroj:Vlastimil Doležel, Bystřice p. H., ceskatelevize, idnes, internet
Haničko, u tebe se každý den dočtu něco zajímavého. Doufám, že se na Hostýn brzo podívám!
OdpovědětVymazatPřeji pohodové pondělí, Helena
Helenko, moc děkuji, já mám v současné době témat a článků hodně, tak dávám každý den něco. Na Hostýn bych doporučovala hlavně od jara do podzimu, protože prodírat se sněhem kolem křížových cest si neumím v té nadmořské výšce představit, ale do chrámu klidně v každé roční době. Prý na Vánoce tam směřuje hodně návštěvníků.
VymazatTaké přeji úspěšný start do nového pracovního týdne. ☺
Navštívit Hostýn mě láká čím dál více. Hani, děkuji za moc hezkou reportáž. ♥
OdpovědětVymazatVůbec se Ti nedivím a to bude ještě několik reportáží, chrám nechám na 1. svátek vánoční. ☺
Vymazat